Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

V souvislosti s přílivem imigrantů z Afriky a Středního východu vznikla na Západě zvláštní situace. Místní obyvatelstvo se do budoucnosti dívá s nejistotou a předvídá, že její místo bude brzy obsazeno „hosty“.

A světový liberální establishment a její evropská „jednotka“ v podobě byrokratů z Evropské unie nepovažují přistěhovalectví za problém. Naopak – vidí v něm nástroj k realizaci myšlenky rozmanitosti a směšování ras, kultur, náboženství a „pohlaví“, což by mělo vést k vytvoření „nového člověka“.

Postuláty

Pokud se podíváme na celosvětovou situaci a srovnáváme souhrn zdánlivě nesourodých faktorů, můžeme vidět strašlivý obraz – existuje účelová strategie, kterou realizuje liberální elita západního světa.

Úkol „vytvoření nového lidstva“ se řeší současně ve dvou směrech.

Za prvé – prostřednictvím nuceného míchání ras, kultur a náboženství.

Za druhé – násilnou změnou v přirozené matrici člověka, která předpokládá existenci pouze dvou pohlaví.

První směr je realizován provokováním toků přistěhovalců do Evropy. Druhý je založen na široké propagandě tzv. genderové teorie. Její hlavní postulát zní: dvě pohlaví – mužské a ženské – jsou jen dvěma „pohlavími“ v řadě mnoha dalších (je jich až 40), která mají s nimi údajně stejná práva.  

Myšlení ultra-liberálních sociálních inženýrů spočívá v tom, že by „člověk budoucnosti“ měl být kosmopolitní, bez historických kořenů, bez užší a širší rodiny či kmene, protože v jeho žilách bude proudit krev mnoha ras a národností. Nebude následovníkem nějakého tradičního náboženství, které odmítá postuláty „genderové ideologie“. Pokud přeci jen určité náboženství přežije, pak musí být univerzální a brát jako normu „rozmanitost pohlaví“. Osoba nového „plemene“ si může svobodně zvolit své pohlaví, a to bez ohledu na své přirozené.

Ve všech zemích „civilizovaného“ Západu se tento celosvětový experiment s lidmi provádí různě rychle a doprovází ho „excesy“ v podobě protestů veřejnosti. Existuje však země na světě, kde se tento experiment provádí ve „sterilních podmínkách“. Jedná se o Kanadu. „Země javorového listu“ je jakýmsi pilotním projektem. Tento proces také úspěšně probíhá ve skandinávských zemích.

Přicházejí imigranti? Uvolněte se!

Když díky válkám na Blízkém východě a v severní Africe zaplavily Evropu tsunami přistěhovalců, mnoho politiků, jako například Angela Merkelová, ani nepomyslelo na to, aby jim to znemožnili. Naopak uprchlíkům přislíbili útočiště. Evropský komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopulos uvedl, že Evropa by neměla omezovat přistěhovalectví, „ale jen ho kontrolovat“.

Navíc Avramopoulos navrhuje „šťastně přijmout situaci s přistěhovalci jako novou realitu moderního rozmanitého světa“. Všimneme si, že evropský úředník řekl klíčové slovo: „rozmanitý“.

Zároveň s přijímáním imigrantů se všude v Evropě realizuje druhý směr. Všechny země EU uznávají zákonem platnost sňatků stejného pohlaví a hlavní pilíř programů školní sexuální výchovy podle směrnic Evropské komise spočívá ve svobodné „volbě pohlaví“ pro děti.

Místní křesťanské církve (většinou luteránské a anglikánské) se postupně přizpůsobují rozhodnutí, které již norská luteránská církev přijala, totiž uzavírat manželství stejného pohlaví.

Kanada jako první „post-národní“ stát

Tato země představuje „vitrínu“ liberálních „hodnot“. Premiér Kanady Justin Trudeau postavil otázku ochrany sexuálních menšin, rozvoj „genderové rozmanitosti“ a „rozmanitosti“ jako takové do popředí své domácí a zahraniční politiky.

Anglické slovo diversity, tedy rozmanitost, má dnes v západním narativu zcela specifické postavení, které definuje společensko-politické posuny ve směru úplného smísení všech věcí, absolutní vymazání hranice mezi rasami, náboženstvími, kulturami a pohlavími. Tím se mj. vysvětluje rozhodnutí kanadské vlády v roce 2017 zvýšit kvótu pro přistěhovalce do Kanady z jakékoli země z 300 000 na 350 000 ročně.

