Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Andó Hirošige (1797–1858)

A. Hirošige byl vynikající grafik, hlavní představitel japonského stylu dřevořezů známých jako ukiyo-e, tj. obrazy neustále se měnícího světa. Tento umělecký žánr vznikl v Japonsku někdy koncem 17. století a vytkl si za ideál zobrazování prostých a všedních scén z každodenního, zejména městského života. Tyto barevné dřevořezy se tiskly ve velkých sériích a jejich cena byla stanovena tak, aby si je mohly dovolit zejména široké střední vrstvy japonského obyvatelstva. Dodnes jsou podobné grafické listy součástí tradičních japonských interiérů. Japonské dřevořezy vyznačující se vysokou kultivovaností, přesnou a pevnou linií a harmonií barev byly vysoko ceněny a obdivovány moderními umělci, zejména impresionisty a lze říci, že právě Andó Hirošige skrze svá díla dovážená ve velkém množství z orientu hluboce ovlivnil evropskou modernu.

Andó Hirošige, vlastním jménem Hirošige Utagawa, se narodil v japonském městě Edo (dnešní centrální části Tokia) jako syn hasiče. Od dětství pěkně psal a kreslil, což je v japonském systému písma v podstatě jedno a totéž, a proto se někdy mezi léty 1811 a 1812 učí u knižního ilustrátora Tojohira Utagawy. Tento mistr byl jeho jediným učitelem. Již od mládí, v období let 1811 až 1830 vytváří četné grafické listy na tradiční témata včetně mnoha pohledů na Edo, žánrových scén a venkovských krajin. Po dobu celých dvaceti let se věnuje práci na svém nejznámějším cyklu dřevořezů, který jej proslavil. Roku 1834 konečně vydává své stěžejní dílo – jde o velkolepou kompletní edici 53 zastavení na cestě do Tókaidó, je to vlastně jakýsi obrazový cestopis po silnici z Kjóta do Eda. Nejen díky tomuto cyklu se Hirošige ocitá na vrcholu své popularity, zejména v letech 1833 až 1840 vydává celou řadu dalších pozoruhodných cyklů. V závěru svého tvůrčího života, v roce 1855 opouští horizontální formát a pracuje s vertikální kompozicí.

Andó Hirošige umírá na choleru 12. října 1858, jeho dílo, které po sobě zanechal, je neuvěřitelně rozsáhlé, zdá se, že jeho produktivita byla na tehdejší dobu mimořádná. Zachovalo se nám nebo je známo více jak 5 400 různých grafických listů – mistrovských děl světového významu.