Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

„Radikální islám je jednou z největších výzev, kterým náš národ čelí.“

1. dubna. Ministr vnitra Gérard Collomb řekl v interview pro noviny Ouest-France, že francouzské úřady v roce 2017 zabránily dvaceti džihádistickým útokům a v roce 2018 dalším dvěma. Uvedl také, že z 26 000 známých francouzských džihádistů, kteří spadají do kategorie „S“ (fiche „S“, označení osob, považovaných za vážnou hrozbu národní bezpečnosti), bylo v průběhu roku 2017 deportováno pouze dvacet.

4. dubna. Žalobce odsoudil Nicolase Duponta-Aignana, poslance za Essonne (region Île-de-France), k uhrazení pokuty ve výši 5 000 eur (6 000 amerických dolarů) za „podněcování nenávisti nebo diskriminace“ kvůli užití slovního spojení „invaze migrantů“. Dupont-Aignan jako prezidentský kandidát tweetoval v roce 2017 v průběhu prezidentských voleb: „V roce 2016 socialisté kompenzovali klesající porodnost invazí migrantů.“ Dupont-Aignan řekl, že jeho výrok byl namířen spíše proti Socialistické straně (Parti socialiste) než proti imigraci a že se na něj v každém případě vztahuje poslanecká imunita. Veřejný žalobce nesouhlasil: 

„Máme zde čelního politika, kandidáta na prezidenta, který veřejně na svém vlastním účtu propaguje spiklenecké a rasistické teorie francouzské krajní pravice... koncept 'Velké výměny' francouzského spisovatele Renauda Camuse. Pokud bychom jej neodsoudili, došlo by k ničím nebráněné záplavě rasistických proslovů... namířených proti všem, kteří nepatří k národní společnosti, včetně migrantů a imigrantů.“ 

Verdikt bude vynesen 6. června.

4. dubna. Sociolog Olivier Galland v interview pro noviny Libération řekl, že islámský radikalismus je poháněný daleko více islámskou doktrínou než ekonomickými a sociálními faktory. Galland je spoluautorem nové knihy o radikalismu s názvem „The Radical Temptation“, která odhaluje „kulturní rozpor“mezi mladými muslimy a nemuslimy ve Francii. Galland kritizuje „slepotu“ mnoha svých kolegů, kteří trvají na tom, že radikalizace je způsobena socioekonomickými faktory:

„Průzkum demografky Michèle Tribalat, provedený v devadesátých letech, byl ohledně 'kulturní asimilace' optimistický. Pozorovala trend, směřující ke konsolidaci norem, hodnot a praktického chování mladých lidí cizího původu a těch, kteří pocházeli z většinové populace. My naopak nacházíme rozdílnost a existenci kulturního rozdělení mezi mladými muslimy a jejich vrstevníky. Z jejich pohledu dominuje náboženství sekulárnímu světu: to jsme nazvali 'náboženským absolutismem'“

„'Efekt islám' vysvětluje radikalismus daleko lépe než socioekonomické faktory. Sociální status rodiny, studentův optimismus nebo pesimismus stran nalezení zaměstnání nebo jeho školní výsledky nemají žádný vliv na míru příchylnosti k radikálním náboženským názorům.“

4. dubna. Francie prodloužila o dalších šest měsíců pohraniční kontroly uvnitř Schengenského prostoru na základě trvající hrozby džihádistického útoku. Francie obnovila po džihádistických útocích v Paříži v roce 2015 hraniční kontroly, ačkoli Schengenský prostor umožňuje volný pohyb osob.

6. dubna. Starostka Paříže Anne Hidalgo vyzvala francouzskou vládu k urychlenému zabezpečení přístřeší pro více než 2 000 migrantů, žijících v provizorních táborech na dvou místech Paříže: pro zhruba 800, většinou Afghánců, podél Canal Saint-Martin v severovýchodní části města, a pro zhruba 1 500, většinou Eritrejců a Súdánců, pod nadjezdem Canal Saint-Denis dále na severu. Oteplení znamená, že mohou přijít další, zejména z Calais, kam bylo rozmístěno mnoho policistů, aby zabránili znovuvytvoření tábora „Džungle“, ze kterého se migranti chtějí přes kanál La Manche dostat do Británie. „Pokud nikdo nic neudělá, za dva týdny jich tam budou 3 000,“ prohlásila Hidalgo.

