Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.
Kardinál Müller proti státem řízenému mainstreamingu
Kardinál Gerhard Müller se postavil proti „státně a ideologicky řízenému mainstreamingu“. Prefekt Kongregace pro nauku víry v Kolíně nad Rýnem kritizoval ty skupiny ve společnosti, které se zmocňují státu, „aby prostřednictvím školní výchovy, vysokoškolského vzdělávání, mediálních informací a ovlivňování veřejného mínění napomáhaly vytvoření dominantní ideologie“. Takovéto glajchšaltování prozrazuje „státně vrchnostenské a totalitní myšlení“.
Lidé se „plným právem“ staví proti „ideologii, jež nyní převládá“ v médiích, parlamentu a soudnictví, řekl kardinál. Jako příklady těchto ideologií jmenoval myšlenkové směry, které pokládají potrat za lidské právo nebo předefinovávají manželství jako libovolný sexuální svazek.
Podle Müllera svoboda znamená mít možnost žít podle svého vlastního svědomí a odmítat nemorální příkazy nebo bezohledné požadavky. Liberální demokracie je založena na bezpodmínečném uznání lidské důstojnosti a lidských práv, které byly jednou provždy odděleny od vůle většiny. Demokracie totiž neznamená, že většina rozhoduje o morálce a svědomí. V demokracii parlamentní většina i menšina společně respektují nezadatelnou důstojnost a přirozená práva a povinnosti člověka.
Kardinál varoval před pomýleným chápáním svobody. „Bylo by chybou vnímat ji jen jako oprávnění dělat vše, co se nám jako jednotlivcům nebo společnosti líbí, co nás baví nebo co slouží naší bezohledné seberealizaci“. V tomto smyslu jsou nesvobodní a otroky vlastních nerozumných skutků „váleční štváči, obchodníci s lidmi, drogoví dealeři, teroristé, pedofilové, násilníci, zloději, lháři, cizoložníci, cynikové a frivolní lidé, povaleči, vykořisťovatelé a všichni, kdo jednají proti Desateru“.
Müller vyzval k respektování svobody vyznání, která by nikdy neměla být interpretována pouze jednotlivě, neboť má i sociální komponentu.
K nezadatelným lidským právům patří také možnost připojit se se společným vyznáním k určitému společenství a provozovat veřejný kult. Náboženským nebo světským společenstvím by neměla být upírána rovná účast na veřejném životě.
Zdroj: kathnet.net
Klíčová slova: Katolicismus, Kritika elit, Křesťanské hodnoty, Současný život, Společnost v krizi