Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Dobrá, takže jsme se dozvěděli jméno vraha. Je to Mevlut Mert Aydintas, dvaadvacetiletý policista, který byl nedávno propuštěn v důsledku Erdoganova zátahu proti příznivcům Gulenova hnutí, kteří ho chtěli svrhnout. Také máme k této vraždě velmi užitečné video.

Video dokumentuje velmi podstatný fakt: střílel pouze vrah. Podívejte se sami: 

Russias ambassador to Turkey assassinated [Low, 460x360p] from no name on Vimeo.

(Původní odkaz na youtube už nefunguje, okopíroval jsem to na vimeo.com, editor)

Znamená to jednu ze dvou věcí:

Verze 1: na výstavě neměl nikdo na starosti bezpečnostní opatření.

Verze 2: místnost, kde došlo k vraždě, byla považována za „bezpečnou/sterilní“, jelikož se nachází uvnitř vnějšího bezpečnostního obvodu, který samozřejmě na videu nevidíme.

Myslím, že verze 2 je daleko více pravděpodobná. To by i vysvětlovalo, jak se mohl Mevlut Mert Aydintas tak lehce dostat dovnitř: prostě se legitimoval svým policejním průkazem a byl vpuštěn dovnitř. Když se něco takového stane, je vždy nasnadě položit si tuto otázku: komu to prospívá?

Erdoganovci? Ne.

Nevidím absolutně žádný důvod, proč by Erdogan podporoval zavraždění ruského velvyslance v Ankaře. Naopak, dokážu si představit mnoho Erdoganových důvodů proti. Někteří přijdou s oprávněným tvrzením, že pád Aleppa znamená potupnou porážku pro Turecko a Erdogana. S tím nemohu jinak, než souhlasit. Ale rád bych všem připomněl, že Erdogan měl dohodu s Ruskem a Íránem, když jeho síly překročily syrskou hranici a okupovaly sever Sýrie. V žádném případě by neriskoval provedení takovéto operace proti vůli Moskvy a Teheránu. Takže, o jakou dohodu se jednalo? Asi se to nikdy nedozvíme, ale evidentně se jednalo o vymezení „sféry vlivu“ Turecka na úzký pás území na severu. Pokud je tato hypotéza pravdivá, pak lze Aleppo považovat za ležící mimo tuto „sféru tureckých zájmů“ v Sýrii, alespoň na základě tripartitní domluvy mezi Tureckem, Íránem a Ruskem. Věděl Erdogan, že Aleppo padne, a že padne takto rychle? Pravděpodobně ne. Zdá se, že ho Rusové a Íránci vyšachovali. Ale zcela určitě měl daleko lepší možnosti, jak se pomstít za osvobození Aleppa, než nechat v Ankaře zavraždit ruského velvyslance. Faktem je, že Turci nepodnikli vůbec nic, když došlo k osvobození Aleppa; nanejvýš pomohli Rusům s evakuací části „dobrých teroristů“.

I když můžeme považovat Erdogana za šílence, je natolik chytrý, aby si dokázal spočítat, že kdyby nechal zavraždit ruského velvyslance, NATO mu nijak nepomůže a Rusové by tak mohli odpálit rakety přímo do jeho ložnice. Erdogan je blázen, ale ne zas takový.

Jen si připomeňme, jaké katastrofické následky pro Turecko mělo sestřelení ruského SU-24 a také fakt, že ruská rozvědka, dle mnoha podpůrných tvrzení, doslova zachránila Erdogana, když ho varovala před chystajícím se spiknutím proti němu.

Takže zatím, ze všech těchto důvodů, neřadím Erdogana na můj seznam podezřelých. Nikdy neříkej nikdy, mohou se objevit nová fakta, zejména pokud se jedná o maniaka Erdogana, ale v tomto momentě předpokládám, že s vraždou nemá nic společného.

Daesh a spol.? Možná.