Původně se hovořilo o tom, že k migraci dochází z ekonomických důvodů s tím, že Kanada potřebuje někoho, kdo bude pracovat rukama, čímž si zajistí hospodářský růst a zvýší počet obyvatel – ten by měl do roku 2100 kvůli imigraci činit až 100 milionů lidí.

Ekonomickými důvody vysvětlovaly podobné rozhodnutí také německé orgány. Německý deník Rheinische Post v únoru 2017 zveřejnila výňatky ze zprávy z uzavřeného zasedání vládní: „rozhodnutí kancléřky Angely Merkelové, aby zemi asi 1,5 milionů muslimských přistěhovalců, a to zejména v letech 2015 až 2016 let, nebylo primárně humanitárním gestem, nýbrž záměrným pokusem zabránit demografickému poklesu v Německu a zachovat životaschopnost německého sociálního státu.“ Takové formulace jsou však spíše jakýmsi slovním kouřem, který skrývá skutečný důvod událostí.

Na rozdíl od Evropanů Justin Trudeau nic neskrývá. V rozhovoru s americkým New York Times řekl: „V Kanadě neexistuje žádná základní, jádrová identita, žádný hlavní proud.“ Kanada se již podle něj stala „prvním post-národním státem“.

Jako nepostradatelný atribut „rozmanitosti“ je vydávána skutečnost, že je Kanada také „nejmodernější“ z hlediska „genderové svobody“. V květnu 2018 jako první v Kanadě prošel zákon, který umožňuje občanům změnit si rodný list, který by už nemusel označovat pohlaví jako „M“ (male – muž) nebo „F“ (female – žena): na dokumentu může být „X“, které bude označovat osobu s jiným „genderem“.

Francouzské vydání Causeur.fr poznamenává: „Kanada se stává laboratoří nového lidstva a možná i nového člověka. Je pyšná na prázdnotu, která vznikla namísto identity... V Kanadě musí být všichni přistěhovalci. To je oficiální doktrína země.“

Britský The Guardian píše totéž: „... Justin Trudeau formuloval unikátní kanadskou filozofii, kterou někteří považují za zvláštní, dokonce za bezohlednou, ale mohlo by se jednat o radikálně nový model státu.“

Otázka: Kdo stojí za tímto globálním experimentem v oblasti sociálního inženýrství?

„Svět bez hranic“ podle George Sorose

Prvním, na koho ukazují anti-liberální politici, je přirozeně George Soros. Veřejně propaguje principy ultra-liberální ideologie a prosazuje ji prostřednictvím Nadace otevřené společnosti. Tato organizace má kanceláře ve více než 30 zemích.

Soros posedle podporuje vlastní pohled na svět a jeho budoucnost. Nastínil jej ve své programové knize Věk omylnosti (The Age of Fallibility, 2006). Za hlavním cíl si Soros stanovil vytvořit svět bez hranic, kde by si všichni měli být rovní a svobodní, kde by zájmy všech menšin, od etnicko-náboženských po sexuální, nebyly pouze uzákoněny legislativně, ale uznávala by je jako prioritu většina společnosti. Soros zasahuje do práce Světové zdravotnické organizace (WHO) s cílem vyloučit z mezinárodní klasifikace nemocí různé sexuální poruchy a uznat je za normu. Touto cestou se stala normou také homosexualita.

Soros se soustředí především na práci s mládeží, protože pouze nepříliš zkušení lidé mohou uvěřit v „genderovou svobodu“.

Skříňka se otevírá velmi jednoduše

Soros stojí v popředí, proto se o něm také hodně mluví. Ale můžeme s jistotou předpokládat, že ve svém stínu drží někdo jiný – s velkým politickým vlivem a velkými penězi.

Zbývá odpovědět na další otázku: proč by liberální západní zařízení mělo vytvářet „nové lidstvo“?

Je to velmi jednoduché. Lidé bez klanu a kmene, kteří nejsou zakořeněni ve vlastních dějinách, nejsou spojeni s žádným národem, ba dokonce nemají ani „vlastní pohlaví“, se změní na amorfní biomasu. Jejich domovem bude každé místo, kde jim dají najíst.  A budou velmi snadno ovladatelní.

Proto se globální experiment „změny“ lidstva tak rychle šíří „civilizovaným“ světem.

(překlad vlastní)

Originál: Игорь Пшеничников - «Выведение нового человека». А нам это надо? К чему приведет глобальный эксперимент по социальной инженерии vyšel 24. června 2018 na zvezdaweekly.ru.

Zdroj: zvezdaweekly.ru