Tyl Josef Kajetán - RodonVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Byl český dramatik, spisovatel a divadelník. V jeho hře „Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka“ poprvé zazněla (21. prosince 1834) česká národní hymna „Kde domov můj“.

Jeho otec Jiří byl hudebníkem u 28. pěšího pluku, matka Barbora pak dcerou mlynáře Ignáce Králíka. Od roku 1822 Tyl studoval v Praze na staroměstském gymnáziu, odkud odešel o pět let později na gymnázium do Hradce Králové (zde se seznámil s dalším českým buditelem, V. K. Klicperou). Studia na filosofické fakultě, která započal roku 1828, záhy zanechal, aby se mohl věnovat divadlu. Vstoupil do Hilmarovy kočovné společnosti, kde se seznámil s herečkou a operní zpěvačkou Magdalenou Forchheimovou (1803–1870), s níž se v roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u této společnosti se vrátil do Prahy, aby nejisté povolání potulného divadelníka vyměnil za jistotu účetního ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Divadlu a žurnalistice se však věnovat nepřestal – redigoval mj. časopisy Květy (v letech 1834–1836 a 1840–1845), Vlastimil (1840–1842), Pražský Posel (1846–1849) aj.

V roce 1833 založil společně s K. S. Amerlingem, F. Dittrichem a skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, F. Hejnišem, K. H. Máchou ad., Kajetánské divadlo.  Domovskou scénou tohoto českého divadla byl dům pana Arbeita na pražské Malé Straně a repertoárem mířilo především na vzdělanější vrstvy – během čtyřleté existence soubor odehrál 25 představení většinou domácích dramatiků (Klicpera, Štěpánek aj.).

Další významnou etapu v jeho životě představovalo působení ve Stavovském divadle, kde byl od roku 1846 zaměstnán jako dramatik a v roce 1851 byl pověřen řízením českých představení.  V těchto letech dosáhl vrcholu kariéry i národní obliby, vydával své knihy i hry, organizoval český kulturní život, obdržel cenu Matice české a zlatý prsten za literaturu, byl nazýván „miláčkem českého národa“.

Přes tento úspěch nedosahoval takových příjmů, aby mohl uživit početnou rodinu – nechal se tedy zvolit poslancem do říšského sněmu. Poté, co napsal oslavný text na nezdařený atentát na císaře Františka Josefa I. (atentát z 18. 2. 1853), upadal v očích českých vlastenců postupně v nemilost. Po propuštění z divadla odešel k Zellnerově kočovné společnosti, záhy však těžce onemocněl a zemřel v bídě v Plzni roku 1856.

Z dramatické tvorby:

- Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka (1834) - hra se zpěvy, z venkovského prostředí. Zcela zapadla, ale poprvé zde zazněla budoucí česká hymna. Při psaní textu písně Kde domov můj se Tyl nechal inspirovat svými dojmy z údolí řeky Vrchlice.

- Strakonický dudák aneb Hody divých žen – dudák Švanda odchází do ciziny za vyšším výdělkem, ale pak si uvědomuje, co pro něj domov znamená a vrací se zpět. Tyl chtěl odsoudit lidi, kteří odešli do ciziny. Pokouší se agitovat pro myšlenku, aby lidé pracovali doma – pro národ.

- Tvrdohlavá žena aneb Zamilovaný školní mládenec – reagovala na politickou situaci roku 1848, na tuto situaci zde je mnoho narážek. Hlavní hrdinkou je mlynářka, která nechce dát svou dceru školnímu mládenci. Horský duch ji za to spálí mlýn a nechá ji bloudit, až si uvědomí svou chybu a sebe i svou dceru provdá.

- Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři – zachycuje zde potlačení vzpoury kutnohorských havířů v 15. stol. Inspirací mu byla stávka dělníků smíchovské kartounky v roce 1844. Opat (hlavní hrdina), který se snaží vyřešit spory dohodou, je popraven.

- Jan Hus – hra měla proticírkevní charakter. Jan Žižka byl pro Tyla ideálním lidovým vůdcem. Tyl udělal z Husa bojovníka za ideály roku 1848.

- Lesní panna aneb Cesta do Ameriky

- Žižka z Trocnova

- Čestmír

- Slepý mládenec

- Paní Marjánka, matka pluku

- Pražský flamendr

- Bankrotář

- Paličova dcera

- Chudý kejklíř