Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.
Životopisy » Juon Konstantin Fjodorovič - 1875 - 1958
Konstantin Fjodorovič Juon (1875‒1958) byl ruský a později sovětský malíř, skutečný mistr realistické krajiny, ale také významný divadelní výtvarník a teoretik umění.
Malíř se narodil se 12. (24.) října 1875 v Moskvě ve švýcarsko-německé rodině, jedné z mnoha zahraničních rodin usazených v tehdy bouřlivě se rozvíjejícím Rusku. Jeho otec zde měl jako zaměstnanec pojišťovny dobré postavení ‒ později se dokonce stal ředitelem tohoto ústavu. Umělcova matka byla známou, i když spíše jen amatérskou hudebnicí.
V letech 1892‒1898 Juon vystudoval Moskevskou školu malířství, sochařství a architektury. Mezi jeho pedagogy nalezneme slavná jména ruského malířství jako Savickij, Archipov či Kasatkin. Po dokončení studia v roce 1898 Juon dva roky působil v dílně velkého ruského umělce Valentina Serova. Poté založil vlastní studio, kde se sám intenzivně vyučoval malbě.V roce 1903 se Juon stal jedním z organizátorů a zakladatelů Svazu ruských umělců a zúčastnil se také výstavy „Svět umění“.
Od roku 1907 působí v oblasti divadelní scény a nakonec u této milované práce setrval po celou řadu let. Navrhoval a realizoval desítky a stovky divadelních scén, ale také kostýmy a rekvizity. Souběžně stále maloval, zvláště po bolševické revoluci se věnoval grafice.
Celoživotní inspirací se však Juonovi stala Trojicko-sergijevská lávra, jedno z duchovních center Rusi a pozdějšího Ruska, jíž věnoval desítky krajinomalebných, ale i duchovně pozdvihujících obrazů a maleb.
V poválečných letech (1948‒1950) pracoval jako ředitel Výzkumného ústavu teorie a dějin výtvarných umění Akademie věd. Od roku 1952 až do roku 1955 byl pedagogem na Moskevském statním akademickém uměleckém učilišti V. I. Surikova, působil také na dalších umělecko-vzdělávacích institucích. Po roce 1957 byl tajemníkem unie výtvarných umělců SSSR.
Konstantin Juon zemřel 11. dubna 1958 a byl pohřben v Moskvě na Novoděvičím hřbitově.
Literatura:
Апушкин Я. В., К. Ф. Юон, Мoskva 1936.
Третьяков Н., К. Ф. Юон, Мoskva 1957.
К. Ф. Юон. Человек, художник, общественный деятель. Педагог. [Каталог-сборник], Мoskva 1968.
Ромашкова Л., Константин Юон. Альбом. Мoskva 1973.
Осмоловский Ю., К. Ф. Юон, Мoskva 1983.