Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.
ROZHOVOR s Ladislavem Větvičkou - Covid? Už nedržte huby, radí. A jde příkladem
„Z jarní snahy pokusit se omezit šíření něčeho, co neznáme, a ochránit rizikové skupiny, zbyly totalitní zákazy, výhrůžky, nesmyslná nařízení typu zákazu jít po půlnoci po ulici nebo v neděli do obchodu,“ říká několikanásobný bloger roku Ladislav Větvička. K uzavření hranic ČR při „první vlně“ epidemie podotýká: „Zlatý Husák!“ Ve spojitosti se svou novou knihou zmiňuje cenzuru a připomíná „kádrování komunistů“. Z vlastní zkušenosti mluví o tom, jak se k epidemii postavili v Africe nebo v Bělorusku. A pokládá otázku: „Kde jsou peníze pro země nejvíce postižené koronavirem?“ V souvislosti s covidem pak nevynechal ani volby v USA.
Okolo Česko-Slovenska aneb Kronika koronového podfucku, tak se jmenuje vaše nová kniha. Dost to napovídá, co si o takzvané koronavirové krizi myslíte. Proč „podfuck“? Je tedy podle vás covid-19 podfuk, a pokud ano, tak proč?
Pojďme se na tu dnešní mizérii podívat trochu z nadhledu.
Mladí si vždy s odstupem času přejí zažít nějakou významnou dobu. Přáli by si vyhlašovat republiku v říjnu 1918, hrdě čekat v pohraničních bunkrech na Němce, stavět pražskou barikádu proti Schörnerovým vojákům zdrhajícím do amerického zajetí, tleskat Gottwaldovi na Staromáku, zapalovat sovětské tanky před rozhlasem, pomáhat Havlovi s Lanďákem rozesílat Chartu, plivat na účastníky Anticharty nebo lepit plakáty po ulicích a utíkat před estébáky, kteří už nikoho nehonili…
Jenže v té konkrétní historické době málokdo vyhodnotí situaci jako zlomovou a klíčovou pro historii. To až později všichni řeknou – „...no jasně, my to věděli už dávno…“.
A nemáte po letech pocit, že všechny ty „velké“ události výše popsané nebyly tak trochu podfuck? Že to všechno bylo trochu jinak a až později to vítězové upravili k obrazu svému? A mnozí mladí mají pocit, že historie skončila, od té doby, co Havel v čele demonstrací porazil zlé komunisty, že se už nic důležitého nestalo a vše spěje k zářným zítřkům…
Jestli mladým chybělo zažít nějakou významnou dobu, pak ji zažívají právě teď. Teď se nastavují parametry pro další desítky let našich životů. Ono to z dnešního pohledu nevypadá na nic výjimečného, ale i to je známka výjimečné doby, kterou zažíváme.
Co se týká té nemoci, tak ta tady byla, je a stejně jako tisíce jiných nemocí s námi zůstane. Z jarní snahy pokusit se omezit šíření něčeho, co neznáme, a ochránit rizikové skupiny, zbyly totalitní zákazy, výhrůžky, nesmyslná nařízení typu zákazu jít po půlnoci po ulici nebo v neděli do obchodu. Na nemoc se nabalili státní podfuckáři – a ti nás dnes ožebračují v každém městě, vesnici a každým dnem. To je ten podfuck.
Pochopil jsem správně, že jste měl problém s reklamou na tuto knihu, mimo jiné na Facebooku?
No, jen trošku. Nic hrozného to nebylo. Fejsbuček vyhodnotil název knihy jako morálně závadný, kvůli jazykové hříčce se slovem „fuck“. Oni ti Anglosasové jsou jazykově hrozně chudí. Všimněte si, že pro to slovo mají slovanské jazyky tisíce variant a významů a oni chudáci mají jet to ubohé „fuck“, které nedokáže vystihnout celou šíři všech významů, a tak jsou na to slovo velmi citliví.
Zajímavé bylo, že když jsem z reklamy odstranil tu druhou část s tím slovem a nechal jen „Okolo Česko-Slovenska“, druhý den byla reklama opět zrušena jako závadná, protože nějaký robot to zakázané slovo našel v JPEG obrázku k té reklamě. Takže jsem musel využít fotoshop a vymazat to slovo i z obalu knihy. Hezká autocenzura, že? Ale chtěl jsem ověřit, jak tyto cenzurní stroje fungují. A cenzurovaný text i obrázek pak už prošel sítem. Takže zatím to je dobré, zatím se knihy nepálí, autoři zatím také ne, vyhazovat mé knihy z knihoven a obchodů se také nemusí.
