Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Zamezit plošné škrty, zajistit prorůstové výdaje a vystupňovat úsilí, aby z těch veřejných peněz taky něco bylo. Zvyšovat jen takové daně, aby nebyl dotčen růst. Zmenšit rozdíly v daňovém zacházení se zaměstnanci a OSVČ. Tohle všechno nejsou standardní požadavky odborů nebo opozice, ale návrh doporučení Rady EU k českému programu reforem a konvergenčnímu programu. Příslušná doporučení byla dána všem členským zemím EU, ale doporučení české vládě vypadá jako hodně špatné vysvědčení, které si koleduje o pořádný nářez.

Ve středu připutoval do Prahy návrh doporučení ke klíčovým programům české hospodářské politiky, které bude přijímat červnový summit EU (http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/nd/csr2012_czech_cs.pdf). Mezitím proběhne horečné vyjednávání mezi Prahou a Bruselem s cílem zaoblit některé rohy. Jak však varuje předseda Evropské komise José Barroso, když se výsledný tvar příliš odchýlí od současného návrhu, ohrozí to důvěryhodnost celého procesu.

Větší hrozbu lze těžko vyslovit. Krize eurozóny stojí hrozné peníze a největší část z nich nahrazuje právě nedostatek důvěry jak v budoucnost celé eurozóny, tak některých členských zemí. Sdílená představa, že stovky miliard euro vynaložené na nejrůznější obranné operace se nejen neprošustrují a neukradnou, ale přispějí k obnově růstu, má tedy tržní hodnotu s jedenácticifernou cenovkou. A protože samo se to neudělá a čekání na důvěru samospádem by se šeredně prodražilo, začalo se tvrději tlačit na dodržování standardů a dobré praxe. Mají podobu zmíněných dost závazných doporučení, která se přijímají v půli roku, aby se dala zohlednit při přijímání rozpočtu.

Pravda je, že pražská vláda nemá co ztratit. Dokument s ní zachází tak, jakoby měl být čten před plným Václavákem, který bude předcházet vykoupání ve Vltavě. Václavák se ostatně nepochybně sejde, pokud to s evropskými fondy dopadne tak, jak tušíme, že se kohoutek zavře a peníze se budou vracet. Nikoliv kvůli Rathovi, ale kvůli tomu, co Brusel zjistil už dávno předtím.

Text má dvě části, tou první je analytická zpráva, a teprve po ní následuje vlastních šest konkrétně formulovaných doporučení.

V analytické první části dokument vychází z faktu, že vláda plánuje vyrovnaný rozpočet v roce 2016, ale současně podniká kroky, které jsou mimo nebo protisměrné. Na prvním místě uvádí fakt, že jen zákon o finančním odškodnění církví zvedne schodek rozpočtu v roce vstupu v platnost o 1,5 procenta HDP.

Tupé škrty, na kterých je založeno české rozpočtové přizpůsobení, jsou považovány – slušně řečeno – za rizikové. Další otazník je nad plány úspor na veřejnou správu v rozsahu 1 procenta. Zpráva přejímá tvrzení vlády, že vrchol státního dluhu bude už v příštím roce (45,1 procenta, socani mívali 28 procent), a pak už to bude jen klesat. S vlivy pozastavených evropských fondů tedy zjevně zatím vůbec nepočítá.

Pokud jde o daně, zpráva varuje před chaosem dočasných opatření, který vytváří vícenáklady na dodržování předpisů a snižuje předvídatelnost pro daňové poplatníky. Důsledněji má být řešeno nízké faktické zdanění OSVČ ve srovnání se zaměstnanci. Drsně zní zjištění, že „stávající systém výběru daní není založen na jasně koncipované a komplexní strategii zaměřené na dodržování předpisů“. Uvidíme, zda to bude při dalším udělení titulu nejlepšího ministra financí galaxie a přilehlé temné hmoty bráno v úvahu.

O druhém pilíři důchodového systému lze z bruselského textu vyčíst, že je to prvek jen pro mladé (a bohaté) a ti že do něj dají peníze jen v případě, bude-li mít dlouhodobě vyšší návratnost. Vzhledem k tomu, že věštit umějí jen nemnozí, ale pohled dozadu je dostupný každému, můžeme se pokochat katastrofálním vývojem penzijních fondů i v zemích, kde se nekradlo. Nic povzbudivého v tom tedy nenajdeme.

Reforma úřadů práce s novou supercentrálou „ústředního úřadu práce“ je rovněž posuzována s velkými pochybnostmi. Analýza poukazuje na rozpor, že na jedné straně se zvyšuje pracovní zátěž a na druhé straně byly počty pracovníků veřejných služeb zaměstnanosti sníženy o 12 procent. Na adresu plánů se soukromými agenturami je uvedeno, že „struktura odměn se jeví jako neodpovídající“ a „financování aktivačních programů musí být vázáno na výkonnost“. Ani slovo o potřebě přihrát něco kamarádům.

Veřejná správa? Služební zákon je třeba přijmout neprodleně. Otázka anonymní držby akcií nebyla dosud řešena (Bendova „bankovní úschova“ je zřejmě k smíchu). Zákon o zadávání veřejných zakázek – prima, ale rozhodující bude jeho řádné vynucování a provádění. A pak následuje ta klíčová věta (evropská současnost za stovky miliard):

„Nesrovnalosti v zadávání veřejných zakázek a nikoli optimální fungování řídících a kontrolních systémů v rámci veřejné správy jsou významným zdrojem problémů při využívání fondů EU.“

K revizi akreditačního řízení na vysokých školách – navrhovaná reforma vysokoškolského vzdělání „není dostatečně přesná u klíčového tématu standardů hodnocení kvality“. Plzeňský model (diplom po telefonu) je jako standard zjevně neprůchodný.

A nyní k vlastním doporučením.

Lépe hospodařit ano, škrtit ne. „Zamezit plošné škrty, zajistit prorůstové výdaje a vystupňovat úsilí o zlepšení efektivity veřejných výdajů,“ žádá návrh doporučení naprosto jednoznačně. Stejně tak „zajistit dostupný prostor k takovým zvyšováním daní, jimiž by byl minimálně dotčen růst“ a „zmenšit rozdíly v daňovém zacházení se zaměstnanci a OSVČ“.

Trhu práce se týká i „zvýšení dostupnosti cenově přístupných a kvalitních předškolních zařízení péče o dítě“, protože jinak jsou matky s dětmi nahrané. A také doporučení „posílit veřejné služby zaměstnanosti“. Výraz „veřejné“ je třeba číst jako opak soukromého.

Protikorupční balíček obsahuje „naléhavě přijmout a provést služební zákon“ a „zamezit porušování předpisů“. A „vyřešit otázku anonymní držby akcií“ a „posílit boj proti korupci“. Co může slušný člověk říci víc, když nechce otevřeně urazit?

Financování škol musí být „vázané na výsledky hodnocení kvality“ (opak „pohlavní“ metody, kdy se peníze přidělují po hlavách, za kus, a neradno studenta od zkoušky vyhodit).

Krátce, moc pěkné čtení, ze kterého vychází Nečasova vláda krátká i při měření jejím vlastním neoliberálním metrem. Není to kritika zprava, je to kritika z rozumu. Kdo by si přál Brusel spravedlivě přísný a k tomu ještě výrazně levicový, musí si počkat na příští volby do Evropského parlamentu.

Zdroj: vasevec.cz