Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.
ROZHOVOR - Ricinový olej, ten způsobuje průjem. Ta historka Respektu nemá žádnou logiku, chytá se za hlavu diplomat Bašta. Vystřelil si někdo z českých zpravodajců?
Buď si někdo z našich zpravodajců vystřelil a sdělil jim takovouto šokující informaci, nebo si to vymysleli v Respektu, říká ke kauze ricin v Praze bývalý diplomat a politik Jaroslav Bašta. A vysvětluje, co by podle nového ruského zákona hrozilo starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi, pokud by se dostal do rukou ruské justice – hrozilo by mu 360 hodin veřejných prací. „Dokážu si představit, jak by ve středu Moskvy pucoval sochu Žukova nebo Koněva a všichni by si ho přitom fotili. Jestliže někomu hrozí takhle strašlivý trest, proč by ho zabíjel?“ ptá se.
Podle týdeníku Respekt přiletěl do Česka před třemi týdny muž s ruským diplomatickým pasem, který měl kufřík s jedovatým ricinem. Bezpečnostní složky prý o příletu muže věděly a vyhodnotily ho jako riziko pro dvojici pražským politikům – primátora Hřiba a starostu Prahy 6 Koláře. Když to složky věděly, proč ho policie nezatkla a následně nebyl vyhoštěn?
Celé to vypadá jako krajně nepravděpodobná historka. Je to něco docela nepředstavitelného. Vezměte si to z hlediska zpravodajské služby, kdy se tedy rozhodnou, že pošlou nájemného vraha či člověka, který má provést vraždu a Respekt se to dozví hned ze tří zdrojů českých zpravodajských služeb. To je, jak už psal pan generál Šándor, jako kdyby české zpravodajské služby měly své agenty přímo v Kremlu.
Kdyby je tam měly, tak tím, že se to otisklo v Respektu...
... by je dekonspirovaly a způsobily jim velké potíže. Už takhle je to historka, která nemá žádnou logiku. Ani zpravodajskou, ani další. Je tu jenom několik možností. Buď si někdo z našich zpravodajců vystřelil a sdělil jim takovouto šokující informaci, nebo si to vymysleli v Respektu.
Kdo myslíte, že by si z nich vystřelil? Napadla mě spekulace ohledně Rusů. Nemyslím si, že by tu chtěli otrávit nějaké politiky, ale třeba by se jim zamlouvalo, kdyby se báli...
Ano, vyděsit je. To je myslím docela logické, protože začali zákonem, který schválil ruský prezident Vladimir Putin v následujícím týdnu po demontáži sochy Koněva.
Když už se budeme bavit o tom, proč by Rusové měli podnikat takovéhle akce, tak je třeba se podívat na tento ruský zákon a co by případě panu starostovi Prahy 6 hrozilo, pokud by se dostal do rukou ruské justice. Hrozilo by mu 360 hodin veřejných prací. Dokážu si představit, jak by ve středu Moskvy pucoval sochu Žukova nebo Koněva a všichni by si ho přitom fotili. Jestliže někomu hrozí takhle strašlivý trest, proč by ho zabíjel? Daleko hezčí bude, když bude čistit tu sochu.
Je pro vás tedy krajně nepravděpodobné, že by se Rusové pustili do takovéto ricinové akce?
Navíc si dal ještě někdo záležet, že si vymyslel ricin. Zatím ty spektakulární vraždy, které byly, tak to bylo polonium v případu Litviněnka a novičok u Skripalových. Teď najednou někdo vyrukuje s ricinem. Jediné, co mě napadá, skoro nechutný vtípek. Víte, jaké jsou účinky ricinového oleje?
Tak to nevím...
Způsobuje průjem.
Chtěl bych však připomenout, že v minulém století jeden ricinový atentát byl, na bulharského disidenta a spisovatele Markova. Ten byl patrně zavražděn bulharskou tajnou službou...
Ano. Bylo to v Londýně a byla to rána deštníkem, ve kterém byla ta injekce. Možná si někdo vzpomněl na tuto starou historii.
Přes všechna podezření atentátů ze strany Ruska, nikdy ale nebyl jejich cílem politik z jiné země...
Vždycky šlo o jejich bývalé občany. Pokaždé šlo o lidi, kteří z pohledu ruských nebo předtím sovětských zpravodajských služeb zradili. Tady pak vyvstává podezření, jestli tomu tak není v případě pana Hřiba a pana Koláře. Pak by nám ale měli říci něco o své minulosti v tomto ohledu.
Praha přejmenovala náměstí, kde sídlí ruské velvyslanectví, po zavražděném opozičním politikovi a kritikovi Kremlu Borisi Němcovovi, Praha 6 odstranila sochu maršála Koněva, starosta pražských Řeporyjí naopak mluví o soše vlasovcům, které Rusové berou jako vlastizrádce. Nabízí se otázka, proč se někteří pražští politici tolik vyžívají v provokování Ruska?
