Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Autor upozorňuje, že ve stínu směšných domácích předvolebních půtek nevidíme, že svět balancuje v největším nebezpečí vypuknutí jaderné války, jaké tu dosud bylo.

Blíží se důležité volby. Nikoli jen ty naše – komunální a senátní – které nyní opět zahalí celou zemi do zuřivých kampaní, jako by šlo o život. I když některým, na rozdíl od voličů, opravdu jde. Všichni ti Drahošové, stejně jako další různá uskupení Kavárny, zápasí o další existenci ve veřejném prostoru. Pokud zahynou, „nic se na tom světě nestane a nezmění,“ řečeno s básníkem, jen se bude malinko volněji dýchat. Ostatně, i kdyby je vůbec nikam voliči nepustili, ve „veřejnoprávní“ televizi a rozhlase budou dál virtuálně žít, jako by nic. Takže se prakticky nic nezmění.

Jinak je tomu ve Spojených státech. Tam se za pár týdnů v listopadu skutečně chleba lámat bude. Získají-li v některé z komor Kongresu většinu „bažinní“ clintonovci (takzvaní Demokraté), téměř jistě spustí proces odvolání prezidenta Trumpa. Pokud by se jim to podařilo, zasáhlo by to i naši realitu. Podstatně výrazněji, než to, zda Andrej Babiš u nás zvítězí jen na tři čtvrtě, nebo na celé čáře. 

Jsme v tom

Ne že by volební výsledky u nás byly zcela lhostejné. Dostanou-li se do Senátu osobnosti jako Ladislav Jakl (s podporou SPD) v Praze 2, Benjamin Kuras (s podporou Realistů) v Praze 4, nebo třeba Josef Dobeš (nezávislý) na Litoměřicku a řada podobných odhodlaných vlastenců, mohla by horní komora našeho parlamentu začít mít o malinko větší smysl než dosud. Pokud však americký Senát ovládnou Demokraté, hra na demokracii tam patrně skončí v krvi. A je vyloučeno, že by nedostříkla až k nám.

V celém euro-americkém prostoru je to velmi podobné. Podobní bouřící se občané, kteří odmítají nastupující totalitu Nového světového řádu (NWO). Využívajíce poslední zbytky svobod a demokracie vynášejí pomocí voleb do významných pozic reprezentanty svých autentických zájmů, zatímco globalisté, orwellovští sociální inženýři, likvidátoři historických národních států a porůznu přebarvení neomarxističtí revolucionáři, ztrácejí jednu mocenskou pozici za druhou. Bez ohledu na narůstající cenzuru a astronomické peníze vkládané do propagandy – vždyť drží v rukou všechna hlavní média.

Jdou nám po krku

Je to pro ně nesnesitelně frustrující. Vždyť užuž to měli téměř kompletně v rukou: Stavba evropského superstátu, jenž se měl stát siamským dvojčetem „pokrokových“ Spojených států. Zničení tradic a hodnotového rámce Západu a jeho nahrazení náboženstvím sexuálních zvráceností. Vyvolání muslimské invaze k vymazání původních národů i jejich duchovní základny. Organizování barevných revolucí (Ukrajina), a když se převrat nepodaří zevnitř (Sýrie), následuje vojenská intervence. Buď otevřená (Irák, Libye), nebo pod falešnou vlajkou (Islámský stát). Současně vrcholí obkličování Ruska armádami NATO v přípravě „poslední války“ – včetně jaderné apokalypsy, která je možná blíž, než si myslíme.  

Tohle všechno se muselo stát – maskováno humanistickými frázemi o liberalismu, rovnosti, diskriminaci a podobně – hlavně rychle. Než si umělým blahobytem zlenivělý občan všimne, že jemu (a jeho rodině) vzali pevnou půdu pod nohama, že mu jdou po krku. Jenže on si přesto všiml – a zavrčel. Navzdory totálnímu mediálnímu vymývání mozků a tvorbě tisíců zákonů, jimiž mu již téměř znemožnili pohyb, sáhl po jediném, co zbývalo: po volebním lístku. A nyní začíná jít o krk JIM. Udělají cokoli, aby téměř dokončenou tyranii udrželi – a tím se domněle zachránili. I kdyby měli strhnout do propasti všechny s sebou.

