Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Taky tak „milujete“ vztekající se děti, které sebou mrsknou na podlahu v obchodě, řvou a vynucují si, aby bylo po jejich? Občas to zahlédnete. A pak pozorujete maminku, jak situaci zvládá.

V zásadě jsou dva přístupy – maminka více či méně razantně zavelí, sem tam sekne dítko výchovně po zadku, a dá jasně najevo – tak takhle, můj drahý, moje drahá, ne, a mazej. A potomek maže. Ještě chvíli zamračeně posmrkuje, ale když vidí, že je to k ničemu, přestane, a za chvíli je opět v pohodě, a co víc, maminku s respektem hltá. Zkusí to jednou, dvakrát, pětkrát, a když zjistí, že jsou mu jeho hysterické scény k ničemu, přestane ho to bavit.

Pak je tu maminka tzv. demokratická, která začne se vztekajícím se dítkem diskutovat, vysvětlovat, přemlouvat až prosit, aby dítko nakonec milostivě přestalo vyvádět, a středem odkráčelo jako vítěz.

Často tak dosáhne svého, maminka koupí či udělá, co chtěl, a tak si může být více než jista, že podobná scéna ji čeká zanedlouho zas. Protože dítko zjistí, že umanutost a vztek fungují. Nekoupíš? Mrsknu sebou na zem, a budeš mít divadlo.

Proč to píšu?

Greta, Patočka, Minář a spol.

Umanuté „děti“, které sice nechtějí čokoládu nebo hračku (i když u Mináře si nejsem jista, maxipsa Fíka by asi bral), ale princip je stejný. Umanutě se snaží diktovat (všechny), hystericky křičet (Greta), teatrálně trhat Ústavu (Minář), blokovat vchod (Patočka), zkrátka mediálně „dupat, kvílet, dělat kravál“ – a jak není přes všechen tento humbuk po jejich, jsou viditelně vzteky bez sebe, ujíždějí jim nervy a mají až nenávistné projevy…

Vzpomínám si na hlášku Zdeňka Svěráka coby otce ve filmu Obecná škola: „Oni prej uměj bejt i panovačný... A proto je volit nebudu.“ Mluvil o komunistech. Jak trefné...

Ale vraťme se k našim umanutým „dětem“. Ony mají totiž tak nějak pocit, že jsou na této planetě nejchytřejší, všechno ví, všude byly dvakrát, vždy ví, co mají dělat jiní, kdo kam má kandidovat, kdo má být zvolen, kdo zvolen být nemá, kdo vůbec nemá být ani nominován, kdo je moc starý, a tak formulují ze dne na den nové a nové požadavky, co prostě chtějí, chtějí, chtějí, chtějí... a ti, kteří jim jejich přání nesplní, jsou nenáviděni a zatracováni a odsuzováni a komentováni hrubým až urážlivým způsobem. Ať je to kdokoli. Neberou ohledy na věk, zda je to žena, zda má ten člověk vzdělání, zda něčeho dosáhl… Zkrátka neberou ohledy na nic.

Není po našem, útočíme

Tyto „děti“ prostě nerespektují nic a nikoho, pouze sebe, neakceptují jiné názory než své, a znají jen jednu pravdu, a to také jen tu svou. Takové rysy mají ty vztekající se děti, a pak... diktátoři.

Bylo by to až směšné, kdyby nebylo tak vážné, o co se tu hraje.

Třeba o to, zda se necháme stále sekýrovat těmi nedemokraticky diktujícími „dětmi“, nebo jim prostě zavelíme, ať laskavě zklidní své vášně, nebo bude zle, protože už toho jejich vztekání a ultimát máme akorát tak dost.

