Fedotov Georgij Petrovič - RodonVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.
Knihovna » » Fedotov Georgij Petrovič » G. P. Fedotov Svatí staré Rusi
Pokud naše přesvědčení, že veškerá kultura národa je v konečném výsledku určována jeho náboženstvím, není mylné, pak v ruské svatosti najdeme také klíč k objasnění mnoha jevů současné, sekularizované ruské kultury.
Poslání knihy Svatí staré Rusi G. Fedotov pregnantně vyjádřil již v prvních slovech úvodu, z nějž jsme si vypůjčili výše uvedené motto.
Nejen hagiografie světců 10.–17. století, ale veškerá ruská středověká kultura pro něj představuje jakýsi „klíč“ k objasnění ruské kultury, jejích základních rysů, a to jak kultury náboženské, tak především sekularizované, novodobé. Tyto archetypální vzory měly být předobrazy, modely, z nichž mohl člověk 20. století čerpat inspiraci pro nelehká dilemata své doby. Ačkoliv život v odloučení od ruské kultury svedl mnohé ruské vzdělance v emigraci k patriotismu (hraničícímu někdy ovšem až s nacionalismem), Fedotov si v tomto směru nedělal iluze. „Ruští svatí nejsou ruský národ,“ píše v závěru knihy. Zajímala ho podstata „antropologického kódu“ ruské svatosti, jenž by mohl být přes propast věků předán a znovuzrozené Rusko by si od něj mohlo „zapalovat lampy“. „Svatá Rus“, přes veškerou problematičnost tohoto pojmu, pro něj představovala sice historicky uzavřenou, nicméně stále v ruské společnosti v různých podobách přítomnou kulturní entitu.
(z doslovu knihy)
Kniha Svatí staré Rusi G. P. Fedotova představuje první souhrnnou monografii, jež se věnuje vzniku, vývoji a specifikům ruské svatosti, a to v rozmezí 10.–17. století. Životy světců (mj. Feodosije Pečerského, Avraamije Smolenského, Stěfana Permského, Sergije Radoněžského, Josifa Volockého a Nila Sorského) jsou rekonstruovány s pomocí rozsáhlého hagiografického materiálu. Autor se také vyjadřuje k celé řadě dalších otázek – boriso-glebskému kultu, vlivu jihoslovanského písemnictví na písemnictví ruské, hesychastickému hnutí, mnišské kolonizaci ruského Severu, konfliktu mezi stoupenci a odpůrci klášterního majetku, christianizaci národů Uralu a Sibiře, řecké kultuře na Rusi a knižním reformám, jurodivosti, vztahu světské a církevní moci, roli žen a laiků v církvi, folklorním a etnografickým rysům ruské zbožnosti aj.
Publikace vyšla také knižně v nakladatelství Pavel Mervart.
Brožovaná, 280 s., ISBN 978-80-87378-76-2