Klášter Studenica, Srbsko - RodonVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Klášter Studenica (srbsky Манастир Студеница, Manastir Studenica) patří k nejstarobylejším a nejslavnějším srbským klášterům ‒ roku 1986 byl zanesen do seznamu UNESCO.

Zakladatelem kláštera zasvěceného Zesnutí přesvaté Bohorodičky se stal roku 1183 i zakladatel srbského státu, Štěpán Nemanja (1114‒1199). Klášterní stěny ukrývají dva větší chrámy postavené z bílého mramoru ‒ první je zasvěcen Přesvaté Bohorodičce, druhý svatým Jáchymu a Anně (bývá též nazýván Královský chrám). V obou se nacházejí freskové soubory v byzantském stylu ze 13. a 14. století. Ve třetím chrámu sv. Mikuláše se nacházejí fresky z 12.‒13. století.

Z dějin kláštera

„Tento svatý klášter… byl dříve pustým loveckým územím, kde žila pouze zvěř. Když přišel do těchto míst na lov náš pán a vládce Štěpán Nemanja, který kraloval nade všemi srbskými zeměmi, zatoužil postavit na tomto místě klášter ke klidu a rozšíření mnišského stavu“.

                                                         (z nejstarší legendy o vzniku kláštera)

První fáze výstavby byla ukončena roku 1196, a to v době, kdy se Štěpán Nemanja vzdal srbského trůnu a usadil se ve Studenici. Později, když se vydal ‒ již jako mnich se jménem Simeon ‒ na Athos do srbského kláštera Chilandar, převzal starost o klášter jeho syn a následník Štěpán Prvověnčaný (1165‒1228). Po smrti zakladatele nechal jeho ostatky ze Svaté hory přivézt jeho třetí syn, Sáva. Za panování sv. Sávy se Studenica stala politickým, náboženským a kulturním centrem středověkého Srbska. V bohoslužebných pravidlech kláštera, která sv. Sáva sepsal, popsal také život svého otce.

I v dalších stoletích se klášter těšil přízni královského rodu Nemanjićů ‒ král Radoslav (1192‒1235) např. dostavěl k chrámu Bohorodičky nartex, král Štěpán Uroš II. Milutin (1253‒1321) pak již uvedený druhý chrám.

Po porážce posledního ze srbských vládců osmanskými Turky v roce 1459 a podrobení celého území jejich správě, byl klášter několikrát napaden a postupně okrádán (Osmané mj. strhli olověnou konstrukci střechy chrámu a ze získaného materiálu odlévali kule do zbraní). První restaurace proběhla roku 1569, kdy byly fresky chrámu Bohorodičky zabíleny. Počátkem 17. století byl klášter poničen zemětřesením, záhy na to také vyhořel. V plamenech tak zmizela značná část historických památek. Další úder přišel po ukončení rakousko-turecké války (1683‒1699): po odchodu rakouských vojsk byl klášter vyplundrován a vypálen (studeničtí mniši byli obviněni, nikoliv neprávem, z podpory povstalců).

Se vznikem samostatného srbského státu sice odpadly problémy s pronásledováním ze strany muslimů, nicméně neobratně provedená restaurace fresek provedená v roce 1846 poškodila fresky původní. Vrstva omítky a nové fresky byly odstraněny až roku 1951 během restaurátorských prací.  

Architektura

Klášter je vystavěn v tzv. rašském stylu, o čemž svědčí mj. mramorové obložení stěn chrámů či romanizující architekturní prvky. Chrám přesvaté Bohorodičky je jednolodní s kupolí v centrální části. Z východu je zakončen apsidou, západní část uzavírá nartex. Na severo-západ leží chrám zasvěcený sv. Jáchymu a Anně, nebo, jak se mu na počest jeho zakladatele (1314), totiž krále Milutina, říká ‒ Královský chrám. Budova má tvar kříže a vévodí jí osmihranná kupole. Mezi Královským chrámem a chrámem sv. Mikuláše lze spatřit základy chrámu sv. Jana Křtitele. Dochovala se rovněž zvonice ze 13. století se zbytky fresek a mnišské cely z 18. století (dnes se zde nachází muzeum).

Fresková výzdoba

Chrám přesvaté Bohorodičky

Vrchol uměleckého zpracování ve Studenickém klášteře představují čtyři portály tohoto chrámu, zvláště pak portál západní, který se nachází mezi vnitřním a vnějším nartexem. Na severní straně prostoru pod kupolí se nachází okno ze čtvercových polí s medailony vyřezanými do olověných plátů. Každý z celkem osmi plátů nese vyobrazení fantastických zvířat, které symbolizují ctnosti Bohorodičky.

Prvotní výmalba chrámu se dochovala v oltářním prostoru, v prostoru pod kupolí, na západní stěně a ve spodním pásu naosu. Centrální místo v oltářním prostoru zaujímá kompozice Bohorodičky s anděly, pod ní Kristus uděluje přijímání apoštolům. Starší vrstvu výmalby reprezentují scény Zvěstování a Setkání Bohorodičky tamtéž. Nejmonumentálnější a umělecky nejdokonalejší je pak freska Ukřižování z naosu.

Další část výmalby pochází z roku 1569. Patří sem mj. scéna přivedení donátora chrámu Bohorodičkou ke Kristu „Spravedlivému soudci“: Štěpán Nemanja na fresce drží v rukou model chrámu. V nartexu se nachází cyklus fresek „Poslední soud“.

V Radoslavově kapli a ostatních bočních kaplích zaujmou cykly fresek srbských vládců a světců (Štěpán Prvověnčaný, sv. Simeon, sv. Sáva aj.) a také cyklus zasvěcený sv. Mikuláši.

Královský chrám

Ačkoliv lze tento malý chrám považovat za architektonicky výjimečný, jeho hlavní hodnotu představují fresky.

Malířská výzdoba chrámu se dochovala v téměř dokonalém stavu a fresky pokrývají celý vnitřní prostor od podlahy ke stropu. Esteticky a umělecky dokonalý freskový soubor pochází z počátku 14. století a představuje důkaz nejvyšší úrovně mistrovství umělců na dvoře krále Milutina. Malíři, jež tvořili v raně palaiologovském stylu, po sobě zanechali dílo unikátní v celé dobové byzantské výtvarné kultuře. Jejich hlavní cíl, totiž poukázat na sepětí nebeské a pozemské liturgie s cílem spásy celého světa a oslavy Nejvyššího, můžeme obdivovat i dnes.

Viz také:  Ikony a fresky Srbska a Makedonie 10.-14. století.

Video:

Klášter Studenice z leteckého pohledu:

Literatura:

Rajković, Mila, Die Königskirche in Studenica, Beograd 1964

Студеница, Beograd 1968

Манастир Студеница / Monastere de Studenica, Mihailo Maletić (ed.), Beograd 1986