Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Matthias Grünewald známý také pod křestním jménem Mathis a příjmeními Gothart  či Neithardt  (asi 1470 ‒ 31. srpna 1528) byl významný německý renesanční malíř náboženských děl, který ignoroval renesanční klasicismus a spíše navazoval na expresivní a intenzivní styl pozdního středověkého středoevropského umění v podobě známé v 16. století.

Z jeho rozsáhlého díla se zachovalo jen relativně málo, pouze deset jednotlivých obrazů (některé se však skládají z více panelů) a několik málo výkresů a náčrtků. Velká část jeho díla byla ztracena v Baltském moři na cestě do Švédska, kam byla odvážena jako válečná kořist v průběhu vřavy třicetileté války. Díky tomu bylo jeho dílo až do devatenáctého století v podstatě neznámé a některé jeho obrazy byly připisovány Albrechtu Dürerovi, který je dnes vnímán jako Grünewaldův stylistický protipól. Mezi jeho vůbec nejoceňovanější díla a dílo mezi veřejností bezesporu nejslavnější patří Isenheimský oltář vytvořený podle různých údajů buď v letech 1506 až 1515, nebo později v letech 1512 až 1516.

Z Grünewaldova života známe poměrně mnoho podrobností, z nichž část si protiřečí. Umělec byl zřejmě svými současníky považován za významnou osobu mnohem více, než se nám dnes může zdát, což vysvětluje poměrně velký počet zmínek o jeho osobě. Z historických pramenů se však zároveň dozvídáme, že za svého života nedosáhl příliš velkého uznání. Velké množství protichůdných tvrzení tak paradoxně komplikuje vytvoření souvislé představy o jeho životních osudech.

Teprve novější výzkumy upřesnily některé sporné otázky a poskytly další informace o Grünewaldově životě. V roce 1511 se stal dvorním umělcem Uriela von Gemmingen, arcibiskupa ve městě Mainz, a pracoval zároveň také pro další arcibiskupa, Alberta Brandenburgského. V následujícím roce se usadil v nedalekém Frankfurtu nad Mohanem, kde podle historických záznamů koupil dům a oženil se s Annou, která byla pokřtěnou židovkou (bylo jí tehdy asi 18 let). Manželství nebylo od samotného počátku šťastné a Anna byl později v roce 1523 internována jako nemocná, což historické prameny označují různě: jako případ posedlosti démonem nebo nějakou duševní nemoc.

V letech 1512, 1514 až 1515 (či jak tvrdí jiné prameny i o něco dříve) maloval slavný Isenheimský oltář, a to buď sám, nebo s jiným umělcem stejného jména Mathisem, který mohl mít příjmení Nithart, Neithart von Würzburg (snad po jeho místě narození), nebo Gothardt. Podle jiných pramenů jsou však tato příjmení také přičítána Grünewaldovi. V roce 1938 Walter Karl Zülch publikoval teorii, že Grünewald a jeho partner Nithart/Gothardt byli jedna a tatáž osoba; podle jiných tento Nithart/Gothardt byl malíř, který se údajně narodil ve Würzburgu v šedesátých či sedmdesátých létech 15. století a pravděpodobně by zemřel v roce 1528. Novější historici věří, že Nithart/Gothardt mohl předstírat, že je Grünewald z obchodních důvodů a stejně tak je pravděpodobně možné že se sám Grünewald mohl vydávat za někoho jiného a různě se i podepisovat. Isenheim umělec opouští ve spěchu a vrací se do Frankfurtu, kde upadá do chudoby. Víme, že za práci na Insenheimském oltáři nedostal zaplaceno, nebo rozhodně ne tolik, kolik bylo dojednáno, což mu v následujících letech způsobilo existenční potíže. V roce 1527 ‒ tedy rok před svou smrtí ‒ si však finančně polepšil. Vstoupil do služeb bohaté rodiny von Erbach, a to i se svým malým synem (nevíme, zda byl vlastní nebo adoptovaný).

V kalendáři luteránské církve je Matthias Grünewald připomínán jako umělec 6. dubna (spolu s Dürerem a Cranachem).

Literatura:

Bautz, Friedrich Wilhelm, „Matthias Grünewald“, in: Bautz, Friedrich Wilhelm, Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon, Hamm 1990, s. 367–369.

Cuttler, Charles D., Northern Painting from Pucelle to Bruegel, Holt, Rinehart and Winston 1968.

Ladendorf, Heinz, „Grünewald, Matthias“, in: Neue Deutsche Biographie, Berlin: Duncker & Humblo) 1966, s. 191–197.