Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Giotto di Bondone (1267–1337)

Velký italský umělec přelomu 13. a 14. století je považován za vůbec prvního, kdo natrvalo opustil byzantskou tradici, a aniž by kohokoli napodoboval, vykročil na cestu k renesanci. Jeho postavy mají živé individuální tváře, jejich oči jsou plné výrazu a gesta přirozená, jde totiž o skutečné lidi, kteří jsou často postaveni do plenéru, v němž mistr zobrazuje do té doby zcela opomíjenou věc – prostor.

Bondone se narodil v roce 1267 ve Vespignanu a byl údajně objeven v roce 1277 Cimabuem, jak vyrývá do skály nožíkem obrázek ovce. Jisté je, že se chlapec podílí nejprve na mozaikách ve florentském baptisteriu, a teprve později se začne zajímat o další oblasti umění – malířství, sochařství a architekturu. Postupem času se stává úspěšným mužem, který vede velkou dílnu a stará se mimo jiné o osm dětí. Nesmrtelnou slávu mu zajistily zejména jeho nádherné nástěné malby – v roce 1300 vytváří výzdobu pro Lateránský palác v Římě a v letech 1305–1306 maluje světoznámé fresky v kapli Arena v Padově. Po roce 1311 pak dlouhodobě působí ve Florencii, kde je roku 1334 jmenován architektem a dílenským mistrem pro město a katedrálu. V letech 1335–1336 krátce působí v Miláně a během roku 1337 umírá ve Florencii jako vážený muž.