Protože nemají jiný politický program. Oni jako komunální politici jsou krajně neúspěšní. Podívejte se na chaos, který je na Praze 6 po celou dobu, kdy je tam starostou Kolář. Podívejte na to, jak vypadá Praha z hlediska dopravy a dalších věcí za pana Hřiba. U něj bych ještě doplnil, že když nastoupil do funkce, nechal odstranit desku s poděkováním Koněvovi na Staroměstské radnici.
Být protiruský a antikomunistický 30 let po roce 1989 je důkaz toho, že tato nová generace politiků hledá, jak by se vymezila proti té předchozí. Myslím, že nezvolili právě nejrozumnější způsob. Vymezují se nejen vůči Rusku, ale i vůči Číně. Bojují teď velice odhodlaně také proti komunismu a tak dále.
Napadá mě, jestli to není kvůli tomu, že Rusko a Putin jsou, jak uvádíte v přednášce na Svobodném univerzu, představováni určitými kruhy jako peklo a Belzebub. Tak si třeba tito politici myslí, že tímto získají plusové body u voličů, alespoň v Praze tedy...
Je tu ještě jedna věc. Teď k tomu má vyjít můj dlouhý komentář na Literárkách. Jde o snahu přepisovat dějiny. Zejména konec druhé světové války.
Jenom takový drobný příklad – pomník, který chtějí postavit v Řeporyjích vlasovcům. Tím, že to nebude Vlasov, protože tam měl svůj štáb Buňačenko, což byl druhý generál, který bojoval v Praze. S Buňačenkem ovšem mají obrovský problém Spojenci, Američani, protože když bylo vylodění v Normandii v roce 1944, pluk, kterému velel Buňačenko, zdržel americký nástup o šest týdnů. Způsobil jim v podstatě nejtěžší ztráty za celou válku. Proto ho taky s radostí vydali Sovětům v roce 1945.
Nejenže tedy pomník vlasovcům bude postaven příslušníkům SS, protože část vlasovců esesáky byla. Ale navíc bude postaven těm, kteří bojovali proti našim spojencům hlavně na Západě, protože vlasovci proti Rudé armádě bojovali jeden jediný den, 16. března 1945 na Odře, a pak ustoupili.
Celá snaha přepsat historii je mimo jiné spojena s tím, že v podstatě naši pražští komunální politici se hlásí k myšlence Hitlerovy Velkoněmecké říše. Jinak si to neumím vysvětlit.
Má Rusko zájem o vyhrocování vztahů se západními zeměmi a konkrétně s Českou republikou?
Toho, že by Rusové s námi nějak vědomě a dlouhodobě vyhrocovali vztahy – ani se Západem obecně – jsem si moc nevšiml. Pokud tedy nebudu počítat to, že stavějí Nord Stream 2, což hodně vadí Spojeným státům.
Pokud tu otázku tedy obrátím; má Západ a Česko zájem o vyhrocování vztahů s Ruskem? Případně proč, k čemu je to dobré?
Nedá se říci, že by tento zájem měla Česká republika. Všimněte si, že vyhrocování jde z úrovně nižší, od komunálních politiků, kteří ovšem mají podporu ministra zahraničních věcí Petříčka a lidí kolem něj. Evidentně to dělají v zájmu nikoliv České republiky, ale někoho jiného.
Že se toto všechno odehrává v období před 75. výročím skončení druhé světové války, je to prostě součástí dlouhodobé snahy přepisovat dějiny. Speciálně pokud jde o Českou republiku si všimněte, že v poslední době se z nás Čechů dokonce snaží udělat viníky holokaustu. Což byla knížka Mezi Prahou a Mikulovem, která byla prezentována na dvou velvyslanectvích, na německém v Praze a na českém v Berlíně. Stejným způsobem už vloni postupovala Česká televize, kdy na výročí Lidic dali nedoloženou historku o tom, kterak nějaká paní udala svoji podnájemnici.
Prostě oni nám chtějí říci, že jsme byli stejní jako Němci. Celé to k tomu směřuje. Až po demarkační čáru – Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary – na západ od nich byli Američani, a zbytek republiky osvobodili Sověti. Je holt tedy třeba pohanět Sověty.
Říci, že Prahu vůbec neosvobodili, Praha se osvobodila sama. A jak to, že tedy padlo těch 140 tisíc sovětských vojáků, 40 tisíc rumunských a dalších?
To je zanedbatelné, protože daleko větší váhu má těch 102 amerických vojáků, kteří padli při osvobozování západních a jižních Čech.
I to přepisování historie má takovou ricinovou příchuť.
Zdroj: parlamentnilisty.cz
Klíčová slova: Česká republika, Druhá světová válka, Kritika elit, Rusko-české vztahy