Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Na našich stránkách jen zřídka uveřejňujeme nekrology. Pominout odchod jednoho z nejsvébytnějších porevolučních žurnalistů bychom ovšem nechtěli. Jan Petránek byl především moudrým a přemýšlivým člověkem. Jako jeden z mála našich novinářů např. nepodlehl vlně rusofobie, kterou zažíváme od roku 2014. Možná proto, že do Ruska často cestoval, Rusko miloval a snažil se je pochopit. Pozn. red.

Zemřel Honza Petránek, novinář. Rád bych zdůraznil profesi novináře, protože právě on ji dokázal symbolizovat v natolik složitém prostředí. Dával či navracel jí respekt svým nepřekonatelným způsobem, který se nedal odmítnout. Myslím, že proto se dokázal udržet na mediální scéně, která není příliš nakloněna volnomyšlenkářům nebo lidem, kteří vědí, kým jsou, kde je jejich místo a co chtějí. Jít s klidným proudem s dávkou servility se všeobecně vždy vyplácelo. V případě profese novináře je však vlastní nezávislost názoru a celé osobnosti profesní podmínkou. Proto jich je tak ukrutně málo.

Petránkův život nebyl harmonický, stejně tak jako stav světa a lidského společenství v něm. Znamenalo to úskalí, hledání svého názorového místa, často spojená s existenčním ohrožením. Našel však své ukotvení v respektu k faktu jako základu pravdy. Byla to velmi složitá cesta. K jejímu dosažení a pochopení je třeba odhodlání, tvrdá úpěnlivá práce, odvaha k unesení všech rizik a předně poctivost k sobě. To vše musí vycházet z intelektu a jeho nutných atributů, které podmiňují společenskou odpovědnost, schopnost filozofické vize a důvěru v pozitivní budoucí vývoj založeném na sociálním cítění. Těžké zadání, v podstatě k neunesení. A přesto Honza ve složitých dobách, kterými jsme všichni procházeli, neuhnul z nastoupené cesty. Pokud po ni nestačil dojít, ukázal druhým, jak a kudy měl nakročeno.

Znali jsem se dobře a myslím, že jeho světonázor, budovaný na znalosti problematiky světa, byl dosti vyhraněný a jemu vlastní.  Nebyl sám, lidé ho rádi poslouchali a rozuměli mu. Spektrum jeho posluchačů bylo neomezené a velmi obtížně bylo možno jeho slova, i když by se chtělo, krátit. Bude velmi těžké nahradit jeho místo člověkem s takovými faktickými znalostmi a se schopností takového analytického zhodnocení.

Osobně jsem velice rád za blízkost našeho přístupu, který málo kdy znamenal rozdílnosti v názorové diskusi, kterou Honza ukončoval s úsměvným jsi starší, máš holt víc zkušeností.

Byl bych rád, a myslím, že o tom nemusíme pochybovat, aby tato smutná událost, o které se nesnadno píše, oslovila právě všechny ty, kteří by se rádi stali kolegy Jana Petránka. Nebyl jen novinářem, byl na prvním místě člověkem ve smyslu jemu blízkému Fjodorovi Dostojevskému. Jak říkal: „Celý život jsem hledal člověka v člověku“. Díky za vše.

Zdroj: casopisargument.cz