Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Víte o tom, že jsou místa, kde jsou ve službě dva policisté na několik desítek tisíc lidí?

Víte o tom, že máme zakázáno používat slovo „podstav“, který je téměř úplně všude?

Víte o tom, že se pravidelně slučují jednotlivé služebny policie, čímž se zvětšuje oblast a počet lidí, pro které musí být k dispozici uvedení dva policisté?

Víte o tom, že máme striktně zakázáno, předávat informace o kolabující policii a podstavu nadřízeným, natož vedení policie?

Víte o tom, že jsme za poslední dva roky přijali přes 500.000 uprchlíků a zároveň snižovali rozpočet policie?

Víte o tom, že když bydlíte mimo Prahu, jste pohledem policejních postupů občanem druhé kategorie?

Víte o tom, že z policejního rozpočtu se trvale platí hlídání sportovních a kulturních akcí, tedy soukromé akce, ze kterých má někdo zisky?

Víte o tom, že dost policistů se dostane na střelnici jednou maximálně dvakrát za rok (někteří vůbec)?

Víte o tom, že administrativní zátěž policistů a administrativní výmysly dosáhly u PČR takových rozměrů, že není důležitý výsledek (chycení pachatele, vrácení odcizené věci majiteli, atd.) ale to, jestli máte ve spise razítka na správném místě, označení dokumentů, které se dále nevyužívá, atd.?

Víte o tom, že je úplně jedno, jak policista provedl zákrok? Je důležité, jestli měl na hlavě čepici a co na to řeknou lidé na sociálních sítích.

Víte o tom, že u policie slouží velké množství policistů, kteří nejsou policisté (nikdy policejní práci ani neviděli) a stejně budou příjemci renty?

Víte o tom, že policie, která by měla hlídat dodržování zákona, při jednání s policisty sama zákon porušuje a dlouhodobě prohrává soudní spory, což nás všechny stojí nemalé peníze?

 

Víte o tom, že policie je prolezlá politikou, ačkoliv by měla být apolitická?

Víte o tom, že policii nejvíc nezatěžuje trestná činnost ale pojišťovny, exekutoři, soudy, advokáti, základní školy, dětské domovy, občanskoprávní spory atd.?

Víte o tom, že i když je škoda trestným činem např. 15 tis Kč a je jasné, že není šance pachatele vypátrat, vyhodnocují se stopy za 20 tis. Kč?

Výše uvedené otázky a mnoho dalších bych vám chtěl vysvětlit v následujícím textu. I když se o tom nesmí mluvit, policie jako taková jistým způsobem zkolabovala a už funguje jen setrvačně. Pro lidi už nemá kdo sloužit, ale na ministerstvu vnitra a policejním prezidiu se stále tancuje – a hlavně se tvrdí lidem, jak všechno funguje bezvadně…

Bude to dlouhé, budu skákat z místa na místo, místy to asi ani nebude dávat smysl, ale pokusím se to vysvětlit co nejlépe.

Jmenuji se… (k tomu se dostaneme). Pracuji u Policie ČR dvacet let. Deset let jsem byl řadový policista, posledních deset let pracuji jako vedoucí útvaru. Miloval jsem svojí práci a chodil do práce s radostí, ale už to tak nemám. Politický amatérismus, neschopné vedení policie a impotence policejních odborů policii přivedla k personálnímu i finančnímu krachu. Z mého pohledu není jiná cesta než komplexní obsáhlá reforma policie. Prostě už to nejde dál. Už nemohu přihlížet tomu, jak ohýbají počty policistů, jak z občanských zaměstnanců dělají policisty (aby mohli dále lhát), jak neustále zvyšují počet „policistů“, kteří něco „řídí“ nebo „kontrolují“, jak neustále zvyšují pracovní a administrativní zatížení policistů v brutálních podstavech, jak okázale dělí policisty na „chovné“ a na „tažné“, jak policistům nedají prostor k základnímu výcviku, jak utrácejí nesmyslně peníze, atd.

Máme nejvíce policistů v Evropě?

Jakmile se řeší situace u policie, téměř vždy se objeví věta, že máme nejvíce policistů v Evropě. Celkově tyto statistické pohledy nemám rád. Téměř každá statistika se dá ohnout tak, aby vyhovovala potřebám, které chcete podpořit. Vůbec netvrdím, že tato statistika není pravdivá. Jenže pokud chceme takové tvrzení vytáhnout, měli bychom také srovnat činnost policejních sborů v jednotlivých státech a hlavně rozdělit počet policistů na výkonné a řídicí. Již mnoho let počet výkonných policistů klesá a počet policistů, kteří něco řídí nebo kontrolují, neustále stoupá. Policejní prezidium nabobtnalo do obludných rozměrů. Je to jediné místo v celé policii, kde není ani náznak podstavu. Rovněž je třeba připomenout jeden velký nešvar poslední doby. Aby se zakryl (kromě jiného) klesající počet výkonných policistů, začala policie z různých občanských zaměstnanců dělat policisty (administrativní pracovníci, správci sítě, personální pracovníci, atd.). Tímto fíglem nevypadají klesající počty policistů tak hrozivě. Já se k tomuto problému (přeměna občanských zaměstnanců na policisty) ještě vrátím, nyní zpátky k celkovému počtu výkonných policistů.

Jak už jsem psal, jsem vedoucím na základním útvaru (obvodní oddělení). Útvaru, který má na starosti okresní město a přilehlé obce. Celkem to dělá necelých 40 tisíc obyvatel, které máme na starosti. Na tento počet obyvatel mám aktuálně k dispozici 1 autohlídku o 2 policistech. NIC VÍC. Teď už jsme se dostali do takové situace, že abych vůbec byl schopný na každý den a noc naplánovat alespoň jednu autohlídku, musím se domlouvat s okolními útvary (ty, které jsou toho vůbec schopné), jestli nám na určité služby pošlou na výpomoc policistu. Policistu, který náš obvod nezná, nezná místní problematická místa a problémové osoby. Takže tady potom mám jednu autohlídku, ve které jsou dva policisté většinou s policejní praxí do 3 let, a ještě k tomu jeden z nich vůbec nemá o místě přehled. Znovu opakuji na téměř 40 tisíc obyvatel.

Když jsem začínal jako řadový policista, bylo nás na útvaru 60. Jistým pohledem jsem i já ochotný říct, že to bylo zbytečně mnoho. Potom někdo přišel s tím, že je třeba zredukovat počet policistů (Samozřejmě se redukoval jen počet policistů na základních útvarech, to znamená policistů, kteří jsou s občanem denně v kontaktu a vyjíždějí na pomoc, neredukoval se počet policistů ve vedení.) a rázem nás bylo 40. Postupem času se toto číslo měnilo. V současné době nás má být 45. Situace je taková, že ve skutečnosti nás je 30 (včetně mě). Za pár let jsme se tedy dostali na polovinu. To vážně nikomu nepřijde divné? Kde jsou novináři, aby se ptali? Nejhorší je, když se ptají vedení policie. Tam se pravda nevyskytuje, běžte se ptát na základní útvary (obvodní a místní oddělení). Pokud se tedy řadoví policisté nebudou bát s kýmkoliv mluvit. Jakákoliv stížnost nebo poukázání na stav policie se v současné době velmi přísně trestá (je to absolutně zakázané). Pokud se domníváte, že taková situace může být jen výjimka, byl by to velký omyl. Jen na našem okrese je následující situace:

Náš útvar: mělo by být 45 policistů – ve skutečnosti je 30 policistů

Útvar z jedné strany: mělo by být 16 policistů – ve skutečnosti je 7 policistů

Útvar z druhé strany: mělo by být 16 policistů – ve skutečnosti je 11 policistů

Mějte na paměti, že číslo „mělo by být“ je výplodem někoho od stolu v Praze při úžasné početní reformě. A tak bych mohl pokračovat dál a dál. Po dvaceti letech u policie mám kamarády u policie po celé republice. Tato situace je všude. Zavírají se oddělení. Na mnoha místech je situace taková, že se sice nezavřela oddělení, ale výkon služby se slučuje. To znamená, že se spojí 1 policista z jednoho oddělení s policistou z druhého oddělení a mají společnou hlídku na území těchto dvou (mnohdy i více) obvodů. To jsou tak obrovská území, že bych se raději ani nepouštěl do úvahy nad dojezdovým časem takové hlídky z jednoho konce spojeného obvodu na druhý. Přesně slyším, jak mi někdo z vedení oponuje, že se tam pošle hlídka, která je blíže. Jasně ta jedna hlídka na celý jiný rajón. To na našem útvaru známe velmi dobře. Hlídka z mého útvaru je občas také vyslána do jiného rajónu (obvodu). V takovém případě ale nastává situace, že na celé okresní město není přítomna žádná hlídka Policie ČR. Pokud tedy v této době potřebujete pomoc a zavoláte na tísňovou linku, mohou nastat jen dvě situace. V prvním případě je vám na pomoc vyslána nejbližší hlídka, což v našem případě znamená dojezd minimálně 12 minut (pokud tato hlídka zrovna sedí v autě a ihned vyjede). Ve druhém případě je na místo vyslána hlídka městské policie (o městské policii níže v textu). V tomto ohledu je důležité další věc – psychika policistů při výjezdu na místo. Jsou si vědomi toho, že když bude zle, budou čekat velmi dlouho, než dorazí nějaká pomoc/podpora. Taková je současná realita u policie. Když tuto situaci přenesete někam výše, dozvíte se, že když to nezvládá jeden útvar, zvládne to jiný. A když to nezvládne žádný útvar v daném okrese, zvládne to jiný okres (Zamyslete se nad tím, jak daleko je to do sousedního okresu.). Možná máme nejvíce policistů v Evropě. Určitě ale ne na ulicích, kde by byli připraveni pomáhat lidem. Vzpomínáte ještě na dobu, kdy jste na ulici potkávali pěší hlídku policie? Kdy jste nějakou potkali? To už vůbec neexistuje. Přitom to přinášelo tolik prospěšného. Doba, kdy byla pěší policie v ulicích, je dávno pryč. Nyní ale nastává další zlom. Budeme se muset smířit s tím, že policie nebude v každé trochu větší obci a dojezdové časy budou mnohem delší. Ale ministr vnitra i policejní prezident nadále hlásí do světa, jak je všechno v pořádku. Policejní prezident k tomu ještě pro policisty točí videa. Nikdy nevím, jestli u toho videa brečet, nebo se mám smát. A domnívám se, že to tak má většina policistů. Buď má úplně zkreslené informace o sboru, takže absolutně netuší, co se děje, nebo to dobře ví a vesele lže dál. Která varianta je horší, ať si každý určí sám.

Na začátku této kapitoly jsem psal, že pokud se chceme bavit o početních stavech a srovnat je s okolními státy, měli bychom také řešit činnost a úkoly policie. To je další obrovský problém. Policie je „děvka pro všechno“ (omlouvám se za ta slova, lépe to vystihnout nejde).

 

Začíná to tím, že cokoliv politici řeší (jsou mezi sebou ve „válce“, něco „srmdí“, lidé jsou z něčeho naštvaní, novináři něco „vyšťourají“, atd.), ihned se vystaví v televizi a prohlásí, že to nechají prověřit policií.

Pokračuje to přes občany, kteří se obracejí na policii s věcmi, které policii absolutně nepřísluší řešit. Jenže u policie si všichni hlídají svá místa a nikdo nemá odvahu na to, aby řekl – tohle a tohle už prostě policie řešit nebude, takže policie jako beránek šetří. Absolutně se tím nerespektuje zásada ULTIMA RATIO, na což opakovaně upozorňuje i Ústavní soud. Zásada ultima ratio je často vyjadřována také jako tzv. subsidiarita trestní represe. Z principu ultima ratio vyplývá, že použití trestního práva je možné pouze tam, kde jiné prostředky ochrany práv fyzických či právnických osob selhaly, případně se ukázaly jako nedostatečné či nevhodné. Trestní právo by tedy v praxi mělo fungovat jako poslední, nikoliv jako první nástroj pro nápravu sporů či problémů ve společnosti. Přístup občanů vídám každý den i na sociálních sítích. Jsem v několika skupinách, kam lidé chodí pro rady v různých životních situacích. Podle mého odhadu je asi 70 % procent odpovědí stejných – dojděte s tím na policii, oni to prošetří a pošlou to dál. Je to takové univerzální zaklínadlo. A proč by vlastně nebylo? Je to nejjednodušší a je to zdarma. Jenže i s ohledem na výše uvedené počty už to prostě není možné. I kdyby počty byly v pořádku, nemůže být systém nastavený takto. A pokud se bavíme o srovnání s jinými státy, domnívám se, že asi nikde jinde to takto nefunguje. Stalo se vám někdy něco v zahraničí? Já jsem tu smůlu měl a nestačil jsem se divit – s věcí, která by u nás skutečně byla pro policii, mě odkázali na mou pojišťovnu. Žádné sepisování, žádné potvrzení, prostě jen odkaz na pojišťovnu.

