Ravenna III. - Arcibiskupská kaple - RodonVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Arcibiskupská kaple (it. Cappella Arcivescovile) představuje osobní modlitební svatyni ravennských biskupů a arcibiskupů. Byla postavena na přelomu 5. a 6. století za vlády císaře Theodoricha a úřadování biskupa Petra II. Kaple je zasvěcena apoštolu Ondřeji a v roce 1996 byla společně s dalšími ravennskými církevními památkami zařazena do seznamu světového dědictví UNESCO.

Z architektonického hlediska má kaple podobu řeckého (tedy rovnoramenného kříže), východní část je zakončena apsidou. Vchodu do kaple předchází malý nartex. V roce 1914 proběhly v celé kapli restaurátorské práce.

Mozaiky

Kromě starobylosti architektury na této památce nejvíce zaujmou dobové mozaiky. Na obloucích nartexu lze vidět mozaikové zpracování bílých lilií, růží a 99 druhů různorodého ptactva (některé inspirovány místní faunou). Stěny obsahují dvacet hexametrů v latině, první z nich hlásá: „kraluj svobodně, Světlo, zde narozený či zde uzavřený“.

V lunetě nad vchodem se nachází raritní zobrazení Krista jako vojína. Na mozaice Kristus nemá vousy a oblečení odpovídá římské zbroji, přes niž je přehozen modrý plášť. V pravé ruce drží kříž, v druhé knihu s nápisem v latině: „Ego sum via, veritaset, vita“ („Já jsem cesta, pravda a život“.

Kristovu tvář rámuje křížový nimbus, nohy drtí lva a hada. Kompozice je přejata z Žalmu 91: „Na rukou tě budou nosit, aby sis o kámen nohu neporanil, po lvu a po zmiji šlapat budeš, pošlapeš lvíče i draka.“ (Ž 91, 12-13)

Apsida kaple je vymalována temperovými barvami. Hlavní vyobrazení představuje kříž na pozadí hvězdného nebe. Křížovou klenbu zdobí Kristův monogram, který nesou čtyři andělé a mezi nimi jsou umístěny symboly evangelistů. Na obloucích a medailonech jsou umístěny mozaiky dvanácti apoštolů a řady světců, každý z nich má individuální charakter.

Časté opakování vyobrazení Krista zřejmě souvisí s přáním objednavatelů vyjádřit souhlas s výnosy Nikájského sněmu o jedné Kristově podstatě. Gótové, kteří tehdy městu vládli, byli ariány a toto učení odmítali.

V kapli se též nachází drahocenný stříbrný kříž ravennského arcibiskupa Agnelluse ozdobený čtyřiceti tepanými medailony.

Literatura:

Carola Jäggi. Ravenna. Kunst und Kultur einer spätantiken Residenzstadt. Schnell a Steiner, Regensburg 2013.

Равенна. Город искусства. Равенна, 2006.

Редин Е. К. Мозаики равеннских церквей. Санкт-Петербург 1896.