Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Někteří uchazeči o post radního ČT se dostali po odtajnění nominací pod tvrdou palbu. Možná nejvíce to schytala ekonomka Hana Lipovská, která má k existenci veřejnoprávních médií značné výhrady. Její názory i její provázanost s Institutem Václava Klause stejně jako fakt, že ji do Rady navrhl kardinál Dominik Duka, se staly terčem mnoha kritických komentářů. Co to podle vás značí?

Což už byla v této zemi definitivně nastolena taková forma diktatury, že je povinností se vším souhlasit a nesouhlasíme-li, šup s námi do pytle a utopit? Hana Lipovská má jasné a zřetelné názory, a proto nesmí být nominována? Kam jsme se to dostali? Rozpoutat proti ní nenávistnou kampaň, takovou troufalost mají lidé, kteří ze sebe rádi dělají „strážce mravnosti“? Celá debata kolem nominace paní Lipovské nám dává pocítit, kam už to ti liberální demokraté s tou svojí „euronormalizací“ v Čechách dotáhli. 

Skupina 19 senátorů dokonce sepsala otevřený dopis, ve kterém vyzývá členy České biskupské konference, aby se distancovali od názorů ekonomky Hany Lipovské na zrušení České televize a stáhli její kandidaturu do rady této instituce. Je to podle vás v pořádku? Nebo mají pravdu odpůrci tohoto kroku, kteří tvrdí, že jde o nátlak?

Zatímco oněch 19 senátorů se děsí představy, že Hana Lipovská by se mohla stát členkou rady ČT, já se děsím toho, kdo dnes zasedá v horní komoře českého parlamentu. Ne, Hana Lipovská žádným ohrožením demokracie v Čechách není, na ohrožení této země to vypadá s lidmi, jakými jsou senátor Hilšer, další signatáři „otevřeného dopisu“ a mnozí z politiků, kteří už přispěchali s prohlášeními, že podpora paní Lipovské pro ně nepřichází v úvahu.

K nominaci Lipovské se vyjádřil i šéfredaktor serveru Forum24.cz Pavel Šafr. „Otec Duka nepropadl kouzlu Hany Lipovské náhodou. Oba plují v temném protizápadním proudu,“ uvedl Šafr. Co je podle vás myšleno tím „protizápadním proudem“?

…a ještě k tomu v temném, že? Víte, já už mám tu smůlu – nebo štěstí – že si pamatuji podobné visačky Rudého Práva z dob reálného socialismu v Československu. Jen to všechno mělo opačná znaménka: kdo byl pro Rudé Právo „prozápadní“, byl tedy zaprodancem Reagana a Thatcherové, kdo je pro dnešní liberální aktivisty z Fóra24 a spol. „protizápadní“, je zplozencem Putina. Tehdy jsme podstatě nálepky soudruhů z komunistického tisku rozuměli, rozumí ale nálepkám dnešních eurosoudruhů většina našich občanů stejně, přestože je to pořád stejně ubohé názorové dno bez jakéhokoliv obsahu? Bojím se, že prozatím ne.

Jsou názorové postoje kandidátky Lipovské něčím, co by měli ti, kteří budou rozhodovat o radě ČT, zvažovat a hodnotit?

Já doufám! Doufám, že ti, kteří budou rozhodovat o tom, zda by se paní Lipovská mohla stát členkou rady ČT, si předem pečlivě a detailně prostudují názory této ženy. Moc bych si přál, aby si přečetli její nesčetné zajímavé a fundované texty a aby se zamysleli nad její myšlenkovou základnou. A budou-li mít ti, kteří o ní budou rozhodovat, všech pět pohromadě, pak jí svůj hlas dát prostě musí. Je to nesmírně kvalitní a silná nominace.

Měli by mít v kontrolních orgánech veřejnoprávních médií zastoupení i ti občané, kteří by tato média nejraději zrušili? A stojí takto vůbec otázka, nebo je zde v případě paní Lipovské ještě nějaký jiný problém?

Samozřejmě, že ano! Kritický hlas nebo hlas s odlišným úhlem pohledu by měl být vítán. Konkurence, a to platí i o debatě, je vždy zdravá. Proč by nás, daňové poplatníky, kteří si instituci ČT musí – často nedobrovolně – platit, v radě ČT nemohl zastupovat kritický hlas? V případě Hany Lipovské je to ale asi ještě komplikovanější. Je velmi vzdělaná a extrémně pracovitá, je zvyklá problémy ekonomicky analyzovat a má dar srozumitelně své závěry veřejnosti nabídnout a vysvětlit. A navíc je to člověk hodnotově konzervativní. No, řekněte, mohou si dovolit do toho svého rybníka pustit takovou štiku?