I když náznaky už tady jsou. Jedno knihkupectví odmítlo přijmout knihu do prodeje, protože prý na takovéto tituly „není vhodná doba“. A jedna pražská agentura měla vážné vnitřní rozbroje mezi členy redakční rady ze stejného důvodu. Všimněte si, že to vše kvůli titulní straně! Nikdo z nich knihu nečetl.
Je to smutné, jak mladí lidé mají plná ústa svobody, Havla, pravdy a lásky, která se k nám sama o sobě navrátila, ale jsou to pro ně jen prázdné věty – „... tedy jako pane Větvička, my jsme pro tu svobodu, že, ale takhle bychom si to tedy nepředstavovali, tohle tedy ne…“ To je jejich nová mantra. Staří členové redakce ještě říkají – „... nechejme to tak, je to kontroverzní, ale tak to má přece být!“ Mladí říkají – „... takhle ne... todlencto my podporovat nebudem“. A vůbec netuší, že komunisti kádrovali a cenzurovali naprosto stejně. Jak říkám, je to smutné, ale nic hrozného se zatím neděje. To jsou jen nadšení, nastupující, mladí svazáci ducha. Vždycky tu byli, jen kulisy se měnily – za Komsomolu, za Hitlerjugend i za Svazu mládeže. Oni z toho vyrostou.
Bohužel, dorostou noví cenzoři a autocenzoři, infikovaní z narušené školní výuky.
Právě kvůli pandemii jste se tedy na jaře vydal na cestu po „Česko-Slovensku“ místo toho, abyste se, jak je vaším zvykem, vydal do vzdálenějších míst. A co další země, pokud jste v době pandemie nějaké navštívil?
Takže, při počátku krize v březnu jsem si nemohl stěžovat, od počátku roku jsem byl na Kubě, v Mexiku, v Kanadě, v Bulharsku, v Maďarsku a v Rakousku. A pak najednou nic. STOP! Česká vláda vydala totalitní příkazy a zakázala opustit Česko. A to jako fakt? A nemáme v Ústavě napsáno něco jiného? Pokud nám jiné státy zakážou vstoupit, na to mají právo. Ale český stát nemá právo mi zakazovat opustit tuto zem. Že mi dá podmínky, za jakých se mohu vrátit a že musím strávit pár dní v karanténě, to se dá pochopit. Ale že mi zakáže opustit republiku? Zlatý Husák! Ten mi aspoň nezakazoval jezdit do NDR, MLR nebo RSR a BLR, pokud ještě někdo ví, co tyto zkratky znamenaly.
A tak jsem si půjčil novodobý zázrak dnešní doby, a poté, co jsem na obyčejném kole kdysi objel Československo podél hranic z roku 1938, tak jsem letos na jaře během šesti týdnů objel Česko-Slovensko zas, tentokrát na elektrokole. A doporučuju to všem, kterým koronapodfuckáři vzali práci, musí sedět doma a čekají, až jim bude zase na pár dnů laskavě dovoleno chovat se normálně.
Takže podle zkušeností z vaší cesty, co si lidé v Česku a na Slovensku o covidu-19 myslí? Jaké politiky lidé na cestě nejvíc kritizovali, a jaké naopak velebili? Kdo by podle nich mohl být favoritem příštích poslaneckých a prezidentských voleb?
Na počátku nebylo snad nikoho, kdo by opatření kritizoval. Nevěděli jsme, co se na nás valí a vláda rázně reagovala. OK, za to ji nikdo nekritizuje. Kritizovat bychom mohli chaos, nekoncepčnost a neschopnost, ale v době mobilizace prostě nejde vše hladce. Doba mobilizace a chaosu ovšem mohla skončit za dva týdny poté, co byla vyhlášena a na počátku dubna už bylo jasné, že nic hrozného se neděje. A najednou přišel klasický psychologický moment – vláda (a jakýkoliv jiný státní orgán) nemá až tak velký problém vyhlásit zákon, opatření, pokuty, diskriminaci, atd. Problém je udělat krok zpět a opatření zase zrušit.
Copak byl problém na počátku dubna přijít a říci – ano, záměrně jsme to přehnali, ale naše analýzy ukázaly, že se můžeme vrátit k normálu. A tehdy přišel okamžik, kdy všichni ztratili kredit. Ministři, premiér i prezident.
