Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Fjodor Jakovlevič Aleksejev (1753/1755–1824)

F. J. Aleksejev byl prvním ruským krajinářem městského prostředí. Narodil se někdy mezi léty 1753 až 1755 a pocházel pravděpodobně s chudých poměrů. V letech 1766 až 1773 studoval na petrohradské Akademii výtvarných umění nejprve malbu květin a ovoce a následně krajinářství. V roce 1773 získal v krajinomalbě zlatou medaili a odjíždí na tři roky do italských Benátek, kde se živí převážně malováním divadelních kulis, ačkoli to není příliš v souladu s jeho zaměřením. V Benátkách také Aleksejev studuje práci významných krajinářů Canaleho a Guardiho jakož i fantastické rytiny podle návrhů Pinaresiho. Aleksejev se zřejmě znelíbil akademikům, a po jeho návratu mu není nabídnut žádný program pro získání akademických hodností, a pracuje tedy mezi léty 1779 až 1786 jako dekoratér v divadelní škole. Při tomto zaměstnání se umělci podaří namalovat několik volných kopií krajin Canaleho, Bellottiho a Burnse ze sbírek Ermitáže. Tyto svěží volné kopie byly nadšeně přijaty a vynesly svému tvůrci okamžitou slávu. Byl nadneseně nazýván ruským Canalettem a náhlý zájem o jeho dílo mu umožnil vrátit se ke krajinomalbě.
V devadesátých letech 18. století Aleksejev vytváří své první slavné petrohradské městské krajiny – zejména pohledy na nábřeží Něvy – ve kterých prokázal neuvěřitelné mistrovství klasického zobrazení spolu s živostí a obdivuhodnou schopností vtáhnout diváka do prostoru. Za tyto obrazy získává také v roce 1794 titul akademika v oblasti krajiny, respektive pohledového obrazu, jak se tento žánr nazýval. Následujícího roku 1795 je umělec poslán na jih, do oblastí Nového Ruska, po stopách návštěvy Kateřiny II. (1787) a vytváří zde řadu obrazů jihoruských a krymských měst.
V roce 1800 je pak pověřen zhotovením několika pohledů na Moskvu. Aleksejev, který se v té době začal velmi zajímat o starou ruskou architekturu strávil v Moskvě více než rok a vytvořil zde řadu obrazů a akvarelů moskevských ulic, klášterů a předměstí a zejména různé obrazy moskevského Kremlu. Tyto práce se značně liší svou dokumentární spolehlivostí, některé jsou velmi popisné a u některých naopak umělec popustil uzdu své fantazii. Díla, která sebou z Moskvy přivezl, byla v Petrohradě velmi obdivována a přivedla Aleksejevovi mnoho nových zákazníků – mezi nimi byli i významní šlechtici a příslušníci carské rodiny.
Po návratu z Moskvy se Aleksejev vrací ke své oblíbené městské krajině Petrohradu, jeho barvy jsou teď ještě teplejší a výjevy realističtější. Mistrně dokáže zachytit atmosféru rušného města i náladu různé denní doby. V roce 1802 stane v čele krajinářské třídy na Akademii.

Jak umělec stárne, upadá postupně v zapomenutí, a když v roce 1824 v Petrohradu umírá, zanechává svou rodinu v naprosté chudobě. Akademie výtvarných umění byla nakonec nucena zaplatit jeho vdově s tehdy ještě malými dětmi alespoň nejnutnější výdaje spojené s pohřbem umělce, který svůj život doslova zasvětil boji o své právo být krajinářem.

Při kompletním či částečném využití tohoto materiálu je vyžadován odkaz na www.rodon.cz.