A končí to tím, že policii nejvíce zatěžují další subjekty (státní i soukromé) a situace, jak už jsem psal v samotném úvodu v otázkách. Jedná se především o pojišťovny, exekutory, soudy, advokáty, základní školy, dětské domovy, kulturní akce a sportovní utkání, soukromé bezpečností agentury, požáry, náhlá úmrtí (koroneři), občanskoprávní spory, atd.

Pojišťovny:

Ačkoliv pro takový postup nemají pojišťovny oporu v zákoně, žádají přítomnost policie prakticky u všeho, kde hrozí, že pojišťovna bude muset vyplatit pojistné plnění. Pro příklad: Již mnoho let je zákon nastavený tak, že velkou část dopravních nehod je možné vyřešit tzv. euroformulářem (malé nehody, střety se zvěří) bez přítomnosti policie. I tak pojišťovny stále trvají na přítomnosti policie, ačkoli k tomuto není žádný zákonný důvod. Pokud pojištěný policii na místo nezavolá, začne se pojišťovna vykrucovat z pojistného plnění, neboť údajně byly porušeny všeobecné podmínky pojištění. Neměly by takové podmínky být v souladu se zákonem? Proč soukromé pojišťovny svou vlastní vůlí zatěžují policii? Proč se policie proti tomu nebrání? A není to jen o euroformuláři. Pojišťovny vymáhají po pojištěném přítomnost policie i v dalších případech, kdy je od začátku zřejmé, že se nejedná o trestný čin ani přestupek (např. i vyšší moc). On je ten důvod vlastně jednoduchý. Policie vyjede na místo, vše zadokumentuje a vyfotí. Pojišťovna už má vše připravené na zlatém podnose a zdarma. Proč by na místo posílala likvidátora, kterého by musela platit. Pokud se nenajde vůle proti tomuto nějakým způsobem zakročit, pojďme to pojišťovnám alespoň zpoplatnit, ať se rozpočet policie alespoň trochu zlepší. Ono by to asi nebylo jen trochu. Pojišťovny považuji za největší zátěž policie v současné době. Já jsem to chtěl vyřešit s pojišťovnou, ale mě k vám poslali, že to musím nahlásit i policii – to je asi nejčastější věta, kterou slýcháme. Požadavky na výjezdy k pojistným událostem, které nejsou pro policii, musí řešit ta jedna autohlídka, která je na celý obvod sama.

Exekutoři:

Další extrémní zátěž. Bývaly doby, kdy exekutor někoho sháněl, tak se zeptal policie. Policie zase poslušně šla, provedla šetření (kde bydlí, kde pracuje, kolik bere, atd.) a to se exekutorovi zaslalo (O tehdejších odměnách exekutorů se toho napsalo hodně, přitom většinu práce zvládla policie.). Pak se konečně někdo probral a takový postup zarazil. Nyní se odepisuje buď to, že na takové informace nemá oporu v zákoně (když chce někde šetřit), případně někde se přistupuje k tomu, že se poskytují informace z dostupných evidencí policie (dle zákona). Domnívám se, že i to je špatně. I když se odepisuje, že nemá nárok, posílají exekutoři desítky dotazů měsíčně, což je pro každý útvar policie obrovská administrativní zátěž. Na každou žádost se musí odpovědět, takže ke každé žádosti musí sednout policista a napsat odpověď. Stejně jako u pojišťovny – zarazit, nebo zpoplatnit + najít pro exekutory jiné řešení.

Soudy:

V tomto odstavci začnu trochu od konce. Policejní práci, práci soudů i dalších orgánů veřejné moci extrémně zdržuje a prodražuje jedna věc – hledání osob a doručování písemností. Neexistuje žádná povinnost mít adresu, na které si budu přebírat poštu, což je svým způsobem velice problematické. Chápu, že spoustě lidem byť jen taková myšlenka zvedá tlak. Nicméně stejní lidé si pak stěžují, jak se vleče jakékoliv řízení (soudní, správní, trestní, dědické, atd.). Jak jsem již uváděl – všechna řízení to zdržuje a prodražuje. Tento ztracený čas (zbytečně proplacená pracovní doba úředníků, policistů, soudců, atd.) bude za celý rok v celé republice vytvářet celkový účet v řádech miliónů, možná až jednotek miliard. V nedávné době měla být zřízena datová schránka všem fyzickým osobám. Nakonec z toho raději vycouvali (asi aby to nesnížilo volební šance). Znovu říkám – chápu, že pro někoho je to ožehavé téma, nicméně se domnívám, že kdyby se to lidem řádně vysvětlilo, nebylo by tolik lidí proti. Už by se nemohlo stát, že někomu „uteče“ nějaký důležitý dopis. Zároveň mi přijde komické, že někdo argumentuje počítačovou gramotností, když ¾ obyvatel ČR pravidelně užívá internet a 62 % pravidelně navštěvuje sociální sítě. Vydání občanského průkazu v 15 letech = zřízení datové schránky. Nehledejme důvody, proč to nejde. Hledejme způsob, jak to udělat správně a řešit problém.

No a toto celé vede k tomu, že policie je zahlcena písemnostmi od soudů, které soudy chtějí doručit, aby mohly pokračovat v řízení. Samozřejmě se jedná i o další orgány veřejné moci. I zde pozoruji, že se hraje o peníze. Od nás (policejního orgánu) dorazí na soud spis, ve kterém je vedeno 8 osob (podezřelý + poškozený + svědci). Soud jim všem potřebuje doručit písemnost. Už se ani neobtěžuje (nebo si některé věci neumím vysvětlit) poslat poštou. Jen je v žádosti uvedeno, že prostřednictvím pošty se nepodařilo doručit. Přitom jsou to lidé, kteří bydlí stále na stejné adrese a poštu si přebírají. Mezi policii a poštou je jeden zásadní rozdíl – cena. Policii se doručí jedna obálka, ve které je osm písemností pro 8 osob, takže platí poštovné za jednu obálku. Zbytek písemností už policie doručí zdarma. Když to budou posílat poštou, musí zaplatit 8x poštovné. V současné době musí ta jedna již mnohokrát zmíněná autohlídka každý měsíc doručit desítky písemností, což je opět zdržuje od důležité policejní práce. Velmi často se také stává, že soudu (či jinému orgánu veřejné moci) sdělíme, kde se osoba zdržuje a přebírá si poštu a stejně další obálka je adresována na špatnou adresu a má ji doručit policie.

Další kapitolou je předvádění osob před orgány veřejné moci. Nezřídka se stává, že v odpoledních hodinách vypátráme osobu v celostátním pátrání, která má být předvedena k soudu. Ačkoli každý soud má zajištěn dosahového soudce, prakticky vždy jsme požádáni o předvedení až v dopoledních hodinách následujícího dne (v pracovní době). Tudíž osobu do té doby střežíme a vážeme na tento úkon lidské zdroje. Kapitolou samotnou jsou pak předvedení před soudce klidně napříč celou republikou, kdy osobu policie eskortuje k tomu, aby jí soudce předal předvolání k jednání a následně osobu obratem propustil. Úkon, který by mohl vykonat soud v místě vypátrání osoby, pakliže by soudci byli ochotni opustit argumentaci, že osoba má nárok na „svého místně příslušného soudce“. Místně příslušný soudce rozhodne ve věci samotné. Jeho předvolání snad může provést kdokoliv. Jsou to tisíce zbytečných kilometrů ročně. Také se velmi často stává, že se jeden konkrétní den projednává nějaká obsáhlá věc a přijde žádost o předvedení třeba 6 osob. Na předvedení jedné osoby je třeba 2 policistů, takže na 6 osob je třeba 12 policistů. To úplně matematicky nevychází, když máte v práci policisty dva. Když nedojde k předvedení osob v požadovaném termínu, je stanoven náhradní termín a předvádíte je po jednom, na každý termín přivedete jednoho (pokud je zrovna čas a daří se). Ještě jedna věc je od soudů naprosto zatěžující – desítky dotazů měsíčně v civilních věcech (občanskoprávní spory). Nemá to oporu v zákoně a policie nemůže provádět požadovaná šetření. I tak chodí stále dotazy. Na každou žádost musí policie odpovědět, takže policista opět ztrácí čas nesmyslnou administrativou.

Předvádění osob pro OSSZ - policisté obvodních a místních oddělení v poslední době řeší zvýšený počet žádostí Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) o předvedení občanů, kteří si neplní povinnosti v sociálním zabezpečení a nedostavují se na výzvu ke kontrole na OSSZ. Protože musí eskortovat tyto občany na OSSZ do okresních měst, chybí tak na místech, kde by byli potřebnější. Těmto osobám rovněž hrozí vymáhání nákladů nutných k jejich předvedení k uvedené instituci, které mnohonásobně převyšují částku, kterou by zaplatili za vlastní dopravu. Povinnost k součinnosti vyplývá ze zákona. Proto by bylo vhodné iniciovat změnu zákona, nebo alespoň vejít ve styk s tímto úřadem a zajistit, aby institut předvedení ze strany PČR byl užíván „ultima ratio“, tedy teprve tam, kde jiné možnosti selhaly.

Advokáti:

Velmi často se setkáváme s tím, že někdo přijde „podat trestní oznámení“ Hned na začátku je upozorněn, že se zcela zřejmě jedná o občanskoprávní spor (Jenže policie oznámení přijmout musí, a protože není v policejním vedení opora v tom, abychom takové věci nepřijímali nebo ihned zakládali bez opatření, šetříme.). Tato osoba přizná, že se s věcí obrátila na advokáta, který ji poslal na policii. Ano, je to zase velmi jednoduché. Policie zcela zdarma zjistí kontakty na dotčené osoby a jejich výpověď k celé věci. Advokát má pak velmi usnadněnou práci, za kterou si nechá dobře zaplatit.

Základní školy:

V poslední době mi připadá, že na každé základní škole v našem městě (a není to problém jen v našem městě) mají někoho, kdo je zaměstnán jen na to, aby podával oznámení na policii. Dva žáci se pohádají a nadávají si (klidně v první třídě)? Oznámení na policii. Dva žáci se napadnou (žádné zranění, jen drobná strkanice)? Oznámení na policii. Nějaká lumpárna, kterou by ještě nedávno vyřešila poznámka? Oznámení na policii. Určitě jsou věci, které za oznámení stojí. Nicméně i zde platí „ultima ratio“. Jsou jiné postupy a jiné instituce, které by toto měly řešit. Taky je důležité to, že jsou to děti (nezletilí do 15 let), takže policie má hodně „svázané ruce“. S veškerou úctou musím konstatovat, že mi to přijde jen jako alibismus od ředitelů škol (případně jejich nadřízených).

Dětské domovy:

Dětský domov v rajónu obvodního (místního) oddělení je taková malá noční můra. Několikrát měsíčně vyhlašujete pátrání, protože se někdo nevrátil z vycházky, z víkendu u příbuzných, prostě odkudkoliv. Jsou případy, kdy problémového jedince vyhlašujeme do celostátního pátrání i třeba 15x za měsíc. A postup je vždy stejný. Výslech oznamovatele, sepsání posledního oblečení, s kým se stýká, kontakty, prověrky v nemocnicích, apod. Šetření po městě a okolí. Vše zabere strašně času a extrémní množství administrativy. No a pak se dotyčný nad ránem vrátí s tím, že chtěl jen „zapařit“ s kamarády. Nebo se vrátí po víkendu, který chtěl strávit s kamarády na chatě. Já v tomto případě nevím, jak z toho ven, nicméně se domnívám, že současné nastavení fungování dětských domovů (alespoň dle toho, s čím se setkáváme), není dobré a opět to extrémně zatěžuje policii. Pro úplnost ještě doplním, že každému oznámení se vždy věnujeme s maximálním nasazením, jako kdyby to bylo poprvé, co se nevrátil. Nechceme nechat žádné dítě v nesnázích (v jiných případech ani dospělého). V této souvislosti jeden dodatek, který lehce souvisí, ale je i velmi zásadní jako celek. Je mi jasné, že „odborníci“ a „ochránci lidských práv“ budou kolabovat, ale pojďme se bavit o snížení hranice trestní odpovědnosti. Doba se velmi posunula, dnešní děti se vyvíjejí úplně jinak, než tomu bylo v době, kdy došlo k nastavení současného stavu. Zároveň je celý systém nastavený trochu prapodivně (subjektivním pohledem). Systém je nastaven tak, že připouštíme pohlavní styk od 15 let, ale volit může občan až od 18 let. Při pohlavním styku si člověk může ovlivnit celý život, při volbách jen na 4 roky. Přísným pohledem člověka, který se pravidelně setkává s problematickou mládeží a dětmi, bych řekl, že se doba posunula tak, aby se trestní odpovědnost posunula o celé tři roky a přenastavil se tak celý systém. Děti by měly být v omezené míře trestně odpovědné již od 12 let, ve zvýšené od 15 let a od 18 plná odpovědnost. Setkávám se s tím téměř denně. Moc dobře vědí, co dělají a ještě lépe vědí o své nedotknutelnosti. Jen my pořád máme potřebu je chránit a omlouvat. Není to dobře.