Chvilkaři nechtějí Babiše a Benešovou (v politice), pak by také spolu s dalšími škrtali Xavera, Pikoru či Lipovskou (z nominace do rady ČT), nově hulákají kvůli Křečkovi (ombudsman), a ještě více nově se distancují dokonce od Polska a Maďarska, tedy chtějí patrně útočit na jednotu V4, momentálně naši jedinou jistotu ve střední Evropě. Nevědí nic o jejich systému justice, samosprávy, legislativy, ale na tuty ví, že je to tam špatně. Protože někdo jim asi řekl, že rozbít V4 by bylo dobré. To máme být podle nich Germáni? Zapomeneme, že máme s Maďarskem společnou historii? Zapomeneme, že jsme Slované?

A kdy začne vadit Rakousko? To se funkce a spojenectví s okolními státy budou obsazovat na základě diktátu hrstky hlasitých mladíků, co si z toho být kdykoli proti čemukoli udělali placenou živnost, anebo ještě platí, že rozhodovat budou občané na základě svobodných voleb? Ano, už Churchill řekl, že demokracie má mnoho vad a ne vždy se nám musí líbit, kdo volby vyhraje, ale že nikdo ještě nic lepšího nevymyslel, takže demokracie je zatím ta nejlepší volba. To, co předvádějí ony „děti“, však není demokracie.

A nestačí už křik a hysterie. JUDr. Stanislavu Křečkovi bylo bráněno fyzicky hrstkou lidí, kterou média nezávisle přejmenovala na dav, v nástupu do úřadu ombudsmana. Svým tělem mu bránil aktivista Patočka, a pozval k tomu další lidi, kterých se tam skutečně pár sešlo. Tedy abych to upřesnila, vyzval je k trestnému činu, a ten také naplnil. Tomu máme tleskat? To máme podporovat? Budeme zemí, kde k nástupu do funkce bude potřeba policejní ochranky, a to jen proto, že lidé, kteří s jeho volbou nesouhlasí, ho tam prostě nechtějí? Budou tak bránit aktivisté také vstupu starostům na radnice, protože bez ohledu na volby tam chtějí jiného? Kde jsou všichni ti mravokárci a moralisté, kteří mají plná ústa demokracie?

Takže si to shrňme

Mladí a neklidní si usmysleli, že jejich povolání bude aktivista. Ok. Chvilkaři to dovedli k dokonalosti, protože za to být aktivistou na Letné a jinde skutečně berou plat. Ostatním kážou, jak všechno musí být průhledné a čisté, ale sami výdaje jednoho ze svých účtů tají, a to včetně těch svých platů – a to přesto, že nejde o žádnou soukromou firmu (skutečně?), a přesto, že tvrdí, že jejich mzdy jsou hrazeny z darů veřejnosti. Volají po demokracii, ale popírají všechny její základní mechanismy, tj. volby, svobodné nominace, svobodné kandidatury, svobodu názorů.

Odsuzují Rusko, ale zavádějí s dalšími podobnými kádrování a cenzuru, podle jejich diktátu by někteří lidé neměli mít právo nejen kandidovat, ale nikdo by je neměl právo ani nominovat, někteří lektoři by neměli mít možnost přednášet a říkat své názory, a některé kapely by neměly mít právo hrát a zpívat. Jsou hlasitě proti diskriminaci, ale stejně hlasitě by nejraději diskriminovali už podle věku (ovšem i v tom selektují, neboť Karel nevadí, zatímco Stanislav ano).

A nevyhověli jste nám v našem diktátu? Tak prostě dotyčného nepustíme na úřad. Tedy „sekneme sebou o zem a začneme se vztekat“ – obrazně řečeno.

Nevyhovíte našemu diktátu? Budeme demonstrovat. A Polsko a Maďarsko vám prostě zakazujeme, tudy prostě ne. Protože my zralí a zkušení (!!!) jsme to rozhodli. Nám, kteří jsme zažili, kdy soudruzi, často rozumu mdlého nebo pokřiveného, rozhodovali, že ten ano, a tenhle už ne, a s tímto se „kamarádit“ budeme, a s tímto ne.

Z toho nám prostě běhá mráz po zádech. To už není spontánní protest proti premiéru Babišovi, to už je něco těžce za hranou, něco velmi nebezpečného nám všem. Měli bychom proto najít důslednost oné první maminky, chytit ty rozmazlené a vztekající se a předůležité „děti“ za flígr, jak by řekla moje babička, a jasně jim říct – tak vážení, the end.