Temný „hluboký“ stát vrací úder

Je to všude stejné – a vlastně to překvapivě začalo u nás. Puč prokurátorů a části policie proti vládě Petra Nečase (kvůli „temelínské neposlušnosti“) proběhl za „dozoru“ americké ambasády, respektive CIA. Kauza Čapí hnízdo vytvořená proti premiéru Babišovi má tentýž rukopis „Deep State“. Kriminalizování Marie Le Penové ve Francii, Wilderse v Nizozemsku, poslanců AfD v Německu či manipulace prezidentskými volbami v Rakousku jsou stejného druhu. Italský ministr vnitra a šéf vládní Ligy Matteo Salvini právě čelí vyšetřování prokuratury za „vzpouru“ proti migrantské invazi a bránění italských přístavů. 

Nejdivočejší útok „hlubokého státu“ však samozřejmě zažívá Donald Trump. Pokud totiž „padne Amerika“, má hluboce propojený mezinárodní Deep State opravdový problém. Konglomerát tajných služeb Spojených států je pochopitelně v čele. Pokud by se Trumpovi přece jen podařilo tuto centrálu „Temné internacionály“ globalistů zpacifikovat a převzít, ostatní chapadla chobotnice v zemích Západu by zeslábla a možná odumřela. Boj proti Trumpovi tak vstupuje do finální fáze. V listopadových volbách do Kongresu půjde skutečně o život. Bohužel i nám.

Vrátila se padesátá léta

Obvinění bývalého šéfa Trumpovy kampaně Paula Manaforta z daňových úniků, stejně jako jeho bývalého právníka Michaela Cohena je zatím nejtvrdší útok washingtonských bažin za bezmála dva roky bezvýsledného „vyšetřování“. Metody známé i od nás – paní Bradáčová a spol. byla na americké ambasádě pilnou studentkou: Policisté zcela protiprávně vtrhnou do advokátovy kanceláře, odnesou si počítače a listiny, a začnou hloubat. Vždycky se něco objeví – a pak nabídnou „obviněnému“ spolupráci. Musí říci, co oni potřebují – a stane se „spolupracujícím obviněným“ s vyhlídkou na nižší trest v případě odsouzení.

Nyní „zvláštní vyšetřovatel“ Robert Mueller – který prý zkoumá vliv Ruska na průběh prezidentských voleb – na základě tohoto vydírání nejbližšího Trumpova okolí doufá, že se ještě před listopadovými volbami urodí něco, co by mohlo zvrátit volební preference. Ty totiž zatím ukazují, že navzdory nikdy před tím nevídané nekonečné mediální kampani, Trumpovi Republikáni mají zaděláno na vítězství. Ale kdo ví, s čím ještě Deep State do listopadu přijde! Opravdu mu jde o život a Trump to dává vcelku nezakrytě najevo. Mluví o tom, že se vrátil mccarthismus padesátých let minulého století. A naznačuje, že ho zarazí.

Povstání?

To se mu může podařit, pokud republikáni vyhrají. Není pochyb, že v tu chvíli sáhne k docela drastickým krokům – a Deep State to ví. Odvolání Muellera bude to nejmenší. Po dvou letech se už nový prezident dobře zorientoval ve struktuře tajných služeb a ví, koho se musí zbavit. Připravuje rozsáhlou čistku – včetně zatýkání. Zahájit stíhání Hillary a spol. bude bezpochyby dalším krokem. Stejně tak ovšem „odložil“ vyhlášení tvrdých sankcí proti Rusku (coby solidaritu s Británií v komedii s novičokem) až na týden po volbách. Pokud vyhraje, žádné sankce samozřejmě nebudou. Ale prohraje-li?