Národ nepotřebuje poslouchat blábolení slovenského premiéra české vlády, jak předčítá ze čtečky projev napsaný jeho PR poradcem. Národ nepotřebuje vidět prezidenta, jak z lánské obory vyhrožuje pokutama a posílá na vlastní lid policajty a kontroly. Národ nepotřebuje stokrát denně poslouchat strašidelné kecy ještě strašidelnějších plukovníků, epidemiologů, Červenáčků, ministrů zpěvu a zdraví a k tomu ty tupé, idiotské otázky placených mediálních šašků, skákajících do řeči komukoliv, kdo neodpovídá podle jejich přání.
Národ chce v době krize vůdce. A má-li vůdce, kterému věří, pak udělá cokoliv, byť to může být těžké. Ale vůdce se rozpliznul. Zmizel. Zmizel Zeman, zmizel Babiš, a zůstaly politické nuly typu Adama a Prymuly. A blábolili všichni – marxisticko-pirátská levice s Bartošem, umírněná levice ODS v čele s Novotným, pseudolevice ČSSD v čele s Červenáčkem. Smutný to pohled.
Kdyby nepřišly prázdniny a neblížily se volby, byly by hranice zavřené pořád, nikdo by se nedostal ven ani dovnitř a mnozí si říkají – „... kéž by tomu tak bylo! Už bychom to měli dávno za sebou!“
Jak naivní a hloupé jsou nápady těchto bláznů. Obětovali by pro údajné bezpečí svobodu všech. Přitom dobře ví, že by přišli navždy nejen o svobodu, ale ani toho bezpečí by nedosáhli.
„Nejsem v totalitním Česku ale ve svobodné Africe v otevřené hospodě,“ napsal jste mi před pár týdny. Znamená to, že v Africe žádná opatření jako v Evropě proti covid-19 nepraktikují? Jaká je tam situace ohledně tohoto koronaviru?
Ale ano, i v Africe praktikují koronanáboženství. Shodou okolností jsem byl v Africe v okamžiku, kdy u nás vláda nesmyslnými totalitními opatřeními opět zablokovala život v zemi. A ten kontrast byl příšerný. Svobodná Afrika versus totalitní Česko.
A pár dnů předtím jsem byl v Bělorusku, které je totalitní politicky, ale jejich vůdce není zas takový idiot, aby bral lidu chléb a hry. Nezavřel ligu, nezavřel kulturu, nezavřel jedinou hospodu, kino, jakékoliv aktivity. Hádejte, co se stalo? Nic. Mají obdobné počty nakažených tou hroznou nemocí, kde si lidi musí udělat testy, aby zjistili, že ji mají! Nemocnice fungují, děti navštěvují své prarodiče v domovech důchodců, nikde se nehromadí hromady mrtvol, krematoria nemusí nakupovat nové mrazáky.
A zajímavé je, že jejich politicko-totalitní vůdce prohlásil, že byl osobně uplácen, aby zemi zavřel jako všichni ostatní. A když řekl, že on úplatek nechce, tak se pokusili uplatit ekonomiku celé země!
A kde jsou ty naše slavné mediální protikorupční hvězdy? Která z nich se zeptala premiéra, prezidenta, jestli jim také byly nabídnuty úplatky? A co bylo nabídnuto za schválení toho bruselského zločinného ekonomického spolčení, kdy jsme zadlužili děti našich dětí? Peníze prý měly jít na země nejvíce postižené koronakrizí. Hm… a nebyli jsme to nyní my? Kde jsou ty peníze? A mohl bych je vidět?
Zpět k vaší knize. Je o tuto tematiku velký zájem, nebo máte pocit, že jsou lidi ohledně věcí spojených s koronavirem už spíše unaveni, i kvůli tomu, že ve většině médií toto téma tvoří značnou část zpravodajství?
Zájem o tu problematiku je obrovský, to snad vidíme všichni. Lidé kladou otázky. Ale odpovědi z médií nepřicházejí. A tak lidé hledají odpovědi na své otázky sami. Když vám někdo státním příkazem sebere možnost obživy, hledáte východisko.
Říkáte, že lidé jsou unavení? Ne. Lidé jsou nasraní. Ale úřady postupují velice sofistikovaně. Sebrali sice lidem „hry“, ale zatím jim nesebrali „chléb“. Teď zase na měsíc povolí opratě a pejsek, šťastný, že mu z grilovaného, státem ukradeného prasete vrátili aspoň tu kostičku, si myslí, že teď už se bude vše obracet k lepšímu.