Pitomce z nás dělat nebudete, vztekat se nám tu za naše peníze taky nebudete, diktovat nám taky nebudete, a pokud se vám co nelíbí, naučte se konečně něco pořádného, než jen křičet, jak to ti druzí dělají špatně, a pak nám sami ukažte, jak se to dělá lépe – třeba si založte volební stranu, a vyhrajte volby. Protože zatím houby umíte, houby znáte a hlavně se vám evidentně nic, co zavání jakoukoli prací včetně studia, dělat nechce. A ještě máte tu drzost brát si za to diktování u mikrofonu a kádrování nás všech plat neveřejné výše.

Pevně však věřím, že dr. Křečkem a Polskem a Maďarskem boom chvilkařů a spol. skončil. Protože to přepískli. Lidi pochopili, že to už není o Babišovi, o Benešové, že to už není o složení rady ČT, kde poprvé lidi zaváhali, ani o Křečkovi, což už nepochopil opravdu skoro nikdo, ale už je to o snaze napadat V4, což už je jasné zadání z Bruselu. A pokud byli Češi ochotni přijet na Letnou a chtít odstoupení Babiše, na což je chvilkaři populisticky a chytře nalákali, nejsou rozhodně připraveni kádrovat radu ČT, útočit na dr. Křečka jako ombudsmana, a už vůbec nechtějí odsuzovat naše sousedy, s nimiž nás pojí minulost i současnost, a to i proto, že silná V4 se vzdorujícím Orbánem a důsledným Polskem je naší oporou proti čím dál více diktátorské EU. Je mi proto z těch hochů, kteří tu vyvolávají nenávist nejen vůči konkrétním lidem, ale už i vůči okolním zemím, čím dál víc zle.

Toto není boj za demokracii, ale proti ní. A dovolím si tvrdit, že to dělají už jen proto, aby si zasloužili ten plat, protože nic pořádného se jim dělat nechce, a musí si přiznat, že zatím se jim vlastně vůbec, ale vůbec nic nepodařilo, protože ani tu plnou Letnou neuměli využít – protože na to prostě ještě nemají. Věk, zkušenosti, inteligenci ani moudrost, kterou by občany pod pódii oslovili.

Ano, bylo by to celé úsměvné, kdyby nešlo o tak vážné věci, jakými jsou demokracie a právní a svobodný stát.

Tedy kdyby nešlo o náš domov uprostřed těžce zkoušené Evropy, která, ohrožena okolním světem, řeší se vší vážností vlaječky na stolech. A tak, jako schází osobnosti Bruselu, tak scházejí těm našim aktivistům. Dokázali sice za štědré finanční podpory zvednout ze židlí národ, vykřičet své výhrady, zaplnit Letnou... ale nic víc.

A lidé to víc prostě chtějí. Ne víc protestů, ale víc řešení. Chtějí výsledek. A ten je zatím nula, protože jiný ani být nemůže. Proto dnes byla u sídla ombudsmana jen hrstka lidí. A děkujme Bohu za to. Nic horšího, než pouliční strkanice, které už se dějí na jihu Evropy, by se nám nemohlo stát. A rozdmychávání nenávisti nevede k ničemu jinému.

Chceme změnu k lepšímu? Tak to lepší pojmenujme, a dosáhněme. Demokratickou cestou, prací a úsilím. Jen tomu, kdo toto bude schopen nabídnout, bychom dnes měli tleskat. Ne těm umanutým, vztekajícím se a diktujícím „dětem“, které nemají žádné řešení mimo porušování zákona před vchodem do úřadu, který, přiznejme si, není zase ten nejdůležitější. Bránit někomu vejít kamkoli není program ani řešení, ale zoufalý dětinský akt těch, kteří prostě neumějí víc a nemají na víc.

Na lídry této země bychom měli mít sakra jiné nároky.

Zdroj: zvedavec.org