Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

REDAKCE: Kardinál Dominik Duka nehledí na svůj pokročilý věk ani na to, že se blíží konec jeho úřadu: jako pomazaný bojovník Kristův se snaží všemi prostředky hájit pravdu, křesťanské hodnoty a církev samu o sobě. Zdá se, že nemá v elitě v tomto snažení mnoho příznivců. O to více si zaslouží náš obdiv a podporu!

Pražské arcibiskupství zveřejnilo nahrávku z rozhovoru pražského arcibiskupa Dominika Duky pro týdeník Respekt, u nějž si kardinál přál, aby nebyl publikován. To však týdeník odmítl a u rozhovoru uvedl, že autorizace rozhovorů slouží k opravě chyb či nepřesností a nemůže vést k zákazu vydání.

Na nahrávce je slyšet, jak se zástupce šéfredaktora Respektu Marek Švehla snaží spojit církev s nacismem. To již Duka nevydrží a redaktorovi vysvětlí, že se církev snažila proti totalitnímu režimu bojovat různými prostředky. „Tohle nemůžu přijmout. To jsou tak hrubé nepravdy,“ rozčílí jej Švehlova tvrzení.

Kardinál Duka po zaslání rozhovoru k autorizaci následně nesouhlasil s jeho publikací; po svém mluvčím vzkázal, že „důvodem je zaujatost, která je patrná z vedení rozhovoru a která zásadně ovlivňuje celkové vyznění článku“. Konkrétní výhrady nezaslal. Poznámka redakce: „Autorizace rozhovorů slouží k opravě chyb či nepřesností. Nemůže vést k zákazu publikace, protože veřejně aktivní osobnosti si nemohou vybírat otázky,“ upozorňuje časopis hned v úvodu textu zveřejněné části rozhovoru.

Na nahrávce, zachycující nezveřejněnou část rozhovoru týdeníku Respekt, kterou nyní arcibiskupství zveřejnilo, pokládá zástupce šéfredaktora Respektu Marek Švehla dotaz, kterým míří na údajné spojení církve s nacismem. „Já chci říct, že mnozí kritici namítají, že církev hledá spojence v nacionalisticky smýšlející části společnosti proti liberálům. A už se to jednou nevyplatilo – v případě nacismu například,“ zazní otázka od novináře. Během své formulace těžce hledá slova a po každém z nich zaznívá dlouhé „ééé“.

„A církev hledala spojení s nacismem?“ překvapil se Duka. „No, byla tam jistá koketerie,“ řekne redaktor a Duka to už nevydrží:

„Kde? Můžete mi říct, kde byla ta koketerie? Prosím vás, kdo se jediný postavil proti nacistickému režimu? Proč se nad Německem rozhazovala v roce 37 encyklika proti nacismu? Protože se nesměla vůbec vytisknout, tak ji rozhazovala britská a francouzská letadla. A pak mi může někdo napsat, že tento papež Pius XI., který stál od počátku i proti Mussolinimu… Ano, on řekl: ‚Mussolini je docela šikovný chlapec, ale je nebezpečí, aby se z něho nestal diktátor.‘ To řekl ještě, než se (Mussolini) dostal k moci.“

Papež se dle něho dokázal postavit nastupující totalitě „jako nikdo“. Upozornil, že Vatikán ani nikdy neuznal mnichovský diktát.

„To že se našel nějaký kolaborant nebo bačkora nebo někdo ze strachu… Nevím, jak bychom se kdo zachovali před koncentrákem a podobně…“ dodal se zvýšením hlasu a rázně redaktora utnul: „Tohle nemůžu přijmout. To jsou tak hrubé nepravdy, a tak hrubé urážky, které se tady opakují,“ pronese již dosti rozlícený kardinál.

Nahrávku si můžete poslechnout ZDE.

V publikované části rozhovoru se Duka vyjádřil k postavení repliky mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, přičemž zdůraznil, že nešlo o nápad církve, ale o akci věřících občanů této země. Nemá obavu, že sloup společnost ještě víc rozdělí.

