Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.
Jiří VYVADIL - Luboš Blaha na Slovensku bojuje proti Čaputové i za nás
Tak jako v Česku se nový monopol jediné pravdy – nové totality koncentruje kolem Chvilek pro demokracii, na Slovensku se koncentruje kolem myšlenkově v podstatě duté, ovšem správně liberálně demokraticky zanícené prezidentce Čaputové.
Ohledně Čaputové není sporu, že jí podporoval známý a přiznejme úspěšný rozněcovatel barevných revolucí, kdy v Česku kdysi podporoval a financoval Chartu 77 a hlavně Václava Havla a je hlavním mimovládním organizátorem tzv. „sametové revoluce“ s rozporuplnými důsledky, které všichni známe, na Ukrajině podporoval euromajdan, který byl proxyválkou Západu proti Putinově Rusku a skončil krutou občanskou válkou a logickým polorozpadem Ukrajiny, podněcovatel a donátorem arabského jara, které skončilo posléze v krvi a ještě hlubšími krizemi, než byly na počátku a mimo jiné i k polopuči na Slovensku, kde došlo k odstranění úspěšného premiéra Fica.
Že naše chvilky, které už mají silný aparát a pod palcem Českou televizi a plnou podporu, jinak ovšem neschopné opozice jsou nepochybně podporovány stejným zdrojem je jasné.
V listopadu roce 1989 chtěla nesporně většina společnosti v Česku i na Slovensku změnu, byť si ji mnohý mohl představovat různě.
Přesto hlavním směrem oněch – řekněme revolučních – dnů kromě požadavku na svobodné volby byla i morální i demokratická metoda:
„Nejsme jako oni.“
Řečeno jednou větou: Minimálně zpočátku lidé bojovali proti „monopolu jedné pravdy“, „proti nové totalitě“, čili „za pluralitu myšlení“.
S jistými výhradami se minimálně prvních deset, možná dvacet let tato zásada prosazovala. Vznikaly pravicové i levicové politické subjekty, které více méně bojovali o své místo na politickém slunci.
Vše bylo téměř jasné, všichni byli plus minus na stejné lodi, podporovali či alespoň tolerovali euroatlantické struktury EU a NATO. Východoevropské země byly poslušné a ani je nenapadlo mít jiný názor než Brusel (EU+NATO), Berlín (Merkelová) a Paříž (měnící se a vůči Berlínu poslušní francouzští prezidenti)
A pak přišel obrovský dvojí náraz: euromajdan a zapojení EU do boje proti Rusku a možná ještě větší svévolná, nikým neodsouhlasená výzva Angely Merkelové k přijetí syrských uprchlíků (tak to nazývala). Že ne všichni z EU podporovali příklon k polofašistickému a nacionalistickému režimu na Ukrajině a hlavně, že vzrůstal odpor proti vítací politice, která přivedla do Evopy možná dva milióny migrantů včetně mnohých džihádistů, rozdělil myšlení a do popředí se drali novodobí určovatelé jediné pravdy – liberálové, vítající migranty a odsuzující ty, kdož je nechtěli, bojující proti Rusku a útočící na ty, kteří chtěli s Ruskem spolupracovat.
Na Slovensku je tento střet, jak jsem již naznačil velmi ostrý a pravicoví liberálové silně zakuklení (obdobně jako v Česku) na universitách a vědeckých pracovištích, v kulturních institucích, mezi umělci a převážnou částí novinářů se v poslední době projevil ve snaze Slovenské akademie věd odstranit ze svých řad možná i pro nás nejznámějšího protičaputovského rebela Luboše Blahu, a to nátlakem a vydíráním k dobrovolnému odchodu.
Za Luboše Blahu se postavili i čeští vědečtí i ostatní svobodomyslní lidé na čele možná s nejznámějším levicově orientovaným vědcem a bývalým úspěšným europoslancem prof. Janem Kellerem. Jako další výzvu na obranu Blahy spolupodepsali: Jan Kavan, politik a diplomat, doc. PhDr. Mira Nábělková, CSc., vysokoškolská učitelka, Stanislav Novotný, právník, Lenka Procházková, spisovatelka, PhDr. Josef Skála, CSc., žurnalista, Ing. Jaroslav Šulc, CSc., ekonom, JUDr. Jiří Vyvadil, advokát, PhDr. Zdeněk Zbořil, historik a politolog , doc. Petr Žantovský, Ph.D., mediální analytik.
Jen zdánlivě jde jen o Luboše Blahu. Čaputovou třískají naši čím dál tím fanatičtější chvilkaři, liberálové a jiní demokraté podporující například vybudování pomníku vlasovcům, dílčího vojenského útvaru coby součásti nacistického Wehrmachtu a SS v Řeporyjích.
Boj se zostřuje, na Slovensku i u nás.
Bděme!
Dokument
Prezídiu Slovenské akademie věd 15. 12. 2019, B r a t i s l a v a
K rukám pana předsedy Slovenskej akademie vied
Prof. RNDR. Pavola Šajgalíka, DrSc.
Vážený pane předsedo,
vážené dámy,
vážení pánové,
obracíme se na vás s veškerou úctou, abychom vám sdělili, že váš postup vůči přednímu politologovi SAV, poslanci NR SR a předsedovi výboru pro evropské záležitosti PhDr. Luboši Blahovi, PhD. vzbuzuje znepokojení i v řadách české intelektuální komunity.
Doktora Blahu známe jako autora originálních odborných studií opřených o úctyhodnou škálu literatury a pramenů. Řadu let je aktivním účastníkem vědeckého a politického dění i v naší zemi. Také zde si vydobyl nefalšovaný respekt a širokou popularitu právě tím, co zdobí skutečného vědce a politika – rozhodnou obhajobou veřejného zájmu proti každé svévoli „práva“ silnějšího.
Nikdo nedokáže zpochybnit, že za pravdu a spravedlnost kříží kordy z ušlechtilých, a nikoli nízkých osobních pohnutek. Jistě i díky tomu patří k nejsledovanějším aktérům debat na sociálních sítích, aniž by disponoval nákladným aparátem a movitými mecenáši.
Dokážeme si představit, že odvaha doktora Blahy opřená o hlubokou erudici a komunikační šarm jeho názorové oponenty dráždí. To je v demokratické diskusi pochopitelné. To, že by kdy jednal v rozporu s etikou, je však tím posledním, co by mu bylo možno vytknout.
Obracíme se na vás s touto výzvou, neboť jsme přesvědčeni, že intelektuál významně přispívající k prestiži slovenské akademické obce i celé vaší země si nezaslouží ostrakizaci, nýbrž naši společnou podporu.
Jan Kavan, politik a diplomat
doc. PhDr. Mira Nábělková, CSc., vysokoškolská učitelka
Stanislav Novotný, právník
Lenka Procházková, spisovatelka
PhDr. Josef Skála, CSc., žurnalista
Ing. Jaroslav Šulc, CSc., ekonom
JUDr. Jiří Vyvadil, advokát
PhDr. Zdeněk Zbořil, historik a politolog
doc. Petr Žantovský, Ph.D., mediální analytik
Mluvčí signatářů:
Prof. PhDr. Jan Keller, CSc.
Nerudova 195
Frýdek-Místek
738 01
jan.keller@osu.cz
Zdroj: vasevec.cz
Klíčová slova: Kritika elit, Kritika neoliberalismu, Slovensko, Žurnalistika