Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Školství bývalo pýchou naší země. I v komunistické éře jsme mohli s dostatkem argumentů říkat, že naše základní a střední školství není horší než na Západě.

Děti mé sestry ve Švýcarsku a manželčiny sestry v Austrálii nebyly tehdy vzdělanější než naši stejně staří synové tady v Praze. Trvám na tom, i když neexistovalo žádné Scio, které by tento závěr pomocí složitých, samozřejmě digitalizovaných testů mohlo potvrdit. Potvrzoval to selský rozum. Tehdy se na analýzy tohoto typu nedávalo neziskovkám obrovské množství finančních prostředků z peněz daňových poplatníků. Stačili normálně fungující úředníci ministerstva školství.

Od té doby se mnohé změnilo. Někteří polistopadoví ministři školství svým populistickým chováním pokazili všechno, co se pokazit dalo. Iniciativy ministryně Buzkové a její zrušení maturity z matematiky, dotační problémy ministryně Valachové a její zavedení inkluze, stejně jako postoje ministryně Kuchtové, která patřila k fundamentalistickému křídlu Zelených, jsou exemplárními příklady těchto neštěstí. Zdálo se, že nás už nemůže překvapit nic, ale mýlili jsme se.

Nový ministr školství Balaš, původní profesí právník a vysokoškolský učitel, se od svého červnového vstupu do vlády zatím moc nepředvedl. O to více nás – mající ve škole děti, nebo často už vnuky – překvapil svým nedávným rozhovorem, v němž představil několik svých originálních návrhů. Za nejvýraznější považuji teze, že:
˗ učiva má být méně;
˗ dějepis má přestat být vyučován;
˗ klasické předměty, jejichž názvy si ze školy pamatujeme, by už měly zaniknout, jejich místo by měly zaujmout tzv. okruhy znalostí;
˗ při výuce jazyků má přestat mít důležité místo gramatika;
˗ rozhodující je digitální gramotnost, rozvoj kritického myšlení a schopnost hledání relevantních dat;
˗ děti by měly být vychovávány k demokracii, dodávám, jako by teď nebyly.

Bylo by snadné polemizovat s každou z nich. Mluvím s vnučkami, které chodí do základní školy, a zjišťuji, že jsou nešťastné, protože nedostaly vysvědčení, ale jen písemné (já bych dodal, zcela povrchní a frázovité) hodnocení. Opravdu si pan ministr myslí, že je možné získat jakési obecné „kritické myšlení“ bez znalostí, které je třeba se naučit? Proč karikuje proces učení slovem biflování? Je vyhledávání relevantních dat, o kterém mluví ve svém rozhovoru, získáváním znalostí? Neplete si pan ministr informace se znalostmi?

Není náhodou, že v rozhovoru není ani zmínka o učitelích. Ministr Balaš asi předpokládá, že existuje samovolně vznikající zásoba jakýchsi „renesančních učitelů“ schopných vyučovat „okruhy“, neboli několik předmětů současně.

Jeho rozhovor je výzvou k revoluci. Přejeme si ji? Má k ní ministr mandát od občanů? Upozorňuji, že to od něho není pouhé snění či spekulování o budoucnosti. Navrhuje, aby pilotní provoz tohoto systému začal už ve školním roce 2023/24. Je ještě čas tyto šílené nápady zastavit? Nebo je už nevratně rozhodnuto? Rozumní lidé by měli už dávno bít na poplach.

Zdroj: institutvk.cz