Viktor Nikitič Lazarev - RodonVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Viktor Nikitič Lazarev (Виктор Никитич Лазарев, 1897‒1976) byl sovětský (ruský) kunsthistorik, jeden z největších znalců byzantské, staroruské, arménské a renesanční malby ve 20. století.

K jeho osobě viz také více zde.

Stať o Rubljovově ikoně Starozákonní Trojice tamtéž.

Z nejvýznačnějších publikací:

Evropské umění:

Портрет в европейском искусстве XVII века, Moskva 1937

Происхождение итальянского Возрождения, Moskva 1956‒1959

Старые итальянские мастера, Moskva 1972

Některé stati vyšly česky v: Lazarev V. N., Styl a kultura, přel. V. Konzal, Praha 1989.

Byzantské umění:

История византийской живописи, sv. 1—2, 1947—1948 (doplněné italské vydání: Storia della pittura bizantina, Torino, 1967, doplněné ruské vydání: Moskva 1988)

Мозаики Софии Киевской, Moskva 1960

Византийская живопись, сборник статей, Moskva 1971

Византийское и древнерусское искусство, Moskva 1978

Staroruské umění:

Фрески Старой Ладоги, Moskva 1960

Андрей Рублёв и его школа, Moskva 1966 (vyšlo česky, Praha 1981)

Михайловские мозаики, Moskva 1966

Русская средневековая живопись, сборник статей, Moskva 1970

Новгородская иконопись, Moskva 1969 (rusky a anglicky)

Древнерусские мозаики и фрески, Moskva 1973.

Русская иконопись от истоков до начала XVI века, Moskva 1983