Vypovídá o naší společnosti něco skutečnost, že se ještě před samotným hodnocením nominací snaží skupina senátorů a mediálních figur o jistého druhu diskvalifikaci uchazeče pro jeho postoje?

Víte, celá ta záležitost kolem paní Lipovské je nechutná a pro ni osobně ponižující. Ale všechno, co se kolem její nominace děje, je demonstrací hrůzy dnešní doby. Na jedné straně tu je zákon, který vymezuje, kdo může být nominován a kdo jej může navrhnout, na straně druhé jsou tu inkviziční progresivistické falangy, ty ukáží a část médií ty „znamenané“ do týdne roztrhá tak, že by od nich pes kůrku nevzal. Návrh na Hanu Lipovskou je pouze ukázkou tohoto strašidelného stavu, o to strašidelnějšího, že je dnešní politika buďto natolik zabělá, že se bojí těmto tendencím čelit, nebo už jsou to přímo lidé „nové doby“, kterým daný stav vyhovuje a na skandalizování, urážení a ničení názorových oponentů se přímo podílí. Je to situace alarmující, mimořádně závažná, pro českou politiku a společnost zničující.

Proč podle vás volba šesti nových radních ČT vzbuzuje takovou pozornost? Panuje podle vás v části společnosti nespokojenost s tím, jak veřejnoprávní médium funguje? A je pravda, že pro změnu ti, kteří v ČT vidí jakousi strážnou věž demokracie, cítí, že by o ni mohli případným zvolením názorových oponentů přijít?

Zcela určitě jsou tu „tváře“ České televize, které se téměř každodenně na našich obrazovkách vyjadřují k čemukoli, a ty se – já tvrdím, že zbytečně – obávají, že by tomu v budoucnu, při „nějakém“ přeskládání rady nemuselo být. Ale pojďme to zobecnit. Západní společnost, a česká v ní není výjimkou, je v posledních letech posedlá představou, že tu jsou jakési zahraniční „živly“, kterým se daří skrze média negativně ovlivňovat zdravý rozum diváků a posluchačů. A tak se organizují kdejaké komise na boje s dezinformacemi a vyvíjí tlak na „obranu nezávislosti“ médií. Veřejnoprávním médiím vyhovuje hra na „hlídací psy demokracie“. Střežit si nedotknutelnost znamená střežit si štědrý přísun peněz z kapes daňových poplatníků. Nedovolit nikomu zpochybnění své nezávislosti znamená nedovolit nikomu kritizovat jejich názory a vyloučit jakoukoliv kontrolu jejich práce. A drtivá většina politiků, kteří se jich bojí, jim v tom pomáhají. Ne, jedinou obranou demokracie je zdravý rozum ve svobodném prostředí. A obávám se, že to už tu chybí.

Moderátorka ČT Světlana Witowská poskytla rozhovor serveru Neovlivní.cz. Zamyslela se nad společností, která tu bude za 30 let. „Byla bych ale hrozně ráda, aby za 30 let existoval nějaký algoritmus na rozpoznávání dezinformací. Abychom si ty informace jen hodili do počítače, a z něj pak vyjede, co je pravda a co ne,“ zasnila se Witowská. Je podle vás možné, že se k něčemu takovému dopracujeme? A bylo by to dobře?

To je pro mě děsivá a strašidelná představa.

O voličích Babiše Witowská říká, že to jsou lidé, kteří už tu za třicet let nebudou. Její vrstevníci a starší generace podle ní v sobě pořád mají normalizaci, ale mladí lidé už ne. Je to trefný popis české společnosti?

Naprosto nesouhlasím. Co to znamená „mít v sobě normalizaci“? To jako že lidé, kteří tu dobu prožili, jsou hloupí a nevzdělaní slaboši, zbabělci nebo co? Není to nakonec úplně obráceně? Není dokonce v dnešním světě jistou výhodou mít v sobě citlivá tykadla prožité zkušenosti, než být „pouze“ mladý a tedy údajně nezatížený? Opravdu ti mladí, chtělo by se mi připomenout, kteří nechodí v pátek do školy, protože jsou zblblí z pomatené Gréty, jsou onou rozumnější alternativou pro budoucnost? To přece nemůže paní Witowská myslet vážně.

A co říci na tu poznámku o voličích Babiše? Je to v současném klimatu od známé tváře ČT šťastný výrok?

Víte, mně nevadí, že si redaktoři, moderátoři a novináři pracující ve veřejnoprávních médiích něco myslí o okolním světě. Nejsou to roboti, mají svoji hlavu a tvořit si názory je normální. To považuji za přirozené. Ale současně také není možné, aby o sobě tvrdili, že jsou lidmi nezávislými. Svými názory se někam přiřazují. A i tento výrok je toho důkazem.

(rozhovor pro server www.parlamentnilisty.cz vedl Marek Korejs, 3. 2. 2020)

Zdroj: institutvk.cz