9. dubna. Prezident Emmanuel Macron vyvolal poprask poté, co řekl, že chce napravit vazby mezi státem a církví. V řeči na konferenci francouzských biskupů v Bernardinské koleji v Paříži uvedl, že „prezident Francouzské republiky, který by nejevil žádný zájem o církev a její vyznavače, by selhal při plnění svých povinností“. Nově zvolený předseda Socialistické strany Olivier Faure tweetoval: „Sekularismus je drahokamem v naší koruně. To je to, co by měl prezident republiky hájit.“ Jean-Luc Mélenchon, předseda krajně levicové strany Nepoddajná Francie (France Insoumise) tweetoval: „Macron naplno v metafyzickém deliriu. Ostudné. Člověk čeká prezidenta... a zatím dostane malého kněze.“ Ministr vnitra Gérard Collomb, zodpovědný za vztahy vlády a náboženských skupin, řekl, že Macronova poznámka odrážela potřebu většího duchovního uvědomění a neměla podkopat tradici francouzského sekularismu. „Říká, že neexistuje pouze materiální svět, pro člověka je důležité i hledání absolutních hodnot, spirituality, smyslu života. Možná, že jde o nový odstín, ale v žádném případě neničí velkou tradici sekularismu.“

9. dubna. Bylo zjištěno, že džihádistka Mina B. vlastní flashdisk se jmény a čísly 2 626 členů francouzské výzvědné služby. Žena byla vyšetřována kvůli vazbám na Larossiho Aballa, 25letého džihádistu Islámského státu, který ubodal k smrtipolicistu a jeho přítelkyni v Magnanville v červnu 2016. Aballa byl zabit během střetu s policií.

10. dubna. V Givors byl zatčen muslim za pokus o uškrcení přítele jeho 26leté dcery. Policie řekla, že jej otec dceři neschvaloval, protože nebyl muslim.

10. dubna. Dva muži křičeli „Alláhu Akbar“ [„Alláh je největší“] a vyhrožovali zabitím průvodčímu na hlavním vlakovém nádraží v Saint-Brieuc. K zadržení mužů, kteří křičeli nenávistné tirády proti Francii a křesťanům, bylo třeba dvanácti policistů. Pachatelé byli obviněni z terorismu a posláni na psychiatrickou kliniku.

11. dubna. 28letá žena, doprovázena dvěma dětmi ve věku 2 a 4 roky, křičela “Alláhu Akbar“ a vyhrožovala, že se na mezinárodním festivalu v Cannes vyhodí do povětří. Byla zadržena za teroristické hrozby a poslána do nemocnice na psychiatrické vyšetření. Její děti byly svěřeny do péče sociálním pracovníkům.

15. dubna. Prezident Emmanuel Macron ve dvě a půl hodiny dlouhém televizním interview prohlásil, že radikální islám „je jednou z největších výzev, kterým náš národ čelí“ a musí být konfrontován pomocí „znovudobytí“. Varoval francouzské občany před “islamofobií“, která se podle něj živí na nepochopení islámu: „Radikální islám není islám.“ Kritici mohou nesouhlasit. Macron také řekl, že Evropa čelí „bezprecedentnímu migračnímu fenoménu, který bude trvat delší dobu“. Řekl, že díky migraci a demografii je “osud Evropy svázán s osudem Afriky“.

16. dubna. Zástupce starosty v Orléans Olivier Geffroy zakázal muslimům modlení v ulicích. Místní obyvatelé obviňovali představitele města, že zavírají oči před opakovanými pátečními modlitbami muslimů na veřejných prostranstvích před místní mešitou. „Dnes ráno jsem přijal osoby, odpovědné za provoz modliteben. Řekl jsem jim, že není možné modlit se na veřejnosti. Naprosto s tím souhlasily.“

17. dubna. Zatčení ženy, která si odmítla sundat závoj, zažehlo v Toulouse čtyřdenní nepokoje. Policie se ve čtvrti Bellefontaine pokusila legitimovat ženu v nikábu, celoobličejovém závoji. Francouzské zákony zakazují nošení nikábu na veřejnosti. Když žena odmítla, byla posazena do policejního automobilu. V ten moment na policisty zaútočilo více než dvacet lidí. Policisté byli nuceni užít zbraně a slzný plyn. Stovky muslimů následně po dobu čtyř dnů prováděly žhářské útoky v Bellefontaine a sousedních čtvrtích Reynerie a Mirail, klasifikovaných jako oblasti prioritní bezpečnosti (zones de sécurité prioritaires, ZSP). Jde o oblasti, ve kterých aktuálně nevládnou francouzské zákony a francouzské autority se nad nimi snaží opět získat kontrolu.

