Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Stefan Lochner (1400/1410 ‒ 1451) byl německý malíř pracující v pozdně gotickém stylu.

Lochner tvořil především v německém Kolíně nad Rýnem, za jeho nejznámější dílo je považován oltářní triptych zobrazující městské patrony namalovaný ve čtyřicátých letech 15. století původně pro městskou kapli v budově radnice (nyní je umístěn v kolínské katedrále). Lochner je považován za jednoho z nejvýznamnějších německých umělců před příchodem Albrechta Dürera, který sám měl Lochnera ve velké vážnosti a silně se identifikoval s pokračováním jeho dědictví.

Lochner byl jedním z posledních významných malířů, kteří malovali v takzvaném „měkkém stylu“ (weicher still) mezinárodní gotiky. (Mezinárodní gotikou je označováno závěrečné období gotické tradice, které přineslo univerzální styl, přijímaný v celé západní Evropě, v jejím duchu tvořil Jean Fouquet, či Enguerrand Quarton ve Francii, či o něco dříve umělci v italské Sieně a Nizozemí.) Locherova práce je známa pro své dokonalé a čisté provedení, virtuózní povrchové textury a inovativní ikonografii. Jeho dílo později velebil Friedrich Schlegel či J. W. von Goethe, všímající si „sladkosti a milosrdenství“ Lochnerových madon. Jeho obrazy spojují gotickou zálibu v dlouhých splývavých liniích a zářivých barvách s vlámským realismem a citlivostí pro detail. Na umělcových kompozicích vidíme často nádherné anděly hrající na hudební nástroje. Lochner byl poměrně všestranným umělcem, byl vynikající jako miniaturista i jako autor monumentálních děl. Zdá se dokonce, že byl i velice zručným klempířem.

Informace, které jsou o Lochnerově životě známy či bezpečně ověřeny, jsou však naneštěstí poměrně kusé a neúplné – ostatně tak je tomu u mnoha dalších umělců. Zdá se, že pocházel z Meersburgu u Bodamského jezera, kde nacházíme záznamy z roku 1451 potvrzující, že zde zemřeli jeho rodiče Georg a Alhet (je to i rok umělcovy smrti, což je poněkud matoucí). Lochnerův styl nicméně nenese sebemenší stopy umění tohoto regionu. Jeho talent byl rozpoznám patrně již v útlém věku protože byl poslán do Nizozemí, aby se zde vyučil malířem u mistra jehož jméno se nám bohužel nedochovalo. Jisté je, že zde byl významně ovlivněn pracemi Jana van Eycka a Rogiera van der Weydena – prvky stylu a kompozice těchto umělců byly později v jeho vlastním díle bezpečně odhaleny. Není však pravděpodobné, že by jeden z nich byl přímo jeho učitelem, i když to nelze ani zcela vyloučit.

Do Kolína nad Rýnem se Lochner přestěhoval v roce 1442, kdy zde byl pověřen výzdobou městských objektů v souvislosti s oslavou návštěvy císaře Fridricha III. Záhy se stal slavným a úspěšným umělce, byl oslavován jako nejlepší a „nejmodernější“ malíř v Německu; dostalo se mu dokonce pojmenování „Maister Steffan“.

Byl zřejmě také velice dobře placen – v roce 1442 si s manželkou Lysbeth koupil ve městě dům a pouhé dva roky poté v roce 1444 jej prodal a zakoupil podstatně větší pozemek v blízkosti románského kostela svatého Pantaleona. Jako zástupce malířského cechu sv. Lukáše byl zvolen městským radním, a to hned dvakrát: v roce 1447 a v roce 1450. V roce 1447 jej však přeci jen postihly nějaké blíže neznámé finanční potíže, které jej donutily uvalit na svůj dům hypotéku.

Po Vánocích roku 1451 už o tomto umělci nenalézáme žádné záznamy: jak již bylo uvedeno výše, jeho rodiče ke konci tohoto roku zemřeli. Lochner poté pravděpodobně cestoval do Meersburgu kvůli dědictví. Předpokládá se, že byl v té době již nemocný a zemřel krátce poté. Kolín nad Rýnem postihla totiž toho roku zhoubná epidemie moru a oblast, kde Lochner žil, byla nejhůře postižena. Mor byl také pravděpodobně příčinou náhlého skonu obou jeho rodičů a mohl být tedy také příčinou smrti jejich syna. Jedná se nicméně pouze o domněnku, žádné konkrétní důkazy nemáme k dispozici.

Žádné ze svých děl umělec nepodepsal, později mu dokonce nebyly žádné obrazy ani připisovány, a jeho jméno upadlo téměř zcela v zapomenutí. Teprve v roce 1823 identifikoval Lochnera jako autora oltářního triptychu z Kolína nad Rýnem ve svém článku J. F. Böhmer. Toto zjištění bylo založeno na zmínce Albrechta Dürera v jeho deníku z roku 1520, který si při návštěvě Kolína nad Rýnem prohlédl obraz namalovaný „Maisterem Steffanem“. Böhmer pak již spolehlivě nalezl v záznamech skutečné jméno autora – Stefana Lochnera. Od té doby bylo umělci připsáno velké množství menších i větších děl na základě stylistické shody a některých znaků typických pro jeho dílo – zejména tváře portrétů a osob mají vždy stejné společné idealizované rysy: vysoké čelo, dlouhý nos, malou zaoblenou bradu a některé další. Teorie sice byla poněkud otřesena zpochybněním pravosti Dürerova deníku, ovšem souvislost celé řady děl s jednou osobou je nesporná a podle dochovaných záznamů je muž jménem Stefan Lochner nejen nejlepším, ale spíše jediným vhodným kandidátem na jejich autorství.

Stěžejní náplní umělcovy tvorby byla malba polyptychů, tedy vícedílných převážně oltářních obrazů, z nichž většina se během nadcházejících staletí rozdělila a za jednotlivými částmi tak musíme cestovat takřka po celé Evropě. Existují dva díly Uvedení do chrámu: jeden v Calouste Gulbenkian Museum (1445) a druhý v Hessisches Landesmuseum v Darmstadtu (1447). Dalším dílem jsou dvě křídla oltářního obrazu se světci, z nichž jedno je v Národní galerii v Londýně a druhé v Muzeum Wallraf-Richartz v Kolíně nad Rýnem. Konečně oltářní obraz z kostela svatého Lorenze s námětem Posledního soudu je rozdělen dokonce mezi tři muzea – v Kolíně nad Rýnem, v Mnichově a ve Frankfurtu nad Mohanem. Z celé řady kreseb, skic a dalších drobných prací, které jsou Lochnerovi připisovány, je s určitostí jeho pouze jedna. Jde o kresbu štětcem a inkoustem na papíře z roku 1450 zobrazující Pannu a dítě, která je dnes vystavena v muzeu Louvre v Paříži.

Literatura:

Rachel Billinge, Lorne Campbell, Jill Dunkerton, Susan Foister, Jo Kirby, Jennie Pilc, Ashok Roy, Marika Spring and Raymond White (1997). A double-sided panel by Stephan Lochner. National Gallery Technical Bulletin, No 18.

Corley, Brigitte. Plausible Provenance for Stefan Lochner?Zeitschrift für Kunstgeschichte, 59. Bd., H. 1, 1996

Rowlands, John. The Age of Dürer and Holbein: German Drawings 1400-1550. London: British Museum Publications, 1988.

Singer, Hans W. Stories of the German Artists. Wildside Press, 2010.

Borchert, Till-Holger. Van Eyck to Dürer. London: Thames & Hudson, 2011.