„Podívejte se, tady je zásadní problém. Na Staroměstském náměstí bylo pět tisíc lidí, kteří se účastnili vztyčení sloupu. Proti nim stálo padesát demonstrantů. Přitom média takto popisují události opravdu velice často. Deset demonstrantů něco vykřikuje a okolo nich se shromáždí dvě stě turistů, kteří se koukají. A média z toho udělají stovky demonstrantů proti stavbě sloupu. Takhle se informuje o politickém a společenském životě v naší zemi,“ pravil Duka.

Na to přišla od Švehly otázka ohledně signatářů zakládací listiny. „Z jakého důvodu jste k jejímu podpisu pozval kandidátku KSČM na prezidentku paní Bobošíkovou?“ tázal se.

Duka mu odvětil, že je pouze podporovatelem a těžko se může vyjádřit k této věci, když se na samotné stavbě pomníku nepodílel a nevybíral signatáře.

„Ale proč se potom akt podepisování odehrával u vás na arcibiskupství?“ pokračoval redaktor.

„Pane redaktore, nebudeme dělat výslech. Ani nevím, kdo to přesně organizoval, a nevím, proč se z toho dělá základní problém. To jsou pseudoproblémy, které vytváří média. Opravdu jednu z největších zodpovědností za stav společnosti máte vy v médiích mnohonásobně větší než celá politická sféra,“ vypálil rozzlobený kardinál.

Švehla neustával a pokračoval s otázkou na „milosrdenství ve vztahu k uprchlické krizi, kde Češi v debatě o pomoci uprchlíkům hájili velmi odmítavý postoj“. „Pokud se nemýlím, i vy jste ho podporoval,“ vpálil Dukovi. Kardinál odpověděl, že odmítání nezastával.

„Jedním z církevních pilířů je charita. V okamžiku, kdy vypukla migrační krize, jsme jednali s panem premiérem Sobotkou. A jeho otázka zněla: Jste schopni pomoci? My jsme řekli, že jsme schopni zajistit příjem pěti set rodin. Ale dodali jsme, že jako katolická charita můžeme zajišťovat jenom příchod křesťanů. Takže to byl náš postoj. Do naší země plynulo dříve téměř půl milionu migrantů z bývalého Sovětského svazu a některých asijských zemí. Garantem těchto migrantů byla konkrétně pražská charita, pan inženýr Jaroslav Němec. Ale v případě téhle migrační krize to bylo skutečně mnohem složitější a my jsme nejednali jenom, bych řekl, po stránce charitativní, my jsme museli taky jednat s bezpečnostními složkami státu. A proto jsem jasně řekl, a od toho neustoupím, že otázka migrační politiky musí být skutečně řešena regulací a musí v ní být zastoupeny všechny složky státu. A vykřikováním ve stylu ‚Přijměme milion migrantů‘ bychom společnost úplně rozložili,“ pronesl k tomu.

„Nejde o přijetí milionu migrantů, to nikdo nečeká. Spíš jde o to zkusit nějak zmírnit velmi negativní postoj české veřejnosti. A chápu, že to není snadné…“ řekl mu k tomu Švehla, přičemž tvrdil, že ve vyjádřeních papeže Františka a těch Dukových ohledně uprchlíků je „viditelný rozdíl“.

To pražský arcibiskup odmítl: „Já jsem s papežem Františkem jednal osobně a papež nám jasně řekl, že otázka přijímání migrantů musí být v souladu s politickými autoritami, protože my nehlídáme hranice. Jenže mainstream si vybere z papeže vždy jenom to, co chce, a ještě s tím manipuluje tak, že pak mohou vznikat tyto dojmy.“ Upozornil, že jeho otec byl také uprchlíkem, ale neuprchl proto, aby přešel a řekl: „My chceme“.

Zdroj: parlamentnilisty.cz