20. dubna. Státní rada (Conseil d'État), francouzský Nejvyšší správní soud, rozhodl, že by alžírské ženě, která během naturalizační ceremonie odmítla podat ruku vládnímu představiteli, mělo být zamítnuto získání občanství. 11. dubna soud rozhodl, že její odmítnutí podání ruky z náboženských důvodů je spojeno s nedostatkem asimilace. Dotyčná se odvolala. V následném rozhodnutí Státní rada rozhodla, že odmítnutí občanství je v souladu s článkem 21-4 Občanského zákoníku: „Takové chování na tak symbolickém místě a v takovém okamžiku odhaluje nedostatek asimilace.“

20. dubna. Imám El Hadi Doudi, 63letý salafistický buřičský kazatel, působící v Marseille, byl po dlouhém soudním procesu vyhoštěn do Alžírska. Doudi, který se narodil v Alžírsku a neměl francouzské občanství, byl imámem mešity as-Sounna v centru Marseille. V rámci boje francouzské vlády proti radikálnímu islámu šlo o jeden z případů, které přitahovaly nejvíce pozornosti. Mešita as-Sounna byla zavřena v prosinci 2017 poté, co byl Doudi obviněn z kázání nenávisti a násilí. Vládní vyšetřovací zpráva citovala obsahy četných kázání, ve kterých Doudi kázal, že Židé jsou „nečistí, bratři opic a prasat“. Ženy by podle něj neměly opouštět dům bez povolení a odpadlíci „musejí být odstraněni prostřednictvím trestu smrti, aby byli muslimové chráněni“.

21. dubna. Zhruba 100 aktivistů hnutí Generace Identity (Generation Identity - GI) vztyčilo „symbolickou hranici“ v Col de l'Échelle poblíž francouzské hranice s Itálií. Podle mluvčího GI Romaina Espinoa je alpský průsmyk “strategickým místem průchodu“ pro ilegální imigranty, mířící z Itálie do Francie. Kritizoval to, co nazval „nedostatkem odvahy“ veřejných činitelů. Řekl, že „s trochou dobré vůle můžeme kontrolovat imigraci i hranice“. Navzdory sněhu a mrazu se předpokládá, že se do Francie přes Col de l'Échelle od počátku roku 2018 dostalo více než 2 000 migrantů.

22. dubna. Více než 250 veřejně činných Francouzů – včetně bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho, tří bývalých premiérů, bývalého starosty Paříže Bertranda Delanoëa, politiků ze všech stran politického spektra, představitelů různých náboženství, intelektuálů a umělců – podepsalo manifest proti „novému antisemitismu“, který do Francie přinesla masová imigrace z islámského světa. Manifest, uveřejněný v novinách Le Parisien, varuje před „etnickými čistkami nízké úrovně“, namířenými proti pařížským Židům, a požaduje, aby teologické autority označily koránské verše, volající po trestání a zabíjení Židů, křesťanů a ostatních nemuslimů, za překonané. V jiném manifestu, uveřejněném ve večerníku Le Monde, naopak skupina 30 francouzských imámů trvala na tom, že islám antisemitský není.

23. dubna. Francouzské Národní shromáždění schválilo po více než šedesátihodinové debatě a 1 000 pozměňovacích návrzích kontroverzní návrh azylového a imigračního zákona. Vláda návrh obhajovala jako vyvážený, ale pravice jej kritizovala jako příliš mírný a levice jako příliš tvrdý. Návrh zkracuje čekací dobu pro žádost o azyl na šest měsíců a také usnadňuje deportace „ekonomických“ migrantů. Díky opatření je možné držet žadatele o azyl včetně dětí při čekání na deportaci v detenci až 90 dní. Návrh také zkracuje dobu pro podání žádosti ze 120 na 90 dnů, a pokud žádost neuspěje, tak má žadatel 14 dní na odvolání. Návrh zákona putuje do Senátu, kde bude projednáván v červnu.

23. dubna. Salah Abdeslam, jediný přeživší, podezřelý z džihádistických útoků v Paříži v listopadu 2015, byl odsouzen belgickým soudem k 20 letům vězení za účast na přestřelce s policií v Bruselu v březnu 2016. Abdeslam, 28letý v Belgii narozený Francouz marockého původu, byl do Francie vydán v dubnu 2016. Je držen v Paříži, kde probíhá oddělený soud kvůli pařížským útokům, při kterých zahynulo 130 lidí.