Kulturní a sportovní akce:

Před lety systém fungoval tak, že když se hrálo problematické utkání, byla nasazena policie a byla přítomna i na stadionu. Pak někdo „moudrý“ přišel na to, že je to soukromá akce, takže by do toho policie neměla zasahovat. Jenže už se to nedotáhlo, takže policie nyní čeká venku před stadionem a pokud to pořadatelská služba nezvládá, dojde k policejnímu zákroku. Stejně jako je to v mnoha jiných případech, je to takový kočkopes + někdo si mastí kapsu a policie zase pracuje zdarma (zdarma dělá bezpečnostní agenturu). Jde o dvě věci. Prvním problémem je to, že když nemáte přehled o tom, co se na stadionu děje, provádí se zákrok mnohem hůře (nemáte tušení, co vás čeká). Přítomnost policie také působila dost preventivně. Druhým problémem je, že pořadatelé sportovních a kulturních akcí pořadatelskou službu moc neřeší (je drahá, policie zdarma). Moc dobře vědí, že kdyby se to náhodou nějakým způsobem zvrhlo, policie to vyřeší. Téměř u každého utkání a kulturní akce, kde je předpoklad většího počtu oso, je přítomna policie, takže to stojí stovky milionů ročně a stále to nikdo neřeší. Tohle není jen o nastavení policie, tuto situaci je třeba řešit systémově. Podstav je u policie úplně všude, sportovních a kulturních událostí je mnoho a policie má prázdnou kasu, takže teď je situace taková, že mám vysílat policisty (pořádková jednotka) do jiných měst (především krajské město) z fondu pracovní doby (žádné přesčasy), takže ten žalostný stav (1 autohlídka) ještě prohlubujeme a opět nás tlačí do toho, abychom ještě víc slučovali rajóny. Pořádková jednotka (těžkooděnci) se staví na všechna utkání. Nad rámec toho po mně chtějí, abych ještě posílal 4 policisty měsíčně na výpomoc do krajského města na vybraná sportovní utkání. Když argumentuji tím, že prostě nemám, protože když je pošlu, nebude mít v okresním městě kdo sloužit, dostanu odpověď, že prostě musím. Pro úplnost ještě doplním, že je jasné, že u většího shromáždění lidí by měla policie být přítomna vždy, určitě je ale nesmysl, aby byla vždy přítomna ve stovkách. Přiznejme si, že to také vychází z toho, že se všichni bojí o svá místa (v horních patrech policie), takže pokud by na jedno konkrétní utkání snížili počet přítomných policistů a situace by se zvrtla, mohlo by se to otočit proti nim (novinář a sociální sítě neodpouštějí – a jsou dnes nejdůležitější).

Soukromé bezpečnostní agentury

Pokud máte objekt, který chcete zabezpečit, můžete se obrátit na bezpečnostní agenturu, která provozuje tzv. PCO. S bezpečnostní agenturou uzavřete smlouvu. Agentura do vašeho objektu nainstaluje zabezpečovací techniku, kterou připojí ke své centrále. Pokud někdo neoprávněně vnikne do vašeho objektu, spustí se v centrále agentury alarm a dle smlouvy by agentura měla vyrazit na místo. Problém je, že se v praxi setkáváme s agenturami, ve kterých pracuje jedna jediná osoba. Jakmile se spustí alarm (a planých poplachů je skutečně hodně), obrátí se tento jediný pracovník na policii. Policie na místo vyjede, objekt zkontroluje a předá „oznamovateli“ informaci, jak to na místě vypadá. Tato „bezpečnostní agentura“ dostane zaplaceno za výjezd (i víckrát za měsíc) + měsíční paušál, práci přitom odvedla policie.

Požáry

Představte si, že jedete někam autem. V průběhu jízdy se z motoru začne valit dým. Zastavíte a odejdete do bezpečné vzdálenosti. Samozřejmě vytočíte tísňovou linku. Přijedou hasiči a policie. Hasiči hasí, policie zabezpečuje prostor. Požár je uhašen, vozidlo je na odpis a je odtaženo – silnice je plně průjezdná. Ačkoliv už na místě nehrozí žádné nebezpečí, policie na místě zůstává. Proč? Stejně jako u jiných požárů (např. zahoření komína, požár kontejneru, atd.), u kterých je zřejmé, že nedošlo k trestnému činu ani přestupku, musí policie věc zadokumentovat (úřední záznam, fotodokumentace, atd.).

Nikdo mi není schopný vysvětlit, proč tomu tak je. Asi jen další dokumentace pro pojišťovnu, případně pro vyšetřovatele hasičů. Pojišťovna i vyšetřovatel to mají bez práce a zdarma – jen si dokumentaci vyžádají. Absurdní mi to přijde i např. u požáru kontejneru. Na místo dorazí hasiči i policie. Situace stejná – hasiči hasí, policie zabezpečuje prostor, aby vše proběhlo bez úrazu a další škody na majetku. Je uhašeno, hasiči odjíždí. Před odjezdem sdělují, že požár mohl vzniknout samovznícením, něčí nedbalostí i úmyslně (já to naprosto chápu, vaří z vody, nemají nic, čím by mohli argumentovat). Na závěr doplní, že požáry kontejnerů vůbec neřeší, takže po policii ani nic nechtějí. A policie zase dokumentuje a šetří. Nikdo neví, jak k požáru došlo a ani se to nezjišťuje, ale policie šetří. Pokud se např. jedná o samovznícení, nejedná se trestný čin ani přestupek a policie i tak šetří. Absolutně to nedává smysl a je to další úplně zbytečná administrativa. Zde bych chtěl upozornit na dvě zásadní věci:

1. Znám spoustu hasičů a mám mezi nimi mnoho přátel, nemají to jednoduché a jsou ve stejné situaci jako my - chybějící prostředky i podstav. Tento odstavec není v žádném případě útokem na hasiče, je to další popis nesmyslného nastavení policejní činnosti a spolupráce.

2. Bavím se zde o požárech, jako jsou technické závady, nezjistitelné důvody vzniku požáru, atd. Pokud někdo něco evidentně zapálí (úmyslně i z nedbalosti), je šetření policie na místě.

Pracovní úrazy

Je to stejné jako u požáru. Pokud např. někdo někoho v práci přejede vysokozdvižným vozíkem a způsobí mu tak zranění, je šetření policie na místě (podezření z přestupku či trestného činu). Pokud sám sebe někdo v práci řízne, spadne ze žebříku, poleje se vroucí vodou, atd., nechápu, proč to policie eviduje a šetří. Zase je to jen práce pro někoho dalšího (Oblastní inspektorát bezpečnosti práce) – pak si jen vyžádají dokumentaci (úřední záznamy a fotodokumentaci) a mají to bez práce a zdarma. Přitom se domnívám, že by to mělo být obráceně. Na místo by měl především vyrazit pracovník inspektorátu a případě na místo zavolat policii. Opět zatěžujeme policii něčím, co prostě nespadá do její činnosti. Věřte, že úrazů je víc, než si myslíte.

Náhlá úmrtí

Pojďme se nejdříve podívat na postup v minulosti. Již druhý den se nemůžete dovolat babičce. Je to divné, telefon nezvedla, jen když spala, ale jakmile probudila, zavolala zpět. Nyní nic. Jede k bytu, zvoníte – nic. Zkoušíte odemknout, jenže to nejde, protože zevnitř je zastrčený klíč. Zavoláte na tísňovou linku. Dorazí policie, hasiči, záchranka. Byt se otevře. Bohužel, babičce už není pomoci. Lékař ze záchranky vypisuje úmrtní list. Vyrozumí se pohřební služba, která tělo babičky odváží. Na místě je vše hotovo a všichni odjíždějí. Dnešní situace je jiná. Velmi často se stane, že po zavolání na tísňovou linku dorazí jen hasiči a policie. Byt se otevře. Bohužel, babičce už není pomoci. Pokud je to případ, kdy je na místě lékař ze záchranky, vyrozumí koronera. Pokud na místě není lékař, vyrozumíme si ho sami. Lékař ze záchranky už nic nepíše, pokud dané osobě není pomoci a z místa odjíždí. Já to chápu, lékař musí být k dispozici pro jiné výjezdy. Jenže to i policie. Bohužel praxe je taková, že je vyrozuměn koroner, hasiči odjedou, záchranka odjede (pokud tam je) a vše zůstane na policii. Nebyl by to až takový problém, jenže systém (smlouva) je nastavená tak, že není žádný dojezdový čas, žádná povinnost pro koronera, takže se běžně stává, že hlídka na místě čeká na koronera dvě, tři i čtyři hodiny (v některých případech i déle). Takové nastavení by bylo špatné za všech okolností, v současných podstavech je to naprosto strašné. V této souvislosti ještě dvě doplnění:

1. Může se vám stát, že když operátor záchranky vyhodnotí, že už osobě nelze pomoci, rovnou vyrozumí koronera a záchranka na místo nejede. Ať už se jedná o osobu v bytě, na volném prostranství, nebo kdekoliv.

2. Je zajímavé, jak to vlastně nemá žádná pravidla (nejen koroneři). Dejme tomu, že ve městě denně zemře 10 lidí. Úplnou náhodou (např. Osoba, která zemřelého nalezla, nejdříve vytočí 158.) se policie dozví o 2 úmrtích, kde policie zuřivě fotí, dokumentuje, šetří, atd. Co zbývajících 8 úmrtí? O těch se policie nedozvěděla, takže je to v pořádku a nedošlo tam k protiprávnímu jednání. Chápejte, nejde mi o to, aby policie šetřila všech 10 úmrtí. Naopak! Mělo by to být tak, že koroner bude mít jasně stanovená pravidla (např. dojezdový čas) a teprve v případě nějakých nejasností bude kontaktovat policii. Proč policie dokumentuje všechna úmrtí, o kterých se dozví (většinou náhodně), mi není jasné.

Občanskoprávní spory

Je to takové totožné jako s advokáty. Občan nechce utrácet za advokáta, hlavně chce udělat „bububu“ na osobu, se kterou má spor, takže přijde na policii. Ihned je jasné, že není podezření ze spáchání trestného činu ani přestupku. Jenže policie oznámení přijmout musí. Takže se oznámení přijme a šetří se, jestli tam náhodou přeci jen nějaké protiprávní jednání není. Jak už jsem zmiňoval – nikdo nemá odvahu říct – taková oznámení nebudeme přijímat, natož jej šetřit. A tak se šetří, vyslýchají se osoby a po delší době, několika desítkách stran a mnoha hodin práce, spis překvapivě zakládáme do archivu bez dalších opatření, protože nemáme podezření z trestného činu ani přestupku…

V této kapitole jsem se pokusil alespoň částečně poukázat na to, že policie je ve strašlivém podstavu (na výkonných článcích) a do toho musí řešit věci, které by v lepším případě nemusela, v horším případě to ani nemá oporu v zákoně. Na základních útvarech (policisté, se kterými přijdete do styku, když potřebujete s policií něco řešit) už prakticky nemá kdo sloužit, ale vůbec to neodpovídá celkovému poklesu počtu policistů. To je jen důkaz toho, že aby se to zakrylo, stávají se z občanských zaměstnanců policisté a vznikají tabulková místa, ze kterých má zase někdo něco řídit nebo kontrolovat (Nikdo už neřeší to, že za chvíli nebude koho).

Tuto kapitolu jsem zahájil tím, že jsem se ptal, jestli máme nejvíce policistů v Evropě. Jak jsem uváděl, já to prostě nevím. Co vím naprosto s jistotou, je to, že policie potřebuje rozsáhlou reformu. V činnosti (Policie šetří a zpracovává věci, které by absolutně neměla, a do toho ještě s obrovskou administrativní zátěží a s archivem PP za zády, kde vymýšlejí jednu perlu za druhou.), ve struktuře (Rozdělit policii na jednotlivá ředitelství s vlastním fungováním a rozpočtem, byla obrovská chyba.) a v řízení (Ani bych se nedivil, kdyby bylo v policii víc důstojníku, než je řadových policistů).

Je policejní práce zajímavá a perspektivní, jak tvrdí policejní prezident?

