Madona roudnická (po roce 1380) - RodonVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

K třeboňskému oltáři můžeme dnes přiřadit několik dalších děl, jež svědčí o dlouhodobém, řadu let trvajícím působení Mistrovy dílny.. Jeho jedinečný rukopis je na všech těchto deskových obrazech dobře patrný a vyzařuje z nich i stejné opojné a tajemné fluidum jako z jeho najznámějšího díla. O něco později než Třeboňský oltář vzniká Madona roudnická, která znovu přináší po delší přestávce do českého prostředí vyobrazení milostné madony, ovšem zcela novým způsobem. Kompozice obrazu je zcela jiná, postavy se už neobracejí k divákovi, ale samy k sobě, zřejmě pod italským vlivem. Vytváří tak zvláštní atmosféru citu, lásky i napětí uzavřenou jakoby uvnitř obrazu, která je a zároveň není zcela přístupná pozorovateli. Mistr třeboňského oltáře tak v tomto díle vytvořil nový kánon do znáčné míry určující další vývoj mariánského obrazu. Na této překrásné madoně si můžeme povšimnout značných souvislostí s vyobrazením sv. Kateřiny. Obraz vznikl a jistě také ovlivnil období vzniku krásného slohu a je jeho vynikající ranou ukázkou.