Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.
Ladislav JAKL - Prymula nenávidí hospody
Velká část národa se s jeho jménem setkala až letos na jaře v souvislosti s některými jeho extrémními výroky kolem covidové karantény. Já jsem se s ním ale potkal – nebo spíše utkal – už dříve.
Bylo to během bouřlivé debaty na téma, zda zakázat hospodským, aby nabízeli takovou službu, o niž mají jejich zákazníci zájem, a místo toho hospody nutit, aby nabízely službu jinou. Ano, šlo o zákaz kouření v restauracích a putykách. Kromě jedné jeho mondénní kolegyně na vysokých podpatcích a s nápadnou rtěnkou kolem úst byl hlavní tváří tehdejšího boje za omezení svobody podnikání právě tenhle muž.
Nejméně 25 let jsem se angažoval proti všem nápadům zakázat kouření v hospodách, a tak jsme se tehdy s Prymulou párkrát střetli. Nejvýrazněji při debatě Senátu před třema lety. Stokrát, tisíckrát jsem mohl říkat, že chystaný zákaz neochraňuje ty, kteří nechtějí být vystaveni kouři, protože stejně jako je nikdo nenutí chodit do sado-maso salonů, na hlučné diskotéky či jezdit na horské dráze, tak i zde nemusí přijmout nabídku služby zvané „zahulená“ putyka. Přijmou ji ti, pro které je taková služba z různých důvodů zajímavá.
Prymula ani tehdy žádné argumenty neposlouchal a mlel si svou mantru o škodlivosti pasivního kouření. Proč ne, je to jistě zajímavé téma. Ale patří do debaty o zákazu kouřit kdekoli, i doma, pokud je nablízku někdo, kdo si to nepřeje. Ne do debaty o omezení významné živnosti.
Už tehdy Prymula prokázal nulové pochopení pro starosti majitelů a provozovatelů hospod. Pro něj to není soukromá služba, kdy jeden cosi nabízí a druhý nabídku přijme nebo nepřijme. Pro něj to je z milosti státu propůjčené privilegium smět poskytovat jen takové služby, které určí stát.
A stejně se chová i nyní. Lze tak soudit z jeho výroků, že omezení otevírací doby ty restaurace holt snad nějak přežijí, a že kdyby povolil otevírací dobu do půlnoci, budou se v okolí hospod ještě dvě hodiny poté potulovat hosté a vyměňovat si virovou výbavu. Byl někdy v životě v hospodě? To myslí vážně? Nebo čerpá své dojmy ze sledování nějakého filmu o doupatech narkomanské mládeže?
I zde už se objevují průzkumy. Jistě, lidem, kteří do hospod nechodí, těm omezení otevírací doby nevadí. Ale copak o tom se dá hlasovat? Kde ještě jinde dobrovolnou dohodu mezi jedním a druhým zakážou tři další, kterým do toho nic není?
Je dobré být pozorný v případě hrozící chřipkové nákazy. Je třeba dodržovat hygienické zásady a další pokyny. Není ale vůbec jedno, kdo takové pokyny a restrikce vydává. Může být erudovaný, jak chce. Ale ono záleží i na ideové výbavě. A jestli ten člověk nemá pražádnou úctu k živnostenskému podnikání, je pro něj nesnesitelně lehké šlápnout okovanou botou do už tak poraněného oboru.
Prymula není hygienikem. Není imunologem. Nyní je politikem. Členem vlády. Jako ministr bude hlasovat i o věcech, které se zdravotnictvím nemají nic společného. Vězme, že jeho myšlenkovou a hodnotovou výbavou je nulový respekt a cit vůči lidem, kteří dřou jak mourovatí, aby si trochu vydělali.
Zdroj: institutvk.cz
Klíčová slova: Česká republika, Koronavirus, Sociální napětí, Zdravotnictví