Někde v předchozím textu jsem psal, že pro policisty, kteří ještě neutekli, točí policejní prezident videa. Pokud se policejní prezident připravuje na budoucí kariéru influencera, měl by vědět, že video má buď být postavené na faktech, nebo má pobavit. Jeho videa nesplňují ani jedno. Každým dalším videem naštve víc a víc policistů. Jen ukazuje, že buď soustavně lže, nebo absolutně nemá přehled o sboru, který má řídit. Určitě je také zajímavé to, jak v jednom videu něco řekne a v dalším to vyvrátí, případně si totálně protiřečí. V jednom z posledních videí uvedl, že policejní práce je perspektivní. Úplně zapomněl sdělit, jakým pohledem na to koukal a jak to vyhodnotil. Pojďme se na to podívat z mého pohledu.

Franta se po úspěšném složení maturity nedostal na zvolenou vysokou školu, proto se rozhodl, že zkusí kariéru u policie. Navštívil tedy personální pracoviště policie, kde mu naslibovali neskutečné věci. Když dodal všechny požadované dokumenty, čekaly ho už „jen“ 3 zásadní body – fyzické prověrky, psychologické vyšetření a lékařské vyšetření. Fyzické prověrky v současném nastavení by měl zvládnout každý, kdo nesportuje jen na počítači. Franta úspěšně prošel. Psychologické vyšetření bylo velmi náročné, ale také splnil (pozn. Ne, nejsem odborník, ale domnívám se, že by někdo měl zkontrolovat, jestli na psychologickém pracovišti nepoužívají vyhodnocovací tabulky obráceně. Je až neskutečné, kdo přes psychologické pracoviště projde, a na druhou stranu neprojdou lidé, kterým bych svěřil vlastní děti /není to zdaleka jen můj pohled/.). Nyní už ho čeká jen zdravotní prohlídka. Bojí se. Neví, jestli lékaři něco nenajdou. Nenašli a Franta prošel. Je přijat k PČR. Jako první ho čeká rok v Brně na policejní škole, kde bude brát přes 23 tis. (čistého). Frantovi to nevadí, stále bydlí u rodičů, nemá žádné závazky. (Pozn. Chápete, co chci říct? Ano, je to mzda při studiu, jenže když přijedete např. k jakémukoliv obchodnímu domu, zjistíte, že nástupní plat je všude vyšší. A to nemusíte projít fyzické prověrky, psychologické vyšetření, zdravotní vyšetření a nečeká vás rok a půl mimo domov. Z toho vyplývá, že si hned na začátku odbouráme většinu zájemců. K policii aktuálně může nastoupit pouze někdo, kdo nemá absolutně žádné závazky /hypotéku, manželku, manžela, děti, atd./, což většinou znamená člověk po maturitě kolem 20 let, nikdo jiný si to nemůže dovolit. Stát by si měl uvědomit, jak to myslí s bezpečností a podle toho také provést reformu – už na policejní škole by měl policista mít takový plat, aby z toho mohl uživit rodinu, čímž bychom rozšířili okruh zájemců o práci u policie.). Po roce ho čekají závěrečné zkoušky. Následuje praxe na 2 měsíce a potom posílení jiného útvaru na 3 měsíce (Pozn. Dřív se chodilo posilovat do Prahy. Sice byl a je podstav úplně všude, ale v Praze to nesmí nikdo poznat. Nyní se chodí do Zařízení pro zajištění cizinců Balková. Zde nový policista vidí realitu toho, jak se vždy a všude policie stará o své lidi. Zázemí tragické, jídlo a pití si musí obstarávat sám /ačkoliv se tam cizincům vše vozí/. Navíc v místě nic není, takže pokud něco po skončení služby chce (jídlo, pití), musí vyrazit několik kilometrů jinam. Pak si může požádat o cestovní náhrady, což je tak obsáhlá a nesmyslná byrokracie, že by člověk těžko hledal horší. A ještě je to v takové výši, že osoba omezená na osobní svobodě má na to jídlo více peněz. Policie tam policistu vyšle, nic mu nezajistí a pak má ještě problém mu to proplatit.). Po celém tomto kolečku se Franta vrátí na svůj domovský útvar, kde bude brát zhruba 27 tis. čistého. Přitom bude dělat tu úplně nejhorší práci – bude jezdit výjezdy na tísňová volání + hlídkovou činnost (Mě tato práce vždy bavila a občas ještě venku jezdím, ale z pohledu bezpečnosti a dalších okolností je to jedna z nejhorších prací.). Bude se prát s opilci a feťáky, bude se přetahovat s bezdomovci, jezdit na smrtelné dopravní nehody, sebevraždy, vraždy, úmrtí z různých příčin, požáry, vyrozumívat rodiny o úmrtí, atd. Zároveň bude muset být specialista úplně na všechno (Čím výš se u policie dostanete, tím víc se profilujete na jednu specializaci, když dostanete hodně vysoko, nemusíte rozumět ničemu, ale můžete to kontrolovat.). V jednu chvíli bude Franta řešit krádež v obchodním domě, takže musí umět řešit příkazní řízení. Odsud pojede na dopravní nehodu, takže musí umět odpojit baterku, bezpečně dostat osobu z auta (pokud je to možné) a poskytnout první pomoc (Skutečně to není tak, že vždycky jsou u nehody první hasiči /kluci, fakt všechno dobré/ a všechno odnesou /my jezdíme venku v autech, takže máme rychlejší reakci/). Odsud pojede na osobu, která stojí na zábradlí balkonu v šestém patře a chce skočit, takže musí umět s takovou osobu promluvit. Potom pojede na partičku feťáků, kteří se perou o fet, takže se musí umět poprat. Potom pojede na „domácí rvačku“, takže musí umět zpracovat domácí násilí a vykázat osobu. Potom pojede na sousedský spor kvůli společnému plotu, takže musí umět alespoň nějaké základy občanského zákoníku. Mezitím musí odepsat pojišťovně, exekutorovi, soudu, vyřešit požár auta, zkusit předvést osobu k soudu, vypátrat kluka, který po desáté utekl z dětského domova, a protože se na místním stadionu dneska hraje fotbalový zápas (i když jen 3. liga), má v systému ještě napsáno, že to má průběžně kontrolovat. Samozřejmě musí všechno řádně sepsat na sto papírů, v několika vyhotoveních. Vůbec ho nesmí napadnout, že by někde měl špatně razítko, přidělil tomu špatně číslo listu, nebo dokonce snad tomu nepřidělil JID a JIS. No a po takové směně už jen čeká, odkud přijde stížnost, na jaké sociální síti se objeví a za co dostane kartáč od někoho z nadřízených. Říká se, že při policejní práci jste neustále jednou nohou v kriminále a druhou ve špitále. Po dvaceti letech služby si troufám tvrdit, že na tomto tvrzení prostě něco je. Za tuto psychicky i fyzicky náročnou práci má policista 27 tisíc čistého. To celé vede k tomu, že pokud neuteče pracovat někam jinam, chodí ještě do jiné práce. To se následně promítá do jeho výkonů v policejní činnosti, neboť je prostě unavený.

Je mi jasné, že mnoho lidí bude tvrdit, že taková mzda je dostačující. Dokonce se občas setkávám s tvrzením, že mají jít pracovat jinam, když se jim mzda zdá malá. V takovém případě se ale logicky musí objevit otázka – kdo to za ty peníze přijde dělat? S tím, jak neustále klesá počet policistů, bych řekl, že se jich najde čím dál méně a také se extrémně zvedá procento policistů, kteří odcházejí od policie během prvních tří let. Nedávno jsem pročítal diskuzi, která se týkala toho, že policista přísahal, že nasadí vlastní život. Jako takhle – policista je v ohrožení života velmi často. To, že o tom neví veřejnost, na věci vůbec nic nemění. Velmi často se totiž stává, že se objeví pokyn – NEZVEŘEJŇOVAT. Já proti tomu vůbec nic nemám, je to tak správně. Problém je, že lidé posuzují práci policie především podle toho, co slyší v televizi, přečtou si v novinách nebo někdo sepíše na sociální sítě. Novináři dlouhodobě zveřejňují především to, co se nepovedlo (Ano, stává se to. Nikdo není neomylný. Naštěstí v tisících výjezdů denně jsou to jednotky případů.). Lidé také napíší špatnou zkušenost s policií na sociální sítě /jen ze svého pohledu/, dobrou zkušenost napíše málokdo. No, a když se to nezveřejní, mají lidé velmi zkreslenou představu o práci policie. Neříkám, že třeba v našem městě je to nějaký divoký západ, ale také to tady není úplně klidné. Nicméně tím, jak se zveřejní jen něco, stává se mi velmi často, že někoho potkám a on mi říká, jak mi vlastně závidí, protože naše město je úplně klidné a nemáme co na práci. Za 10 let na výjezdech na tísňové lince jsem byl v ohrožení života mnohokrát. Vytáhli na mě pistole, nože, sekery, baseballové pálky, řetězy. Napadli nás s kolegou z různých důvodů – drogy, alkohol, amok, alergie na uniformu, sázka s kamarádem, atd. Samozřejmě nejde jen o takové situace. Je k tomu ještě třeba připočítat to, že se velmi často setkáváme s lidmi, kteří neřeší hygienu, nemoci, ani nic podobného, takže při služebním zákroku musíte rovněž počítat s tím, že si odvezete žloutenku (suverénně vede C – Vzpomínám na člověka, pro kterého když jsme šli, kousl se silně do jazyka a začal na nás plivat s pokřikem, že má „céčko“ a alespoň jednoho z nás nakazí.), svrab, tuberkulózu, vši, různá bakteriální onemocnění kůže, atd. Pokud se domníváte, že jsme nějak zahlcení ochrannými prostředky, jste na omylu. Tady máš rukavice a švihej do zákroku. Nyní už dostáváme dezinfekci. Samozřejmě nesmíme plýtvat. Takže policista je v ohrožení života téměř pořád. Na začátku své kariéry složil slib, že nebude váhat nasadit vlastní život. Většina kolegů to tak skutečně má nastavené – prostě počítají s tím, že tahle služba může být jejich poslední. Situace se u každého z nás mění v průběhu času. Když jsem byl mladý a neměl jsem rodinu, vůbec jsem nad tím nepřemýšlel. Nyní když mám rodinu a jsem na výjezdu, už prostě přemýšlím jinak. Chci pomoci, chci dělat svou práci co nejlépe, ale také mi v hlavě jede myšlenka na to, jak se stát postará o mojí rodinu, když tento slib naplním. Diplomaticky řečeno – hodně blbě. Nejvíce se o ní postará Nadace policistů a hasičů (Jste úžasní, díky za vaší práci!). Jako chápete to? Stát chce, aby policista slíbil, že v případě potřeby nebude váhat nasadit vlastní život, a když se tak stane, je rodina odkázaná na pomoc nadace. Není na tom něco špatně? Podle mě je! Z toho všeho vyplývá (zpátky k diskuzi z internetu), že většina policistů je připravena na to, že nasadí vlastní život (a velmi často jsou v ohrožení), ale jak stárnou a mají závazky, trochu toto přesvědčení omezí. Nikoliv kvůli tomu, že by s věkem přicházel strach, ale kvůli tomu, že jsou si vědomi toho, že mají závazky. Stát v tomto ohledu řekne A – jako policista máš nasadit život, ale už neřekne B – o tvou rodinu (tvé závazky) bude postaráno.

Je tedy policejní práce zajímavá a perspektivní? Zajímavá je určitě. Každá služba je úplně jiná. Nikdy nevíte, co vás ten den čeká. I po 20 letech mě to baví. Jakmile zapnu majáky a vyrážím někomu pomoci, mám pocity, které můžete zažít jen při naší práci (a některých podobných). Pořád mě to baví a naplňuje. Jsem rád, že jsem před dvaceti lety udělal tento krok. Rozhodně to ale není zásluhou ministra/ministrů vnitra, policejních prezidentů, policejního prezidia, ani nikoho na krajském ředitelství. Ta práce je zajímavá už ze své podstaty a pro toho, kdo to chce dělat. Všichni uvedení (ministři, policejní prezidenti, policejní prezidium, krajští ředitelé a jejich náměstci, apod.) mnoho let jen systematicky pracují na tom, aby negativa převládla nad zajímavostí samostatné práce.

Zažil jsem za svou kariéru mnoho ministrů a myslel jsem si, že takové kanóny jako byl John nebo Hamáček, bude těžké překonat, a přece se to povedlo. Nastoupil Rakušan a vyvedl mě z omylu. Neudělal vůbec nic pro policii, hasiče, vězeňskou službu a další, co by je nějakým způsobem stabilizovalo. Jen vesele dál přihlíží rozkladu a tvrdí, jak je všechno v pořádku. Totéž platí pro současného policejního prezidenta. Kdyby ministr vnitra řekl, že sluníčko je zelené, bude mít policejní prezident radost, jaká krásná zelená to je (Pozn. Už před posledními volbami se vědělo, kdo bude policejní prezident, pokud vyhraje pětikoalice a Rakušan ještě nebyl oficiálně ministr a už vyprovodil bývalého policejního prezidenta. Vzpomínáte? Takhle apolitická je policie.). Policejní prezidium (a v poslední době především jeho archiv) vymýšlejí jednu hloupost za druhou, jen aby to zajímavost dál a dál potlačili. Totéž platí pro jednotlivá krajská ředitelství.

