Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Líbil se mi odvážný projev pana A. B. Bartoše na Svatováclavské demonstraci (NE VPŘED, ALE ZPĚT. Projev na Svatováclavské demonstraci). Nicméně, bych si dovolila poznamenat několik slov.

Samozřejmě s jeho slovy souhlasím, zcela právem kritizuje současnou podobu „demokracie“: „Při hájení demokracie by totiž bylo nesmírně obtížné oddělit ideál demokracie od reálné podoby demokracie, od její současné karikatury, jak ji známe dnes, a tento rozdíl voličům objasnit. Obávám se, že demokracie je již natolik zdiskreditovaná, že obhajovat ji dále nemá smysl“. Přesto vyvstává otázka, jaké uspořádání zvolit namísto „demokracie“? To je v současné době hlavní problém, kterým by se měli zabývat všichni velcí současní myslitelé. Pokud se zřekneme demokracie a předložíme místo ní návrat k nějaké formě autoritarismu, je to slepá ulička. Touto etapou již lidstvo prošlo a návrat k ní by znamenal nejenom návrat do minulosti, nýbrž i návrat k temným stránkám lidských dějin.

Je zapotřebí pochopit, co je příčinou tak rychlého úpadku demokracie, jenž proběhl doslova v průběhu dvou tří generací. Tou hlavní příčinou je zavržení hlubokého a inspirujícího křesťanského odkazu a přijetí radikální sekularizace, s pomocí které byla morálka odtržena od božského ideálu. Začala se tudíž postupně drolit, chátrat a vytrácet se ze všech sfér společenského života. V souvislosti s tímto procesem počala společnost postupně ztrácet svou sílu ducha, aktivitu, konkurenceschopnost, původní obyvatelstvo začalo vymírat a být pohlcováno přistěhovalci z Asie a Afriky. Tyto úpadkové jevy lze dnes pozorovat v celém prostoru naší „velké“, „demokratické“ západní civilizace.

Naše záchrana není v tom, že budeme odmítat demokracii ve prospěch jiné formy státního uspořádání. Především musíme vrátit Boha a Boží morálku do všech společenských institucí. Je zapotřebí, aby vysoká morálka pronikala celou společností a demokracie se stala formou uspořádání společnosti a instrumentem duchovně-mravního povznesení lidí. Mysl našich politiků je bohužel zaměstnávána převážně starostmi o náš materiální blahobyt a o ekonomický rozvoj (přestože je morálka politiků dnes taková, že je mnohem více zajímá jen vlastní kapsa). Neuvědomují si, že bez povznesení našich mravů budou stejně všechny materiální zdroje sloužit nevelké skupině super bohatých, kteří se bez jakéhokoli studu budou topit v rozkoši na úkor ostatních, z nichž většina bude nucena živořit.

Při hledání myšlenek nového ekonomického a sociálního systému nesmíme odvrhávat ideje demokracie (pan Bartoš zcela pravdivě pojmenoval současný stav „demokracie“ polofašistickým režimem), musíme se je snažit oživit tradičními křesťanskými hodnotami, z nichž nejdůležitější je láska, milosrdenství, soucit, spravedlivost, péče o své bližní, o mravní výchovu dětí a zbavení veřejného prostoru od všeho, co snižuje důstojnost člověka, co ho vede ke zdivočení a návratu k živočišné říši.

Ještě jednou bych chtěla panu Bartošovi poděkovat za smělý a krásný projev. Přála bych si, aby měla naše země více takových opravdových Čechů, kteří nejsou laxní k osudu své vlasti, a kéž by takovým moudrým lidem naši politikové více naslouchali.