Je zřejmé, že Daesh a spol. měli přehršel důvodů k likvidaci vysoce postaveného ruského představitele. Takže ano, motiv určitě měli. Když uvážíme, jak úspěšní byli radikální islámští extrémisté v infiltraci do tureckého „státu ve státě“, Daesh a spol. by toho rozhodně byli schopni. Co se týká samotného provedení, na videu výše je patrné, že Mevlut Mert Aydintas měl nejenom čas vystřelit několikrát na velvyslance (sám jsem napočítal 9 výstřelů), ale poté měl ještě dostatek času na vykřikování všech těch sloganů o Sýrii, Aleppu a Bohu. Ačkoliv pořád neznáme všechny podrobnosti, tohle samo o sobě je pádným důkazem o katastrofálním zabezpečení daného prostoru.

Gulenisté, CIA, Obama a spol.? Možná.

Ano, tito jsou také na mém seznamu podezřelých. Gulenisté nemají co ztratit, CIA se zbláznila, zalykajíce se strachem a hněvem současně nad zvolením Trumpa a Obamova vláda se jen hemží zamračenými, uraženými, mimořádně mstivými šmejdy, kteří by rádi rozpoutali další konflikt mezi Ruskem a Tureckem, nebo uplatnili jinou formu msty za ponížení anglo-sionistického impéria v Aleppu. Uvědomme si, že tohle je přesně to, jak CIA pokaždé likviduje vysoké zahraniční představitele: najme si na to místní fanatiky, aby mohl být zachován princip tzv. „věrohodného popření“.

Během studené války měli Sověti a Američané nepsanou dohodu - nebudeme se navzájem zabíjet. Nikdy to nezaznělo z oficiálních míst, ani nikde jinde, ale mohu vás ujistit, že to skutečně existovalo. Žádná ze stran se nechtěla uchýlit k vzájemným atentátům. Ale dnešní CIA je jen slabým odvarem té CIA z doby studené války. Navíc, s tou dnešní cháskou v její exekutivě, by mě nepřekvapilo, kdyby nějaký ňouma v Langley skutečně schválil zavraždění ruského velvyslance. Koneckonců, kdyby se Američané doopravdy rozhodli (bláznivě a pošetile) svrhnout Erdogana, proč by se také nepokusili zavraždit ruského velvyslance?

A hypotéza osamělého střelce?

No, není možné ji vyloučit. Mevlut Mert Aydintas přišel o práci následkem nedávné čistky, měl policejní výcvik a to, co na videu předvádí je, učebnicovým příkladem chování šílence. Takže ano, je možné, že Mevlut Mert Aydintas jednal z vlastní iniciativy. Nakonec, vše, co potřeboval, byla zbraň a policejní průkaz. Počkejme si, co Turci a Rusové o něm zjistí. Moc tomu ale nevěřím. Takovíto týpci jsou většinou podchyceni státy sponzorujícími terorismus a „zaktivováni“ v případě potřeby. Můj vnitřní hlas mi říká, že to nemá na svědomí jen on sám. Mevluta Mert Aydintase pravděpodobně někdo využil.

Bolestné otázky

Tady doufám, že se budu mýlit, ale pokud chci být upřímný, musím uznat, že nenacházím vůbec žádnou omluvu pro laxní zabezpečení ochrany velvyslance Karlova. A nemám zde na mysli Turky, ale ruské bezpečnostní složky. Řeknu proč.

I když připustíme možnost, že Turci oznámili Rusům, že ustanovili „bezpečný/sterilní“ vnější okruh kolem výstaviště, kam nemá přístup veřejnost, z videozáznamu je patrné, že i když je tam jen pár návštěvníků, je pro Rusy neomluvitelné, aby neměli v bezprostřední blízkosti velvyslance ani jednoho bodyguarda. Turecko je zemí ve válce a Rusko je součástí této války. Takfiristé sestavili značně dlouhý seznam hrozeb vůči Rusku. Turecko je koneckonců zemí sužovanou terorismem již celá léta a pořád se vzpamatovává z nedávného pokusu o puč. V zemi jako Turecko měl být takový vysoký státní představitel chráněn celou skupinkou bodyguardů, což evidentně nebyl tento případ. Samozřejmě, že Rusové mohou vinit Turky, že dostatečně nezajistili daný prostor, ale jako profesionálové by měli vědět, že Turci již mají značné potíže se svými vlastními teroristy a jejich bezpečnostní složky jsou následkem nedávné čistky v chaotickém stavu. Stačil by přítomnost jen jednoho bodyguarda?