Jakmile se rozezní výstražný tón, že se jede na výjezd, každý policista je připraven nasadit i svůj život, jak už jsem psal, problém je ten, že už při cestě na místo musí přemýšlet nad tím, co všechno musí splnit, napsat, zaevidovat, koho vyrozumět atd., aby nebylo zle. Minimálně polovina z toho jsou úplně zbytečné nesmysly. Bohužel jich stále přibývá, protože je třeba vykazovat činnost a obhajovat svou důležitost. To nemluvím o tom, že v každém kraji je to jinak, protože každý kraj zcela nesmyslně funguje jako samostatná jednotka, mnoho věcí si každý ředitel může nastavit podle svého (podle toho, kdo mu našeptává). Takže jak už bylo napsáno – ANO, práce je zajímavá, ale mnoho lidí pracuje na tom, aby to všem policistům znechutili.

Nějak netuším, jak reagovat na to, že je práce perspektivní. Jako v čem? Že policista čeká na to, aby už byly volby, což vždy téměř znamená, že dostane přidáno (žádná jistota, žádná pravidelnost)? Že když nejsou volby, dostane podle právních norem přidáno necelých 1.000 Kč jednou za tři roky, pokud nepovýší? Že se zásadním způsobem omezil seznam vysokých škol, které může studovat (Stejně by mě zajímal ten klíč, podle kterého se školy vybíraly.)? Že jeho posun někam závisí na nesmyslném služebním hodnocení, které sepisuje jeho původní nadřízený, který to může využít k tomu, aby nepřišel o dalšího člověka? Že nemá v policii žádnou oporu (kromě kolegů), jen desítky kontrolorů, kteří mu neustále dýchají na záda a hledají chyby? Prostě ne, policie v aktuálním nastavení není perspektivní zaměstnavatel. Je to tragikomický zaměstnavatel, který sám nedodržuje některé předpisy, nestará se o své zaměstnance a jen se po nich vozí.

V této souvislosti musím ještě dodat dvě věci:

1. Platy

Jak už jsem uváděl, je to pořád stejné. Jakmile je po volbách, nikdo po policii (a vůbec bezpečnostních složkách) ani neštěkne. Pokud jsou ale na obzoru volby, najednou se začne řešit, že by se policistům, hasičům atd. mělo přidat (je to prostě velká skupina voličů). O tohle nikdo nestojí a rozhodně to nepomůže perspektivě práce. Policista chce mít jistotu a vědět, jak se bude jeho plat vyvíjet, a že do něj nebude zasahovat nějaký politik. Policista nechce být politickou hračkou. Pokud se ekonomice nedaří, je totální nesmysl, zvedat platy, ať je či není před volbami. Platy bezpečnostních složek (já si teda myslím, že všech zaměstnanců státu) by se měly odvíjet od něčeho, co nemůže ovlivnit žádný politik, aby nedocházelo ke kupování hlasů a nesmyslnému rozhazování. Dejme tomu např. od průměrné mzdy. Ono by to tak mělo být s celým rozpočtem policie. Tak jako je cíl 2 % HDP na obranu, mělo by být něco takového nastaveno i pro vnitřní bezpečnost. Pokud nemáte dlouhodobou jistotu rozpočtu, nemůžete si dovolit rozjíždět dlouhodobé projekty. A ještě něco, co v souvislosti s platy dlouhodobě nechápu. Orgány činné v trestním řízení podle § 12 odst. 1 trestního řádu tvoří soud, státní zástupce a policejní orgán. Platy soudců jsou navázány na průměrnou mzdu. Platy státních zástupců jsou navázány na průměrnou mzdu. Platy policistů jsou navázány na politické rozhodnutí. Je to tak správně? Proč to tak mají dvě skupiny ze tří? Vůbec netvrdím, že by policisté měli mít platy ve stejné výši, jde mi pouze o stejný systém výpočtu. Nechci čekat, jestli se na vnitru nebo na ministerstvu financí dobře vyspí. Chci mít svou jistotu a nečekat. Když je to jasně dané, nemůže to být ani centrem politického sporu. I tohle je jeden z důvodů, proč od policie odchází víc a víc lidí. A co se neudělá na místě činu, to už sebelepší státní zástupce ani soudce nedožene.

2. Benefity

Policisté už o všechny benefity přišli. Když srovnám benefity v době mého nástupu a současné, je to další z mnoha ukázek toho, jak se systém snaží vyhnat co nejvíce policistů od policie. Letos končí FKSP. Zůstal pouze příspěvek na stravování. Tragikomické je, že 6 měsíců je, pak rok není, pak zase je a zase není. Teď aktuálně zrovna je. Základní hodnota za službu je 40 Kč (ještě nedávno byl 32 Kč). Jako takhle – dokážu pochopit, že pan ministr má pokřivené vnímání cen z poslanecké kantýny, nicméně se musím zeptat – jako vážně? Samozřejmě nemám představu o tom, že policista dostane celou hodnotu jednoho normálního oběda. Myslím, že by mohl dostat alespoň polovinu. Nic víc nepotřebuji. Tedy kromě toho, aby to byl benefit trvalý. V rámci úspor za tento benefit by bylo dobré, abyste se zaměřil na to, kdo všechno příspěvek má (Nemá třeba v dosahu policejní jídelnu?).

Koukám, že vždy začnu nějaké téma, zapletu do toho deset jiných věcí a stále to nebere konce. Od teď už jen velmi krátce, pouze k danému tématu a hodně na přeskáčku. Říkejme tomu třeba objekty naštvanosti.

Začarovaný kruh

Tím, jak se na základních útvarech neustále snižuje počet policistů, roztáčí se takový začarovaný kruh. Policistům, kteří zůstanou, se neustále zvedá počet nočních služeb, které musí odsloužit, počet víkendů, ve kterých musí být v práci a počet spisů, které musí zpracovat. Tím vším se zvyšuje jejich nespokojenost a tlačí je to k tomu, aby dali policii sbohem. A peníze za prázdné tabulky, za které musí daní policisté pracovat, prostě nejsou.

Nařízení, pokyny, postupy, doporučení, atd.

Každý policista se ročně musí seznámit se stovkami nařízení, pokynů, postupů, doporučení, atd. (Kdo to nezažil, vůbec si to neumí představit.). Pokud něco vynechá, je hned problém. Samozřejmě se tato situace objevila i u soudů, když se policie vozila po policistovi, že něco zanedbal, něco opomněl, atd. Zcela nepřekvapivě i soudy řekly, že absolutně není v lidských silách takové množství informací zpracovat a pamatovat si je. I tak systém chrlí dál…

O skutečnou bezpečnost vůbec nejde, důležité jsou peníze

V nedávné době proběhla v našem městě celovíkendová kulturní akce (Ústředním motivem byl místní alkoholický nápoj.). Předpokládal jsem, že se akce může v průběhu víkendu zúčastnit 5 – 10 tisíc turistů + lidé z města. S ohledem na ústřední motiv jsem se bál, že ve městě skutečně bude bordel. Personální podstav zapříčinil to, že z běžných hodin se mi podařilo naplánovat pouze 3 policisty na každou službu. Obrátil jsem se na své nadřízené a ti se obrátili na kraj. Na kraji to vyřešili velmi rychle. Nemáme peníze, musíte to zvládnout.

Tak určitě.

Takhle se pohlíží na bezpečnost občanů. V září budou další volby. Už nyní jsem dostal částku, kterou mohu použít na přesčasy v průběhu voleb. To je najednou peněz. Bude problém to spotřebovat a bude to jen zbytečné plýtvání. Kolikrát za 20 let, co jsem u policie, nastal problém při volbách (a to jsou nějaké volby téměř každý rok)? Jednou a skutečně to byla jen drobnost. Kolikrát nastal problém na velké kulturní akci s alkoholem? Do tolika neumím počítat. Opět žasnu nad tím, jak a kdo plánuje to rozdělení peněz. Někdo, kdo o této problematice nemá žádnou představu.

Výslednost a DBA

„Výslednost“ to je kouzelné zaklínadlo, které slyšel každý policista, který někdy sloužil na základním útvaru. Je úplně jedno, kolika lidem policista pomohl, kolik měl výjezdů na 158, kolik toho napsal, kolik toho zvládl. Důležitá je výslednost, což jsou především a hlavně pokuty. Nemáš pokuty a kontroly osob? Tak co jsi v práci dělal? Vše ostatní je jedno. Spadáme pod pořádkovou policii, máme mnoho úkolů, doprava by pro nás měla být jen okrajová. I tak jsem neustále tlačen do toho, aby moji lidé řešili dopravu a dávali pokuty za dopravní přestupky. Musí stát u silnice a stavět auta. Rozumíte – ta jedna hlídka, o které jsem psal na začátku. Domnívám se, že i kolegové z dopravního inspektorátu už toho mají plné zuby. Na policejním prezidiu na začátku roku udělají rozpis akcí na celý rok. Dopravně bezpečnostní akce celorepublikové, krajské a okresní. Do toho si musí každý inspektorát vyhlásit několikrát za rok svojí akci. Když se na ten rozpis podíváte, zjistíte, že na každý den je nějaká akce, při které máte rozdávat pokuty (pásy, telefony, předjíždění, nevěnování se řízení, cyklisté, chodci, atd.). Asi do půlky těchto akcí se musíme zapojit i my s naší jednou hlídkou, což je zase čas, který jsme mohli věnovat lepší činnosti. My nejsme dopravní inspektorát (a i tam už toho mají plné zuby). To vůbec nemluvím o tom, že takové nesmyslné akce nezvýší bezpečnost na silnicích, jen plní státní kasu. Pro bezpečnější silnice potřebujeme mnohem větší počet neoznačených vozidel v provozu, které budou odhalovat ty skutečně nebezpečné řidiče. A taky ze správního řízení odstranit obstrukce a obcházení zákona.

Peníze stejně všude

Pokud nebudu řešit všechny již uvedené nesmysly (ať z ministerstva vnitra, či policejního prezidia), zásadním způsobem mi snižuje počet policistů ještě jedna věc. Policejní systém absolutně nerozlišuje, kde policista ve stejné pozici slouží. Jak jsem psal na začátku, jsme oddělení na okresním městě. V okrese jsou další 4 obvodní oddělení. Zbývající 4 oddělení nemají dohromady takový počet výjezdů na tísňová volání jako naše oddělení. Totéž platí pro spisy – 4 oddělení nemají dohromady tolik spisů jako naše oddělení. Policisté na všech útvarech ale mají úplně stejné peníze. Nebudu říkat, jestli je to dobře nebo špatně. Za poslední dva roky z našeho útvaru odešli 4 policisté na okolní útvary. Všichni to řekli otevřeně. Odcházím, protože budu mít stejné peníze ale třetinu práce, takže menší stres.

IT systémy u policie

Tak to by bylo na samostatný dlouhý článek. To je jedna obrovská tragédie. Člověk by čekal, že takové systémy by měly usnadňovat práci. U policie je to obráceně. Další věc je ta, že se uvádějí do praxe, i když ještě nejsou hotové. Aktuálně se řeší systém Instruktáž (To je systém, ve kterém má policista napsáno, co aktuální den má dělat, jaké má používat auto atd.). Tento systém se uvedl do praxe absolutně nedodělaný, nefunkční a zatěžující naší činnost. Opět mě to utvrdilo v tom, že policejní prezident nemá vlastní názor nebo přehled, systém do současné doby strašně vychvaluje. Pane prezidente, asi takhle – s tímto kdyby někdo přišel v soukromém sektoru, ani by si nestihl sbalit věci v kanceláři. Je to zhruba na stejné úrovni jako systém ke stavebnímu řízení.

Karty měkkých cílů

Mezi zásadní zlomy v policejní práci určitě patří střelba v Uherském Brodě a na FF. Nechci a nebudu zde hodnotit postup policie na místě a následné šetření. Jde mi o další přípravu policie na takové situace. Po střelbě v Uherském Brodě policie pochopila, že hlídka na místo přijela bez potřebného vybavení. Nikdo nebyl na takovou situaci připraven. Po této tragédii, se věci začaly měnit. Samozřejmě jako téměř u všeho zmatečně a nelogicky. Policejní vozy jsou dnes vybaveny trezorem, ve kterém se vozí 2 dlouhé zbraně pro lepší zákrok. Také se vozí balistické přilby a balistický štít. Nikdo už ale policistům nenakoupil pořádnou osobní balistickou ochranu. Nyní je jim nějaká přidělována, ale spíš je to zase takové, aby se neřeklo. Potom se vždycky někdo probere a uvědomí si, co by vlastně bylo dobré, aby v policejním voze bylo. Takže úplně mimo nastavený systém policisté nyní vozí např. lano na záchranu tonoucího a skládací žebřík v délce 5 metrů. Vůbec nikdo neřeší, že už se to do vozidel vůbec nedá dobře poskládat a při dopravní nehodě budou tyto věci ohrožovat policisty ve vozidle. Také to začíná vypadat, že policie bude muset ustoupit od osobních vozidel a bude muset jezdit v dodávkách nebo nákladních vozidlech. Ještě je třeba dodat, že máme žebřík, ale do dnešního dne nemáme defibrilátor ani taser. Jedna věc může život zachránit, druhá ochránit před použitím zbraně.

