Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Předseda Odboru vnějších církevních vztahů Moskevského patriarchátu Ilarion (Alfejev) poskytl rozhovor novinám The National Herald o všepravoslavném sněmu, který začne 16. června na Krétě.

Vaše Vysokopřeosvícenosti, co si celkově myslíte o budoucím všepravoslavném sněmu?

Za posledních tisíc let pravoslavná církev opakovaně svolávala sněmy, které ve větší či menší míře můžeme označit za ortodoxní, protože se jich zúčastnili zástupci různých místních pravoslavných církví. Mezi ně patří například Konstantinopolský sněm z roku 1593, na němž byl schválen patriarchátní statut Ruské pravoslavné církve. Sněm naplánovaný na červen letošního roku na ostrově Kréta by měl být největším a nejreprezentativnějším ze všech. Jeho bezprostřední příprava trvala více než půl století. Již tyto dvě skutečnosti naznačují, že by se měl nadcházející sněm stát historickou událostí.

Účastnil jsem se většiny předsněmovních setkání ode dne, kdy byly obnoveny, tj. po dlouhé přestávce až v roce 2008. Vím proto, jak bylo někdy obtížné dospět ke konsensu o důležitých otázkách. Skutečnost, že na nejzákladnější z nich se podařilo dosáhnout shody, považuji za velký úspěch, a cítím v souvislosti s tímto radost a uspokojení. Zároveň bych však chtěl upozornit na to, že jednota ve smýšlení, která, dá-li Bůh, bude během jednání sněmu přítomná, neznamená konec, nýbrž začátek společné práce směrem k prohlubování bratrské spolupráce místních církví. Úspěch svatého sněmu, to bude náš společný kapitál, který musíme znásobit, nikoliv rozházet. A za to je každý z nás odpovědný.

Jaký má tento sněm význam pro ruskou církev?

Svatý a veliký sněm je sněmem celé pravoslavné církve, takže bych neřekl, že jeho význam pro ruskou církev je jiný, než u ostatních místních církví. Za prvé, jeho konání potvrzuje naši eklesiologii, tj. ukazuje nám i celému světu, že je pravoslavná církev katholická, že zásada katholicity, kterou se vždy vyznačovala, není minulostí, nýbrž realitou dnešních dnů. Všepravoslavný sněm tak bude viditelným vyjádřením jednoty naší církve ‒ podává důkaz, že i přes kulturní a národnostní rozdíly a navzdory různým politickým podmínkám, v nichž  místní církve působí, jsme schopni dosáhnout jednomyslnosti v nejdůležitějších otázkách.

Domnívám se, že je nezbytné, aby také vnější obraz sněmu sloužil těmto cílům, tj. aby byl přesným odrazem ortodoxní eklesiologie, podle níž jsou všechny místní církve ‒ bez ohledu na starobylost svého původu nebo počet věřících ‒ rovnoprávnými členy těla univerzální církve.

Co od sněmu očekáváte ve vztahu k problémům, jimiž žijí pravoslavní věřící ve 21. století?

Jistě víte, že se na sněmu budou probírat pouze ta témata, která byla již dříve odsouhlasena a publikována v šesti projektech sněmovních dokumentů. Výjimku tvoří pouze list sněmu, jehož projekt teprve čeká na vypracování. Nejaktuálnějším tématem je podle mě zahrnut v projektu „Misie pravoslavné církve v současném světě“. Přináší církevní pohled na řadu výzev současnosti, na vztah církve k ekonomické krizi, k problému diskriminace či válečným konfliktům.

Co si myslíte o těch hierarších, mniších a kněží v Řecku, kteří se staví proti sněmu? Máte v Rusku také takové případy?

Vím, že v řecké církvi, stejně jako v jiných pravoslavných církvích existuje kritický pohled na konání sněmu, k metodám jeho přípravy a průběhu, k některým projektům a dokumentům. Nebudu nyní tuto kritiku hodnotit, nebylo by správné vměšovat se do vnitřního života jiné místní církve. Mohu pouze říci, že také v ruské církvi se mezi hierarchií i laiky najdou ti, kdo zastávají ke sněmu kritická stanoviska. Myslím, že kritika sněmovních dokumentů, pokud je konstruktivní a obhájitelná, představuje přirozený proces. Navíc si myslím, že důležité kritické poznámky musí být zohledněny a vneseny jako úpravy do dokumentů během zasedání sněmu.

To je velmi důležité, pokud chceme, aby proběhla revize těchto dokumentů, aby je později lid Boží nezavrhl.

Mezi Antiochijským a Jeruzalémským patriarchátem vznik spor o jurisdikci nad Katarem a přináležitostí jeho arcibiskupství. Už je spor vyřešen?

Pokud vím, dosud se nepodařilo nalézt uspokojivé řešení pro obě strany. Díky tomuto problému dlouho hrozilo, že se sněmu Antiochijský patriarchát vůbec nezúčastní. Doufám, že se ale řešení najde, aby mohl sněm proběhnout v jednomyslnosti a lásce.  

Podílí se také Moskevský patriarchát na finančním zajištění sněmu?

Na předsněmovní poradě představitelů místních pravoslavných církví v Chámbesy bylo dohodnuto, že se o náklady na konání sněmu církve podělí. Moskevský patriarchát samozřejmě nezůstane stranou. Zatím jsme ale nedostali žádné oficiální informace o rozpočtu sněmu, o jednotlivých položkách atd. Tyto otázky, které vyžadují celopravoslavný dialog, se však řeší mimo ostatní pravoslavné církve (tj. řeší je Konstantinopolský patriarchát, pozn. překl.), nad čímž jsme se již několikrát pozastavovali.

Jaké jsou dnes vztahy mezi Moskevským a Konstantinopolským patriarchátem?

Pro Moskevský patriarchát představuje Konstantinopolská církev církev mateřskou. Po mnoho staletí se Moskva nacházela pod jurisdikcí Konstantinopole. Tento historický fakt činí naše církve zvláště blízkými. V dnešní době, nehledě na různé pohledy na některé otázky, jsou vztahy mezi našimi patriarcháty na vysoké úrovni. Doufám, že také budoucí všepravoslavný sněm poslouží jako stimul bratrské spolupráce a vzájemného pochopení mezi našimi církvemi.

(překlad vlastní, upraveno)

Zdroj: sobor2016.patriarchia.ru