Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

První humanoidní ženský robot (genoid) nazvaný „Sofie“ obdržel první vízum v jejím životě a setkal se s ...

Tento týden Kavkaz navštívila slavná postavu. Nikoliv ovšem politik nebo hudebník či sportovec. Do Baku dorazil první humanoidní robot jménem Sofie, vyvinutý společností Hong Kong Hanson Robotics. Jeho výlet se okamžitě stal ve světových médiích senzací.

Nejen proto, že kromě davů novinářů ho pozdravil i prezident Ilham Alijev, ale také díky prvnímu vízovému dokladu, který byl saudskému občanovi – Sofii – vydán ázerbajdžánskou službou ASAN při příjezdu na mezinárodní letiště v Baku.

Sofie Alijeva pochválila za podporu iniciativy ASAN: „Vaše návštěva zde zdůrazňuje zvláštní pozornost, kterou věnujete elektronickému řízení a inovačnímu ekosystému,“ uvedla během setkání s prezidentem a dodala, že na ni v Ázerbájdžánu zapůsobila jedinečný architektonický styl hlavního města.

Alijev Sofii poděkoval za to, že si „navzdory svému zaneprázdnění“ našla čas k návštěvě země z jižního Kavkazu.

Sofie se během svého turné po světě již setkala s dalšími vůdci postsovětského prostoru, například s ukrajinským premiérem Volodymyrem Grojsmanem či předsedou vlády Arménie Nikolem Pašinjanem. Po vystoupení na ekonomickém fóru v Jerevanu se Pašinjan v přítomnosti své ženy obrátil na Sofii a požádal ji, jestli se s ní může vyfotografovat: robot odpověděl – „Samozřejmě!“

Odkud se bere taková pozornost ze strany hlav států k produktům moderních technologií? Může to být považováno za úctu člověka k umělé inteligenci? Zdá se ovšem, že zatím není co obdivovat. Sofiin „otec“ dr. David Hanson prohlásil, že teprve okolo roku 2029 dosáhne úrovně inteligence jednoročního dítěte. Jenže android je již dnes tak oblíbený, že by mu to mohl závidět kterýkoliv prezident některé z afrických zemí.

Aktivní pronikání umělé inteligence do života společnosti vyvolává smíšené pocity. Zastánci robotů tvrdí, že zvýší pohodlí lidského života, když za nás například roboti udělají nebezpečnou a tvrdou práci, jako je čištění oken výškových budov, nebo se ujmou havarijních služeb či dokonce budou chránit hranice a stanou se skutečnou armádou.

Na druhou stranu robotizace přináší také obrovská rizika. Kde se podějí desítky tisíc pracovníků, jejichž práci roboti zastanou rychleji, kvalitněji a téměř zdarma? Existuje další aspekt, například hodnota rodiny. Podle Hansona obdrží roboti do roku 2045 občanská práva, včetně práva uzavřít sňatek s jinými androidy nebo dokonce obyčejnými lidmi. V evropských médiích aktivně podporují implantaci čipů do lidského mozku a tvrdí, že stále více mužů preferuje umělé sexuální panny před obvyklými vztahy se ženou.

Rozšiřování „sofií“ spolu s homosexualitou navíc ohrožuje tradiční hodnoty. Při této rychlosti se brzy místo tradičních rodin objeví páry tvořené lidmi z rodu homo sapiens a robotů. Je zřejmé, že stejně jako komunita LGBT nebudou mít děti. A jejich případné adoptované dítě vyroste s psychickou odchylkou, tj. bude následovat vzor svých „rodičů“ namísto přirozené reprodukce.

Vývoj technologie a robotiky je nejvíce aktivní v Evropě, Spojených státech a východní Asii. Rusko je součástí globalizujícího se světa a tyto procesy ho neminou. Ve snaze získat hospodářské, vojenské nebo politické výhody z těchto procesů musíme být připraveni také na škodlivé účinky, které robotizace představuje pro naši kulturu.

(překlad vlastní, upraveno)

Originál: Камран Гасанов - Как к политикам андроида водили vyšel 30. října 2018 na tsargrad.tv.

Zdroj: tsargrad.tv