V rámci přípravy na další možný útok nějakého psychopata, policie spustila systém s názvem KARTY MĚKKÝCH CÍLŮ. Pak se pravděpodobně sešlo pár moudrých hlav, které rozhodly, jaké objekty budou v dané lokalitě do systému vloženy. V našem městě je mnoho škol (mateřské, základní, střední, vysoké). V systému je jedna škola. Je zde několik velkých obchodních domů. V systému není ani jeden. Jsou tam nádraží a nemocnice. Když se zcela nelogicky určily tyto objekty, měli jsme vybrat policistu, který se o systém bude starat. Naivně jsem si myslel, že jen bude přidávat a ubírat objekty. To byla chyba. Najednou jsme měli každý objekt detailně rozpracovat. Zákres v mapě, náčrtky a plánky všech budov, určit, kde se budou shromažďovat záchranné složky, kam se budou odvážet ranění, kde bude evakuační prostor, které ulice se uzavřou, atd. Rozumíte. Když nebudu řešit to, že tam chybí mnoho objektů, připadá mi absurdní, že to má zpracovat policista, který sotva stíhá svojí práci, je teprve chvíli po škole a problematice nerozumí. Přitom máme oddělení krizového řízení a mnoho důstojníků, kteří mají vystudované obory s takovou problematikou. I takto funguje policie.

Nošení zbraně v osobním volnu

Zbrojní průkazy jsou téma, které už asi nemá smysl řešit. Slibují nám je dlouho a pořád se nic neděje. Po tragédii na FF najednou přišli s tím, že by vlastně nebylo špatné, kdyby policisté měli možnost nosit služební zbraň i ve svém volnu. Vydal se k tomu předpis. Je to zase takový alibistický kočkopes, který zapříčinil to, že téměř nikdo si nepožádal, aby mohl zbraň ve svém volnu nosit. Je s tím spojeno tolik problémů, že to nikomu nestojí za to. Takže až se někde zase objeví nějaký psychopat, policista ve svém volnu určitě nezakročí.

Instruktáž

Jak už jsem psal – v systému Instruktáž (ano, ten zcela nefunkční nesmysl) se policista dozví, co má daný den dělat, jaké si má vzít vozidlo atd. Také už jsem psal, že všichni důstojníci si hlídají svá místa a alibisticky se bojí cokoliv rozhodnout nebo vzít na sebe. A ta instruktáž je hlavně pro ně. Cokoliv se totiž v republice objeví a mohl by z toho být problém, dostanu za úkol, abych to té jedné hlídce napsal do Instruktáže, aby se tomu věnovala. Takže tam ta jedna policejní hlídka má napsané všechny základní úkoly policie, pak tam má napsané opatření TEROR (Má se věnovat tomu, aby někde někdo neodpálil nějakou bombu třeba. Nevím, jak to mají udělat.), opatření Migrace (Mají hlídat, aby se nám po okrese nepohybovali migranti.), opatření Izraelsko-palestinský konflikt (Hlídat všechny objekty, které mají nějakou souvislost s tímto konfliktem.), ochrana vysokých škol (Hlídat objekty vysokých škol, aby tam nemohl vniknout další psychopat.), tuning srazy (Hlídat, jestli se někde nekoná nějaký tuning sraz.), neohlášené technoparty, fotbalová a hokejová utkání, kulturní akce, atd. Kdyby se stal nějaký průšvih, může se to hodit na tu jednu hlídku, protože to měla v Instruktáži a stejně se tomu nevěnovala.

Ochrana osobních údajů

Z pohledu policejní práce je jedním z nejhorších úřadů a zákonů, které vznikly po roce 89, Úřad na ochranu osobních údajů a zákon na ochranu osobních údajů. Je dobře, že někdo/něco dohlíží na naše osobní údaje. Problém je ten, že se to žene do absolutního extrému. Obzvlášť od doby, kdy se začal používat termín GDPR. Z toho už se všichni úplně zbláznili. Není to tak dávno, co jsme hledali malého kluka. Podle některých poznatků mohl být v ohrožení života. Pak jsme získali informaci, že mohl odjet autobusem. Operátor daného dopravce na nás vyrukoval s tím, že si myslí, že „podle GDPR“ nám nemůže poskytnout informace, jestli s nimi jel. Víte pane Nováku, vašeho syna se nám nepodařilo nalézt, protože přepravce si myslí, že bychom porušili GDPR. Nemá smysl řešit, jak se to celé s označením GDPR má. Mimochodem, chlapec je v pořádku doma. Velmi často se také setkávám s tím, že máme kvalitní kamerové záznamy (Pokud se někdo odváží kamerový systém někde mít, aby neměl problémy.), ale k osobě nemáme jméno. Zveřejnit takový kamerový záznam je totiž dosti problematické a nikomu se do toho nechce. V poslední době mi o nervy také hodně drnká bankovní tajemství. Já ho naprosto respektuji a je dobře, že je to pod takovým dozorem. Na druhou stranu si myslím, že některé věci by měly být policii přístupné snazší cestou, než je trestní řízení. Naletěli jste na nějaký inzerát na internetu, poslali peníze předem na účet a nic vám nepřišlo? Pokud to bylo do 10 tis., budete oznámením na policii jen ztrácet čas, protože bankovní tajemství. Odeslali jste omylem peníze na jiný účet? Pokud je to do 10 tisíc, budete oznámením na policii jen ztrácet čas, protože bankovní tajemství. Vůbec mi nejde o to, že bych chtěl vědět, kolik je na účtu peněz nebo kolik a odkud tam přichází. To už by skutečně mělo padat do bankovního tajemství. Jediné, co bych chtěl, aby banka na žádost policie sdělila majitele účtu (bez trestního řízení), abychom i u menších částek mohli pomoci poškozeným. Nějak tady stále chráníme tu špatnou stranu.

Cvičení, školení a zase cvičení…

Na úplný začátek chci říct, že člověk by se měl vzdělávat a rozvíjet celý život. Pokud dělá takto specifickou práci, měl by se vzdělávat a rozvíjet ještě více. Bohužel se to u policie opět žene do extrému a s úplnými nesmysly. Nemohu si pomoci, má to dva základní důvody. První důvod je ten, že policie zaměstnává velké množství pedagogů, a tím jak se nedaří nábor (NE, pane prezidente, nedaří, není co nabídnout.), nemají koho učit, takže se vymýšlí jedno nesmyslné školení za druhým. Druhý důvod je ten, že nejen pedagogové musí vykázat ročně nějakou činnost, takže se neustále vymýšlí nějaké kurzy. Problém je ale pořád stejný – náš útvar (a mnoho dalších) je na tom personálně tak, že si to nemůžeme dovolit. Když vyšlu policistu na školení, nebude mít v našem městě kdo sloužit. Když už nemusíme jezdit na nějaké školení, objevili na prezidiu novou věc – online kurzy a sypou na nás jeden za druhým. Přitom jejich kvalita dosti pokulhává, policistovi to vůbec nic nedá, protože to jen z povinnosti odkliká, aby měl splněno a mohl se věnovat své normální práci, kterou nestíhá.

Úplně by mi stačilo, kdybych policisty mohl poslat každý měsíc několikrát na střelnici, aby mohli cvičit, což aktuálně nepřipadá v úvahu (Pozn.: Dnes mi bylo řečeno, že je na střelnici mám posílat a klidně zavřít oddělení. Pokud nás nebude moc zastoupit jiný obvod z našeho okresu, přijedou policisté z okresu jiného. V této souvislosti malý dotaz na vedení policie: Dáte mi to písemně? Tady je okresní město a já si vůbec neumím představit, že se tady zavře /i když to k tomu spěje/. Řítíme se do obrovského průseru a český novinář spí, nebo zjišťuje, kdo si nechal zvětšit prsa.). Chci sebe a své kolegy pravidelně kvalitně doškolovat na aktuální problematiku, bohužel na to nemáme správné školitele a hlavně na to nemáme personální stav (pokud tedy nebudeme zavírat oddělení).

Internetové podvody

Aktuálně se v České republice všichni rozhodli, že zbohatnou investováním na internetu (v lepším případě si jen něco na internetu objednají). Je to několik případů týdně (jen na našem malém útvaru). Škody u jednotlivých případů jsou různé, ale většinou je to několik stovek tisíc korun. A kdo většinu takových skutků šetří? Policista na obvodním (místním) oddělení. Máme specializované útvary na IT kriminalitu, máme různé úrovně kriminální služby (okresní, krajské atd.), ale například podvodné investování se škodou 900 tis. korun šetří ten policista, o kterém už jsem psal. Takže tento policista několikrát za den vyjede na tísňové volání, odepíše všem externím úřadům, snaží se udělat nějakou výslednost a mezitím ještě šetří takový skutek. O kvalitě takového zpracování se asi nemusíme bavit, ne?

A NENÍ TO CHYBA DANÉHO POLICISTY!!!

On se vážně snaží, jenže takové problematice vůbec nerozumí. Nechápe ani takový základ jako jsou IP adresy, ale má šetřit, tak šetří. Problém je zase v systému policie. Různé právní normy upravují to, kdo co má šetřit. A jak se policie úplně nesmyslně rozdělila na jednotlivé kraje, může si toto nastavení upravit ještě krajský ředitel daného kraje. A zde už záleží na tom, kdo a jak úspěšně nosí švestičky. V našem kraji (ale i dalších) skutečně takový skutek šetří obvodní (místní) oddělení. Oddělení, které se specializuje na IT kriminalitu, má je jeden úkol – zjistit, jestli se stejné číslo účtu, tel. číslo, email, atd. již neobjevil někde jinde, aby se to tam „nacpalo“ ke společnému řízení. Pokud si tedy myslíte, že když naletíte podvodníkovi na internetu, že se na to hned vrhne několik policistů s odborným vzděláním, jste na omylu. Jako první se řeší, kam se to pošle, aby se to tady nemuselo řešit. To trvá i několik týdnů, protože se jednotlivé útvary dostanou do sporu a dohadují se, kdo to bude zpracovávat. NIKDO TO NECHCE – jakmile se přiznáte, že jste zpracovatel ve věci, začnou vám chodit spisy z celé republiky + objeví se další, které někdo do té doby tutlal, aby je nemusel zpracovávat. Ale i proti takovému stavu existuje obrana. Vymyslíte milion a jednu věc, kterou musí spis splňovat, abyste ho přijali. To má za následek to, že většina útvarů si to rozmyslí a raději svůj skutek šetří jako jednotlivé jednání neznámého pachatele. No a to právě dělá ten jeden kluk z obvodu, který na to prostě nemá čas. Je to jeden z hlavních důvodů, proč se aktuálně objasněnost u takových skutků pohybuje těsně nad nulou. A pokud je škoda do 10 tis. – to už jsme si říkali – bankovní tajemství, takže i když víme, na jaký účet částka za nedodané zboží šla, nic se nedozvíme a věc odkládáme.

Odměny a přesčasy

Jak už jsem mnohokrát uváděl, jsme ve strašlivém podstavu. Nezažil jsem, že by někdo přišel a řekl, že když policisté na daném útvaru pracují za několik dalších, dostanou nějakou větší odměnu. Přitom při pohledu na průměrnou odměnu v policii by se to tak mohlo zdát. Kdo takové odměny dostává? Kde jsou ty peníze za neobsazené tabulky? Nemám na mysli nějaké teoretické tabulky. Mám na mysli tabulky, které jsou neobsazené, a rozpočet by měl počítat s tím, že daná tabulka se může v daném rozpočtovém roce obsadit. Proč se tyto peníze nepoužijí alespoň na to, abych při mimořádných akcích mohl policisty posílat z přesčasu, nikoliv z běžného výkonu služby (což potom chybí v základní činnosti policie). Teď napíši něco, co asi nadzvedne i mé nejbližší kolegy. Domnívám se, že do policie jde dost peněz. Bohužel dost se jich spotřebuje na nesmyslné investice, platy pro postradatelné členy sboru atd.