23. dubna. Muslimka dostala čtyřměsíční podmíněný trest za urážku homosexuálního páru v supermarketu v Rueil-Malmaison. Soud v Nanterre si vyslechl, jak žena křičela: „Vy buzeranti nemáte právo na život. V Alžírsku by vám podřezali krky. Ano, jsem homofobní.“ U soudu žena přičítala svůj verbální útok únavě a popřela, že je homofobní: „Urazila jsem ty buzny, ale kdyby byli tlustí, bylo by to za to, že jsou tlustí, kdyby byli blonďatí, za to, že jsou blonďatí.“ Ženě bylo nařízeno zaplatit 1 350 eur (1 600 amerických dolarů) každému z obou mužů a 3 000 eur (3 500 amerických dolarů) dvěma sdružením, bojujícím proti homofobii.

25. dubna. Aviv Zonabend, zástupce starosty v Toulouse a jediný židovský člen městské rady, řekl, že v uplynulých pěti letech kvůli vzrůstajícímu antisemitismu emigrovalo z Toulouse do Izraele zhruba 600 židovských rodin. 

Řekl: „Evropský antisemitismus, ve Francii, v Toulouse, není nadále pouze otázkou krajní pravice, ale také politického islámu. Budoucnost Židů v Evropě je beznadějná.“

26. dubna. Bývalý ministr Jean-Louis Borloo, pověřený prezidentem Emmanuelem Macronem navržením strategie revitalizace francouzských banlieues (chudých a kriminalitou postižených předměstí s početnou populací migrantů), představil svůj plán. 60stránková zpráva navrhuje 19 programů, které by měly přinést „radikální změnu“. Jsou zaměřeny na vzdělání, zaměstnanost a renovaci chátrajících budov. Odhadem šest milionů lidí – zhruba desetina francouzské populace — žije v 1 500 čtvrtích, označovaných vládou jako „citlivé městské oblasti“ (zones urbaines Sensibles, ZUS), prioritních cílech obnovy měst.

26. dubna. Pařížský žalobce François Molins řekl, že džihádisté prováděli „mikrofinancování“ svých aktivit pomocí dárců, kteří věnovali „malé, ale podstatné“ finanční částky. Řekl, že francouzská výzvědná služba identifikovala ve Francii více než 400 dárců, kteří byli zapleteni do financování Islámského státu, a dalších 320 výběrčích v Turecku a Libanonu, kteří peníze posílali džihádistům v Sýrii a Iráku. Molins také poznamenal, že provedení útoku v lednu 2015 proti Charlie Hebdo stálo 25 000 eur (30 000 amerických dolarů) a útok v listopadu 2015 v Paříži a Saint-Denis stál 80 000 eur (95 000 amerických dolarů). Řekl, že džihádisté měli pro financování svých operací dva hlavní zdroje: zakát (charitativní dary) a ghanimu (válečnou kořist).

29. dubna. Starosta Toulouse Jean-Luc Moudenc pohrozil vyhazovem svému zástupci Avivu Zonabendovi za to, že v interview s Rádiem izraelské armády řekl, že ve městě je „mnoho, příliš mnoho Arabů“. Moudenc poznámky odsoudil jako netolerantní a řekl, že najal profesionálního překladatele, aby zkontroloval, že to, co bylo zveřejněno, souhlasí s tím, co bylo řečeno. Zonabend řekl, že měl na mysli islamisty, nikoli Araby a dodal, že „hovořil hebrejsky, jazykem, kterým běžně nemluví“. Poznamenal, že nemá nic proti Arabům v Toulouse a že má silné vazby na místní muslimskou komunitu.

30. dubna. Členové Komunistické strany a dalších krajně levicových skupin představili v pařížské městské radě návrh na vybudování velkého centra pro imigranty v pařížském ikonickém Bouloňském lesíku (Bois de Boulogne), který se nachází v šestnáctém pařížském obvodu (arrondissement). Na základě návrhu chtějí docílit „územní vyváženosti“ tak, aby byli migranti rozděleni rovnoměrně po celé Paříži. „Na tomto úsilí se musí podílet každý,“ řekl Jean-Noël Aqua, městský radní za Komunistickou stranu. „Solidaritu musí ukázat všechny pařížské obvody.“

(překlad původního textu: A Month of Islam and Multiculturalism in France: April 2018 Radomír Bobek)

Zdroj: cs.gatestoneinstitute.org