Trumpův advokát a bývalý starosta New Yorku Rudolph Giuliani prohlásil, že pokud Deep State sáhne k odstranění Trumpa v rámci impeachmentu - dojde ve Spojených státech k povstání. To je docela realistický odhad. Jenže Trump již není nezkušený greenhorn, ale spíše poučený Old Shaterhand. Nebude určitě čekat, až si „pro něj přijdou“. V případě, že se médiím a Deep State podaří manipulacemi (včetně těch přímých volebních, které si již zkoušejí) zvrátit výsledky voleb a opanovat Kongres, občanská válka může začít prakticky kdykoli. A nejspíš bohužel ne jen ta vnitroamerická.

Válka?

Vladimír Putin si to zjevně zcela realisticky uvědomuje. Spekuluje se, že právě to mohlo být hlavní součástí rozhovoru s Trumpem mezi čtyřma očima ve Finsku. Proto před polovinou září proběhne na východě Ruska obrovské cvičení, jaké nemá obdoby od roku 1981, kdy nebezpečí jaderné války bylo asi vůbec největší (v roce 1983 svět minula jen o fous). Zúčastní se ho na čtvrt miliónu vojáků, tisíc letadel a vrtulníků, 900 tanků, 300 lodí a 30 tisíc kusů bojové techniky. Na Sibiři a Dálném východě budou cvičit hlavní složky ruské armády: protivzdušná obrana, raketová vojska, výsadkáři, námořnictvo, letectvo a tankové jednotky. Bude mu přítomen nejvyšší velitel – prezident Putin. 

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nečekaně trávil poslední dny s prezidentem Putinem při jeho dovolené v odlehlé oblasti mimo dosah „uší“ zpravodajských služeb Západu. O cvičení řekl: „Má statut mezinárodního cvičení a má bezprecedentní rozměr, ať už jde o obsáhlé území, anebo o počet vojáků a jednotek ozbrojených sil.“ Vojenský expert Pavel Felgengauer konstatoval: „Je to zkouška totální mobilizace před velkou válkou, velkou regionální válku v Evropě, Asii anebo i globálního rozměru.“ 

Víc to již zahustit nelze

Právě dnes vstoupil v platnost první balíček amerických sankcí. Rusové na něj přesto ještě nereagují. Zjevně čekají, jak dopadnou listopadové volby. „První kolo sankcí je relativně měkké,“ napsala agentura TASS. „Obsahuje řadu výjimek, jež se týkají kosmu, cestování či „pomoci ruskému lidu“. Současně však upozorňuje, že případné druhé kolo – tedy to, které by vstoupilo v platnost po listopadových volbách – bude „velmi tvrdé“ a může znamenat omezení nebo dokonce i zrušení diplomatických vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem. V takovém okamžiku je již dalším krokem pouze otevřená válka.

Je příznačné, že o jejím bezprostředním nebezpečí ani jedna strana nemluví. Přesně tak to bylo v onom třiaosmdesátém, kdy Reagan odvolal jaderný útok na Sovětský svaz v posledních minutách, a tehdejší šéf Andropov se nedal vyprovokovat k „předčasné odpovědi“, ačkoli mu to celé generálské okolí doporučovalo. Ani potom se svět nedozvěděl, že byl jednoho listopadového večera jadernému zničení daleko blíže než v době „slavné“ Karibské krize.

Zdá se, že víc již zahustit atmosféru nelze. Pokud Trump a jeho republikáni v listopadu nezvítězí, je mimo běžnou představivost, co se může začít dít. Vypukne-li občanská válka, může být Trump hned v prvních minutách svým okolím zavražděn. Pak bude „velet“ buď měkký „polobažinný“ viceprezident Mike Pence (zůstane-li naživu), nebo prostě rovnou převezme velení Pentagon. O tom bychom se však už ani nestačili dozvědět... 

Je aktuálně na bílém americkém heterosexuálovi – Trumpovu voliči – jestli tomu zabrání. Ale možná se v tom případě už ani výsledky voleb nedozvíme. Strašení? Ani v nejmenším. Spíše umírněná úvaha.

Nikoli kvůli našim volbám nás čeká podzim žhavější, než bylo končící léto. 

Právě proto o tom – nejen náš – mediální mainstream tak usilovně mlčí. 

Zdroj: protiproud.cz