Pád člověka (1468) - RodonVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Scény zobrazující pád člověka, prvotní hřích, a vyhnání z ráje na oltářních obrazech či freskách, měly působit jako protiklad k obrazům s výjevy radostnými, jako je Zvěstování a Narození páně, případně k Ukřižování. Tento kontrast měl připomínat věřícím významnou Kristovu oběť usmíření, který jako „nový Adam" přichází na svět, aby očistil člověka od hříchu a vrátil jej zpět k životu.

Zobrazení pádu člověka v ráji, tak jako jiná zobrazení, podléhalo určitým platným pravidlům (kánonům). Paradoxně tyto kánony ne příliš přesně odrážejí reálie biblického příběhu. Ve scéně pádu, stojí zpravidla Adam s Evou nazí u stromu poznání, a naslouchají řeči Hada nebo trhají ovoce. Bible neuvádí, jaký druh ovoce roste na stromu poznání, ale ve středověku byla pevně zavedená tradice barev a zobrazení tohoto ovoce jako rajských jablek, v nejranějších dílech jablek granátových. Stejně tak hebrejské slovo pro hada je mužského rodu, ale had – pokušitel, který představuje vtěleného ďábla, je tradičně zobrazován jako žena s hadím tělem, či tělem ještěra. Symbol zla je tak interpretován jako ženský element.