Hodnosti

To je vlastně takové pokračování předchozího odstavce. V hodnostech není vůbec žádný řád. Každou chvíli se to upravuje a mění. Když byl prezidentem Zeman, naplnila se policie generálmajory. Kamkoliv u policie vejdete (od okresního ředitelství výše), potkáváte už jen nejvyšší hodnosti (především plukovníky). Výbornou ukázkou je policejní škola v Brně. Když jsem před lety nastoupil, byli na škole 2 plukovníci – ředitel školy a jeho zástupce. Když jsem na škole byl nedávno, bylo velmi těžké najít někoho, kdo není plukovník (nebo alespoň podplukovník). Celé toto nastavení v policii totálně ničí hodnostní systém, navyšuje to rozpočet a není v tom žádný řád. U hodností ještě jedna poznámka – výpověď v šuplíku. Když už jste dobří přátelé s někým v takové hodnosti, případně se nějaký důstojník zapomene u piva, přiznají vám jedno – v šuplíku u svého stolu mají napsanou výpověď, chybí jen datum. Jsou si vědomi toho, že tenhle systém už dlouho nemůže vydržet, případně „kdyby se stal průser“, aby odešli za co nejlepších podmínek a s rentou.

Civilisté/policisté + mluvčí

Na začátku tohoto textu jsem řešil, jestli máme nejvíce policistů v Evropě. Rovněž jsem uváděl, že v policii aktuálně pracuje velké množství policistů, kteří policejní práci nikdy nepotkali. Po celou dobu mé kariéry byl vedoucím personálního oddělení na krajském ředitelství pan Novák. Asi tři roky zpátky pan Novák přišel poslední den v měsíci do práce a stále byl pan Novák. Když přišel druhý den do práce (první den v měsíci), najednou to byl plukovník Novák. Plukovník je nejvyšší hodnost, kterou můžete bez zásahu prezidenta republiky získat. Proč byla tato změna potřeba? Další člověk, který je počítán do početního stavu policistů a bude příjemcem renty. Celé oddělení OIKT (správci sítě) jsou policisté. Rozumíte? Jen na našem okrese jich je 5. Nikdy nebyli ve výkonu, nikdy nenapsali jediný výslech. Je to pět dalších lidí, kteří v tabulkách vypadají jako policisté a budou také pobírat renty. Vzhledem k tomu, že se „šetří“, přistoupilo se k tomu, že se škrtaly tabulky občanských zaměstnanců. Jako takhle – opět se škrtalo úplně nelogicky a jen podle toho, kdo se s kým zná a kdo koho má rád. Ačkoliv se neustále zvyšuje administrativní zátěž, přišli jsme o tabulku administrativní pracovnice. Jako málem mě to naštvalo, nicméně to zachránilo to, že nám nechali 7 uklízeček. Vůbec to nedává smysl. Aby toto škrtání nemělo vliv na naší práci (což měl asi předem někdo promyslet), přistoupilo se k tomu, že z pracovníků, kterým byla zrušena tabulka, se vytvořili policisté. Pomohlo to vlastně třikrát. Poprvé tím, že to zachránilo systém, aby mohl dále fungovat (některé nesmyslně škrtnuté tabulky od stolu Bůh ví kde, byly vážně nepostradatelné). Podruhé tím, že ministr vnitra a policejní prezident mohli vystoupit a říct, že šetří a škrtají tabulková místa. Potřetí tím, že ministra vnitra a policejní prezident mohli vystoupit a říct, že se daří nábor. Úplně zapomněli zmínit to, že se nepřijali noví policisté, ale že jsou to lidé u stejného stolu, nyní už v hodnosti a s vidinou renty. Věřte, že skutečných policistů nemáme ani zdaleka nejvíc v Evropě. V policii je takových míst strašné množství. Jen se z lidí (i policistů) dělají blbci a neustále se obchází systém.

Renty

Již mnohokrát jsem je v tomto textu zmínil. Za posledních 6 měsíců jsem o rentách četl asi v každém deníku. Renty byly, jsou a budou jádrem sporu. Nechci se zde zase pouštět do dlouhého rozepisování, ale pár krátkých poznámek musím. Pokud by někdy v budoucnu došlo k jejich zrušení, skutečně to bude končit tím, že poslední zhasne. Policisté už nebudou mít absolutně žádnou motivaci zůstat, protože aktuálně to rozhodně není plat, zázemí, vedení, vybavení, ani nic dalšího. Velmi často ministr vnitra uvádí, že kdyby se jen mluvilo o změně, zvedlo by to vlnu odchodů.

Pane ministře, není to pravda. Je to jednoduché – stačí komunikovat a říkat pravdu. Velká část policistů, které znám (včetně mě), se domnívá, že by k úpravě mělo dojít (nemyslím ten nesmysl, který teď půjde do PS). Stejně jako plat i renta by měla být navázána na násobek průměrné mzdy (upozorňuji, že násobit se může i číslem menším než 1). Všichni policisté by za stejný počet odsloužených let měli odcházet se stejnou rentou. Výše některých rent je naprosto amorální. A je to ten případ, kdy by mělo být použito zdanění (může působit i retroaktivně).

Okresní právo

To je další věc, o které se nesmí mluvit. Ačkoliv by to tak být nemělo, okresní právo prostě existuje. Za stejnou věc v jednom okrese soud, v druhém okrese přestupková komise. Opilecká rvačka? Někde výtržnictví, jinde přestupek proti občanskému soužití. Odcizená peněženka? Někde přestupek proti majetku, jinde Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku. Vůbec nejde o škodu (Bavíme se o situaci, kdy v peněžence bylo pod 10 tis., nebyla to loupež ani krádež na osobě.). V obou případech je v peněžence platební karta – jenže někde státnímu zastupitelství stačí, že se karty zmocnil (ačkoliv mu šlo jen o peníze z peněženky, zbytek ihned vyhodil) a někde státní zastupitelství řeší až případný pokus o výběr z bankomatu nebo platbu kartou. Občas je to trochu zmatečné a potlačuje to právní jistotu.

Armáda

Ano, tento odstavec asi bude o typické české závisti. Neříkám, že to holky a kluci mají u armády jednoduché, ale přístup státu je úplně jiný a já jim závidím (také se většinou odchází od policie k armádě, obráceně zcela výjimečně. Poslední, o kterém vím, toho dost litoval a velmi rychle policii zase opustil). O dost lepší platy, lepší zázemí, lepší vybavení, lepší příslib do budoucna, atd. Válka na Ukrajině (velmi silný argument v současné době) + minulost současného prezidenta = příslib investic za více než 500 mld. Kč (Jen pro úplnost bych doplnil, že nezpochybňuji naše mezinárodní závazky! Tohle mi ale přijde jako hodně velký extrém.). Až se probereme skrz všechny předražené zakázky, budeme mít parádně vybavenou armádu a zhroucenou vnitřní bezpečnost (Věřte, že ani zdaleka nejde jen o policii.). Přemýšlí nad tím někdo? Jak už jsem uváděl, závidím jim. Nejen již uvedené, ale i to, že když je třeba něco řešit, řeší armáda nejdříve zázemí pro své lidi, teprve potom jejich skutečné nasazení. Vždycky když si ministr vnitra (nejen ten současný) chce zlepšit PR, začne lidi s něčím strašit (případně začne řešit již dlouho známou věc). V posledních letech je to migrační vlna (Gratuluji, pane ministře, objevil jste Ameriku.). Ta se tak nějak táhne už několik let. Jenže teď je třeba zlepšovat PR, takže najednou svolám tiskovku, kde řeknu, že od dnešní půlnoci budou prováděny na hranicích kontroly. Proč zrovna dnes? Když to jede několik let, proč to nemůže dva dny počkat, aby se policie mohla připravit? Jaké tam policisté budou mít zázemí? Proč se tam posílá policie, která je personálně úplně v pr…? Když nejsme ve válečném konfliktu, proč nemůže na takové a další akce být nasazena armáda? Nejde jen o ochranu hranic, jde mi o každou mimořádnou událost (povodně, hurikán, hranice, Covid, atd.). Odpověď už jsem v tomto textu psal – policie je děvka pro všechno, na nikoho jiného se takový postup neuplatňuje. Když je problém, policie nastupuje hned – zázemím budiž rozvrzaná postel na pár hodin spánku a prošlá bageta (v lepším případě). Armáda? Nejdřív musíme zvážit, jestli ji tedy nasadíme (Tolik let už se mluví o tom, že se upraví právní normy – zase jen tlachání o ničem.). Pokud ano, vybudujeme zázemí a pak teprve armádu vyšleme. Ano, závidím vám takový postup přátelé z armády. Vím, že mnoho z vás by rádo šlo okamžitě pomáhat, kdyby jim to bylo umožněno. Je určitě možné, že mám zkreslené představy, nicméně jsem si pod pojmem MODERNÍ ARMÁDA představoval úplně něco jiného. Například to, že v době povodní bude okamžitě nasazeno několik tisíc vojáků v nejhůře zasažených oblastech, když není třeba armádu využívat v rámci válečného konfliktu.

Městská/obecní policie

Vlastně bych tento odstavec mohl začít úplně stejně, jako jsem začal odstavec o armádě. Závist nad platem, zázemím, vybavením atd. Jenže tady je to ještě úplně o něčem jiném. Bez městské policie bychom v současné době nebyli schopní odbavit mnoho tísňových volání (nebo by to trvalo velmi dlouho). Díky vám za pomoc a spolupráci. Problém je, že tady vzniká duplicita činnosti, přičemž je úplně jiné nastavení podmínek takové činnosti. Když se někdo hlásí ke státní policii a neprojde tím nesmyslným sítem, může se pokusit o kariéru u městské/obecní policie. Paradoxně za rok může jet na výjezd, na který měla vyrazit státní policie a bude ho řešit. Jen poukazuji na první absurditu systému. To, že někdo nesplňuje podmínku vzdělání (je vyučen, nemá maturitu), neznamená, že by nebyl dobrý na výjezdech na pomoc lidem. Další věc je ta, že se, když je ve městě zřízena městská policie, dochází k již uvedené duplicitě, ale také se na místě platí dvakrát totéž (prostory, manažeři, pomocný personál atd.).

Někdo bude určitě říkat, že jsou to peníze města, takže město si může rozhodnout, jak je utratí. Já jsem zase názoru, že jsou to pořád jedny peníze = daně. A pokud se pořád mluví o šetření, tak tady jsou to miliardy ročně. S ohledem na to, že v mnoha městech je městská/obecní policie výborný plnič obecní pokladny, nedělám si iluze o tom, že by se to někdy změnilo (O úsekovém měření v obcích snad až raději jindy.). Rovněž jde o to, že státní policie má jasně daná pravidla, obecní policii řídí starosta, což není dobré. Může být využívána k věcem, ke kterým by neměla (v lepším případě).

Pokud někdo volá na tísňovou linku, může to skončit (zjednodušeně napsáno):

1. Vyřízením na místě (Věc se dále neeviduje, ani nešetří.).

2. Přestupek se známým pachatelem (Např. Někdo v obchodě ukradl čokoládu.).

3. Přestupek s neznámým pachatelem (Někdo ukradl čokoládu, netušíme kdo.).

4. Víme, že se něco stalo. Nevíme všechny okolnosti, abychom mohli posoudit, jestli je to trestný čin, přestupek, nebo to není věc pro policii, takže to zaevidujeme jako číslo jednací s další šetřením (výslechy, odborná vyjádření, atd.).

5. Trestný čin se známým pachatelem (Někdo se vloupal do sklepa a byl u toho chycen.).

6. Trestný čin s neznámým pachatelem (Někdo se vloupal do sklepa, netušíme kdo.).

Státní policie může a řeší všechny body, obecní policie může řešit pouze body 1 a 2 (POZOR – Vůbec to nesouvisí s výjezdem na prvotní oznámení, to se zjistí až na místě, pod který bod to patří. A jak jsem uváděl, u velké části těchto volání nám městská policie pomáhá.). Menší zátěž, větší peníze, více skutečné práce venku = další důvod, proč jít raději k městské policii, než ke státní. V této souvislosti si můžeme ještě ukázat, jak to vypadá s administrativní zátěží (Když dva dělají totéž…). Představte si, že si v hospodě dva vjedou do vlasů. Vyjdou ven a tam se poperou. Oba dva mají jen nějaké oděrky, i tak se nechají oba dva ošetřit. Vzhledem k tomu, že po příjezdu policie na místo odmítají jakoukoliv spolupráci a uklidnit se, skončí oba dva na záchytce.

Zde si nejsem úplně jistý, ale pokud mám správně informace, zpracuje městská policie 4 dokumenty. Pokud vám ubírám, omlouvám se.