Asi ano. Je to pravděpodobné.

Na videu je patrné, že Mevlut Mert Aydintas stojí asi 5 metrů za velvyslancem Karlovem, když zahajuje palbu. Je zřejmé, že žádná ze střel nezasáhla velvyslance do hlavy. Pokud by měl velvyslanec Karlov neprůstřelnou vestu, nebo jiný ochranný oblek, pravděpodobně by střelbu přežil (pokud by nedostal zásah do oblasti krku). Jeden jediný bodyguard by potom mohl lehce Aydintase zlikvidovat a dopravit velvyslance do bezpečí. Karlov evidentně žádnou ochranu na sobě neměl. Proč? Byl úplně bez bodyguardů. Proč? Na videu nezní žádná ruština, takže to vypadá, že v blízkosti velvyslance nebyla žádná ochranka. Proč?

Velvyslanci většinou představují velmi snadný cíl. Všichni je znají, často se objevují na veřejnosti a, na rozdíl od přesvědčení mnohých, většina z nich nepoužívá ochranku. Skutečně žasnu, že k útokům na velvyslance nedochází pravidelně. Avšak ve vysoce rizikových zemích jsou velvyslance běžně chráněni, obzvláště velvyslanci států, které jsou ve válce, nebo ti, kteří by se mohli stát terčem útoku teroristů. Je pravda, že Rusové, včetně diplomatů, jsou často více stateční/lehkomyslní (výběr nechám na vás), než jejich západní protějšci: nenechají se lehce zastrašit a rádi dávají najevo, že se nebojí. Ale je třeba tento přístup zaštítit profesionály.

Abych byl upřímný, skutečně mě rozčiluje, když vidím, kolik Rusů doplatilo na laxní přístup k odhadu rizik a bezpečnostních opatření. Ano, je jistě ušlechtilé být odvážný, ale nechat se zabít maniakem je také obyčejnou pitomostí. Byl bych daleko raději, kdyby ruští představitelé byli o trochu méně stateční a trochu více opatrní. Protože to, co se stalo dnes, obnáší jednu otázku: Kdo bude další na řadě?

Závěry

To, co se stalo dnes, je tragédií, ještě umocněnou faktem, že se jí pravděpodobně dalo předejít. Turecké tajné složky pravděpodobně zatknou úplně každého, kdo kdy přišel do styku s Mevlutem Aydintasem, a získají celou spoustu přiznání. Jsem si více než jistý, že Rusku poskytnou četné informace už jen proto, aby ukázali, jak moc je jim líto, co se stalo. Ale pozor, jak Turci, tak Rusové mají letitou tradici v utajování informací, takže je možné, že se nikdy nedozvíme kdo, pokud někdo, skutečně byl za Mevlutem Aydintasem.

Jsem si jist jedinou věcí. Putin nepodnikne nic drastického, ať už má vraždu na svědomí kdokoliv. Pokud jsou za tím Takfiristé, tak ti, co se na tom podíleli, budou zlikvidování během několika příštích let. Pokud v tom má prsty CIA, Rusové budou daleko opatrnější a patrně se rozhodnou reagovat úplně jiným způsobem, skrze novou americkou vládu. Vražda velvyslance Karlova nebude mít žádný dopad na rusko-íránské snahy o ukončení válčení v Sýrii, a ani neovlivní odhodlání Ruska zabránit anglo-sionistickému impériu v přeměně Sýrie na další z řady Takfiristánů.

Pokud se týká samotného Ruska s Tureckem, dokud bude Erdogan u moci, budou se pravděpodobně, bez ohledu na těžkosti a fundamentální odlišnosti, nadále snažit o vzájemnou spolupráci. Ani Rusko, ani Turecko, které spolu v historii svedli dvanáct válek, nemají žádnou jinou možnost.

Originál: A few initial short thoughts on the murder of the Russian Ambassador to Ankara vyšel na thesaker.is 20. prosince 2016.

Zdroj: zvedavec.org