Vega de Lope - RodonVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Lope de Vega (též Félix Lope de Vega Carpio, Lope Félix de Vega Carpio; 25. listopadu 1562 Madrid – 27. srpna 1635 Madrid) byl významný španělský raně novověký dramatik, básník a prozaik.

Jako mladík vstoupil v Madridu do jezuitského řádu, ve dvanácti letech jej však opustil a dal se do služeb ávilského biskupa. Svoji první divadelní hru údajně napsal již ve třinácti letech. Studoval na univerzitě, vstoupil do armády (účastnil se mj. invaze do Anglie), většinu života prožil ve Valencii.

Lope de Vega je zřejmě autorem přibližně 2000 her, dochovalo se jich však pouze 425 (autorství však máme potvrzeno jen u 314 z nich). Věnoval se jak historickým tématům, tak dobovým nešvarům. Je rovněž považován za zakladatele tzv. nového dramatu. Významně také přispěl do vývoje španělské komedie: často se jedná o veršované drama, v němž se mísí tragické a komické prvky (bývá rozděleno do tří částí).

Lopeho komedie lze rozdělit do tří skupin:

1) národní komedie s náměty antické a jiné historie (Vypálený Řím, Velikost Alexandrova, Císařská koruna, Koruna Otakarova, Hvězda sevilská, Ovčí pramen, Velkovévoda moskevský)

2) mravoličné komedie (Zahradníkův Pes, Chytrá milenka, Nevšímavost dělá divy, Učitel tance, Vzbouření v blázinci, Sedlák svým pánem)

3) komedie pláště a dýky (Rytíř Olmeda)

Psal také pastýřské romány (Arcadia, Betlemští pastýři, La Dorotea) a náboženské hry (Narození Kristovo, Stvoření světa).