Státní policie: Úřední záznam, 2x zajištění, 2x poučení zajištěného podle směrnice EU, 2x použití donucovacích prostředků, 2x eskorta do nemocnice, 2x eskorta do PZS, 2x poučení eskortované osoby, 2x vyúčtování pro nemocnici, 2x vyúčtování převozu do PZS, 2x zproštění mlčenlivosti zdravotních pracovníků, 2x lékařská zpráva, 2x dechová zkouška, kamerové záznamy (pokud jsou), 2x vyrozumění zdravotní pojišťovny, oznámení přestupku. Určitě jsem na něco zapomněl + bych ještě doplnil, že když je uveden dokument, většinou to znamená více listů. Jak už jsem uváděl, administrativní zátěž policistů je úplně mimo realitu. A je to další věc, kterou závidím kolegům z městské/obecní – udělají totéž a mají asi pětinu papírů. Proč to někde jde celkem normálně a PČR musí alibisticky mít papír na papír?

Současný systém nemá žádnou logiku a měl by být zcela zásadním způsobem upraven. Vzhledem k tomu, že se v naší zemi vše řeší jen přes peníze (nikoliv přes zájem občana), upozorňuji, že by to mohlo ušetřit peníze.

Poučení

Předchozí odstavec jsme končili administrativní zátěží a ještě chvíli v tom budeme pokračovat. Policie ČR je mistrem světa v poučování. Stalo se vám někdy něco a museli jste to oznámit na policii? Všimli jste si, kolik jste dostali poučení? Byli jste z toho moudří? Vůbec ne, že? Řeknu vám další tajemství – je toho taková hromada, že ani policista, který vám to dával podepsat, nemá absolutně tušení, co ve kterém poučení je (já také ne). Policista má pouze seznam všech poučení, které má v jakém případě dát podepsat. Ta poučení se neustále aktualizují a mění, že není možné se v tom orientovat. Poučení poškozeného je několikastránkový dokument, kde je jeden paragraf za druhým, ze kterého se obyčejný občan vůbec nic nedozví. Musí ale podepsat, že byl poučen o svých právech. Další alibistická fraška.

Nákupy

To je další bolavé a nesmyslné místo v celém systému. Jednou za čas někdo zjistí, že bychom potřebovali nová vozidla (může to být cokoliv, toto jen pro příklad). A nakoupí se jednorázově obrovské množství vozidel. Naše práce je hodně závislá na vozidlech. A někdo úplně nesmyslně vybere, jaká vozidla se koupí a jak se upraví. Výrobci vozidel se také střídají. Pro nás jako uživatele je to úplně na houby. Další věci je využitelnost. Naposledy někdo vybral Kodiaq a Scalu od Škodovky. Strašná kombinace. Přemýšlel někdo třeba nad tím, že když se jedno vozidlo porouchá, musíme stejné vybavení přendat do dalšího vozidla? Proč máme verzi RS? Proč máme zmatenou výbavu, která není běžně k dostání a určitě se nedá říct, že by něco z toho bylo vysloveně úprava pro policii (Vůbec neřeším nesmyslný rám.)? Ideální by bylo, kdyby se uzavřela smlouva s jednou automobilkou o tom, že nám bude průběžně dodávat jeden typ vozidel třeba dvacet let (např. Octavia – mnoho let vyzkoušená, pracant, do kterého se všechno vejde), aby to zase nebyl jednorázový nákup, po kterém není možné všechna vozidla udat a někde stojí bez užitku. Kodiaq je pro nás zbytečný, Octavie naší práci zvládá mnohem lépe. Scalu mohl pro policii vybrat jen někdo, kdo tuto práci nikdy nedělal. Auto je to fajn, když si do něj ale mají sednout dva policisté ve vestách s celou výstrojí a výzbrojí, vypadají jako důchodci. Nejde to tam ani ven.

Další kapitolou je servis. Musíme do značkového servisu Škoda, kde jsme jen další zákazník, který ale pořád něco vozí a neplatí (je to v rámci záruky). Vozidlo přivezeme a po pár dnech stojí pořád na stejném místě – nikdo na to nechvátá. Jenže mi vozidla potřebujeme hned. Přitom máme výborně vybavené garáže včetně automechaniků. Kdyby se uzavřela uvedená mnohaletá smlouva, tohle všechno by odpadlo. Jen by se musela dobře napsat smlouva (což je v našem státě velmi často docela problém), že se dodavatel zavazuje proškolit příslušný personál a dodávat potřebné vybavení a mohou řešit záruční opravy. Nebyl by v takovém případě problém, aby v každém kraji měla policie svůj servis na záruční opravy. Nehledejte zase důvody, proč to nejde. Současné nastavení je tragické a tomu, kdo policii vybírá vozidla, tuto funkci seberte.

O nákupech by se dalo mluvit hodně dlouho. Před nějakou dobou za mnou přišli, že mám říct, kolik toho měsíčně vytisknu. Řekl jsem, že nevím. Bylo mi sděleno, že to musím určit, protože policie přechází na jiný systém s tiskárnami. Od dodavatele máme různé tarify, kde ale musíme určit, kolik toho za měsíc vytiskneme. Pokud to bude méně, bude to policie doplácet, pokud více, bude se platit nějaká sankce. To je ale zase super nastavená smlouva. Něco fungovalo, tak se přešlo na „lepší“ systém. Totéž platí o terminálech na placení pokut kartou – platíte, ať používáte nebo nepoužíváte.

Výstrojní součástky

Další problematické místo. Kvalita součástek je tragická. Léta s tím nikdo nic nedělá (Jak jsem uváděl v předchozím odstavci – evidentně nikdo neumí /nechce/ napsat kvalitně smlouvu.). Pokud už se nějaká součástka dá používat, je docela problematické na takovou součástku ušetřit (především pro mladé kolegy). Systém je nastavený tak, že za každý den u policie dostanete na osobní konto 14 Kč (Teď jsem znejistěl sám sebe, možná je to plus mínus koruna.). To znamená, že ZA CELÝ ROK našetříte 5.110 Kč. Vzhledem k tomu, že boty stojí asi 2.000 Kč, je jasné, že své výstrojní součástky musíte hodně šetřit. Dalším problémem je, že i když našetříte, nemusí vám to být platné. Používám jeden typ bot, které jsou v oděvní výdejně k dostání. Používám je každou službu. Po 20 měsících jsem je už měl v takovém stavu, že jsem se zastavil v oděvní výdejně, abych si koupil nové. Nebylo to možné, protože podle nařízení mají životnost 24 měsíců, takže musím ještě 4 měsíce vydržet. Super, asi budu chodit bos. Nedávno se tam řešil případ kolegy, který šel do sebe a za velmi krátkou dobu shodil hodně kilo, čímž došlo k tomu, že potřeboval hodně nových věcí. Nedostal! Až skončí životnost předchozích součástek. Myslím, že mnoho mladých kolegů také trápí to, že nemají šanci se dostat ke slavnostní uniformě. Do nedávné doby to bylo tak, že ji policista dostal v základním balíčku při nástupu k policii. Dnes ji prostě nedostane a musí na ní šetřit. Už jsme si říkali, kolik našetří za rok. A ta slavnostní uniforma stojí asi 7 tisíc. Takže jeden rok šetření to nespraví a to si nesmí koupit nic jiného. Tohle je vážně tragédie S ohledem na všechno již uvedené, je to už jen třešnička na dortu.

Trestní řád a trestní řízení

Trestní řízení v naší zemi je extrémně složité, zdlouhavé a v některých ohledech hodně přežité. Mimochodem, trestní řízení upravuje trestní řád, což je zákon číslo 141 z roku 1961. Chápete? Základ našeho trestního řízení sahá až do roku 1961. Ano, byl mnohokrát novelizován, ale nebyl by na místě úplně nový zákon a zjednodušení celého trestního řízení?

Jeden příklad za všechny. Ačkoliv dnes každý máme telefon s kamerou, pořád se píše protokol o ohledání místa činu. Rozumíte, já napíšu, co jsem na místě viděl, jak to tam vypadalo. Když to podle mého popisu bude muset postavit někdo další, postaví to úplně jinak. Mají to zachránit fotky z místa, aby to šlo lépe. Super, proč se rovnou netočí video?

Závěr

Psal bych dál, ale už jsem se uklidnil. Nedělám si iluze o tom, že by se něco významně změnilo. Kdyby to posunulo alespoň jednu věc, byl bych vlastně spokojený. Také bych chtěl uvést, že jsem některé věci hodně zjednodušil. Rovněž je mi jasné, že všichni kolegové (Myslím na stejné úrovni, nemyslím parodii na manažery.) se mnou nebudou souhlasit, ale určitě se shodneme na tom, že systém už zkolaboval, nebo velmi brzy zkolabuje a policie potřebuje okamžitě reformu (zachránit co se dá).

Také bych chtěl uvést, že nemám problém s tím, vystoupit se svým tvrzením veřejně, nebo si takové tvrzení veřejně obhájit. Jen to nechci dělat před svým přímým nadřízeným, kam by se to jen dostalo, kdybych se nyní podepsal. Pokud by se o celou problematiku konečně chtěl zajímat nějaký novinář, klidně s tím vystoupím (žádné anonymní žvatlání). Případně pokud by se našlo větší množství kolegů, kterým to není jedno, a konečně by chtěli něco dělat.

Také bych chtěl ještě uvést, že sice celou dobu píši o policii, nicméně naprosto tragická situace je ve vězeňské službě (Za chvíli budou vězni dostávat klíče od cel a budou muset slíbit, že se tam na noc uzamknou.). Holky a kluci z vězeňské služby, díky za vaší práci! Držte se, je to strašný. Hasiči už také nemají dlouhé seznamy na volná místa a mají problémy někoho sehnat. Řešte už to konečně někdo.

S úctou

10051300019523220520134650

(Pokud nastane některá z výše uvedených podmínek, číslo vysvětlím.)

Na úplný závěr pár vzkazů:

Pro kolegy

Vážím si každého z vás a máte můj obdiv, že jste z toho bordelu ještě neutekli. Je mi jasné, že vám přesvědčení a životní hodnoty nedovolí, nechat v tom kolegy a občany, kteří na nás spoléhají, i když už jste to mnohokrát chtěli zabalit. Nechceme už s tím něco dělat? Jak je možné, že máte tolik odvahy postavit se zdrogovanému ozbrojenému pachateli (či jakémukoliv jinému nebezpečí), ale nechcete bojovat za svoje vlastní podmínky? Pokud někdy budete mít čas, chuť a náladu, napište mi, prosím, na konec.pcr@gmail.com . Napište jméno útvaru, kolik by vás mělo být a kolik skutečně je. A napište mi další věci, které vás štvou, které by se měly změnit, atd. Víte, jak to u našeho zaměstnavatele chodí, takže pište z anonymního mailu (Pokud se chcete vyhnout případným problémům. Teď se bude nejvíc řešit to, kdo to psal, ne to, co je napsáno.). Držte se, jste skvělí!

Pro novináře

Chápu, že se lépe prodává to, kdo si nechal zvětšit poprsí, kdo podvádí manželku, nebo kdo si koupil nové auto, ale není na čase oprášit starou dobrou novinářskou práci a věnovat se něčemu, co nás časem dožene všechny? Pojďte se o tom bavit, pište na konec.pcr@gmail.com.

Pro ministra vnitra

Odstupte!

Předpokládám, že pak dostanete nějakou trafiku, proto vás žádám, aby nebyla na ministerstvu vnitra, tam už jste škody nadělal dost.

Pro policejního prezidenta

Neznám vaší předchozí práci, ale jako policejní prezident jste tragický. Zbavte se té funkce, a pokud jste předchozí práci dělal dobře a bavila vás, vraťte se k ní. Cestou na své původní pracoviště se zastavte na každém oddělení, které potkáte, a omluvte se přítomným policistům, že jste svým přístupem a laxností zarazil další hřebíček rakve se jmenovkou POLICIE ČR.

Pro odbory

Pohrdám vámi! Jste pro mě na ještě nižší úrovni, než dva výše uvedení. Z celého textu pro mě bylo nejtěžší napsat „odbory“. Vy nejste odbory! Jste parodie na odbory. Jste jen obchodní zástupci. Přetrhli byste se s nabídkou pojištění, telefonních tarifů a dalších nesmyslných věcí, které by měly být až na druhém místě. Za dvacet let jsem nezažil, že byste se zasloužili o navýšení platů, že byste řešili zázemí policistů, jak se o ně při různých příležitostech firma stará, jak jsou rozdílné přístupy k policistům, atd. Jediné, co vás zajímá, je členský příspěvek, prodat co nejvíc pojištění a udržení získaného koryta. Výbornou ukázkou je aktuální „jednání“ o navýšení platů. Styďte se.

Pro občany České republiky

Vím, že je lepší nás nevidět a nepotkat. Nicméně se asi shodneme, že policie, hasiči, vězeňská služba a další bezpečnostní sbory jsou třeba. Jenže se pomalu blíží doba, kdy v nich nebude mít kdo sloužit. Nenechme to zajít ještě dál, pojďme to řešit. Ptejte se svých zvolených zástupců... 

Zdroj: https://konec-pcr.webnode.cz/