Rád bych pejska uklidnil, nic takového se nestane. Idiotský tzv. systém PES je jen podvodem na občanech, který umožňuje protahovat státní buzeraci donekonečna. Až pejsek nejpozději v lednu zjistí, že „hry“ jsou už zase zakázány a navíc, že přišel i o „chleba“, pak mu možná dojde, že občanská neposlušnost je prvním krokem k tomu, vzít si zpět to, co nám patří.
Takže k té knize – ta je vydaná, hotová, každý se může přesvědčit o tom, co jsme po celém Česko-Slovensku probírali na jaře, že jsme očekávali druhou i třetí smrtící vlnu, že jsme probírali, jak je možné na celém světě, od států muslimských po křesťanské a buddhistické, od mamutích celků až po poslední ostrůvky v Tichém oceánu, zavést totožná opatření jak kdyby to nalajnoval přidělenec od WHO a zafinancoval někdo z MMF. Ne všechno jsme odhadli, přece jenom, jsme reakční, jen reagujeme na události, které někdo plánoval ve všech těch Eventech2010.
Oni jsou ti akční, pracovali na tom léta, vše se soustředilo na cíl zajistit, aby v USA lidé byli vystrašeni, aby masivně volili korespondenčně a tím aby bylo umožněno volné pole pro to, co teď vidíme v USA.
Chcete naznačit, že celý covid-19 je tady kvůli volbám amerického prezidenta?
Poprvé tuto tezi nastínil Petr Hájek ve své knize Úder z jara tohoto roku. A po půl roce nezbývá než konstatovat, že tato teze naprosto přesně zapadá do konceptu celého případu, který byl otevřeně rozehrán na jaře roku 2019. V tomto rozhovoru bohužel nemáme prostor popsat všechny souvislosti, ale zvídavý čtenář si je určitě najde v blogu nebo v knize.
Tak aspoň ve zkratce, můžete to pro čtenáře ParlamentníchListů.cz trošku rozvést?
Ve zkratce? Použijte starý kriminalistický přístup – cui bono? Komu to prospělo? Kdo poradil penzijnímu fondu Bloomberg na podzim roku 2019 investovat miliardy dolarů při sázce na masivní pokles akciových trhů do března roku 2020? Kdo to schválil?
Kdybyste potřebovali zajistit, aby prezident Trump nebyl zvolen do druhého funkčního období a věděli byste, že díky jeho preferencím se musíte uchýlit k podvodu a toho podvodu můžete dosáhnout jen díky tomu, že navýšíte počet korespondenčně hlasujících voličů z 5 % u minulých voleb na 50 %, jak byste to provedli? Čím vystrašíte voliče, aby zůstali doma?
A najednou tady máte tisíc otázek – to je opravdu někdo ochoten kvůli zvolení republikána nebo demokrata rozbít svět? A jak to zkoordinoval? Kdo mu pomáhal? Je to práce lidí z WHO? Opravdu MMF nabízel úplatky jednotlivcům a vládám, jak prohlašoval prezident Lukašenko, když byl v úzkých?
A co tím vlastně sledují? A kdo to jsou ti „oni“?
Ale pojďme zpátky na zem. Masivní podvody při amerických volbách jsou faktem. Kdyby se něco podobného dělo někde v Burkina Fasu, tak si řeknete, že to je normální... Ale v jedné z největších ekonomik světa, v zemi, která si hraje na roli světového četníka? Desítky tisíc hlasů mrtvých voličů, zfalšované lístky, volební stroje překlápějící hlasy voličů… a ti všichni překvapivě hlasují pro jednoho kandidáta. Kde to jsme? To je přece degradace demokracie, nehledě k tomu, co všechno bude následovat…
Dobrá tedy. Jaké zajímavé věci jste se za těch více než 2500 najetých kilometrů na kole ještě o pandemii dozvěděl? Máte nějakou veselou historku z cyklovýletu?
O pandemii se na kole mnoho nedozvíte. Ale dá se hodně dozvědět o nás, o lidech, o Češích z Čech, z Moravy, ze Slezska, o našich sousedech, o pohraničnících polských, německých nebo slovenských. Dá se porovnat, jak reagují na totalitní příkazy lidé z vesnic oproti městům, zjistíte rozdíly v chování Moraváků z Beskyd a Moraváků ze Znojemska, Čechů z Děčína a Čechů z Chebu, je to velice zajímavé srovnání. A veselé historky? Mám. Ale nepovím. (úsměv)
„Chovejte se zodpovědně a chraňte ohrožene skupiny. Jste svobodni lidi, tak se podle teho chovejte,“ komentoval jste na FB rozhodnutí soudu. Když to tedy vezmete selským rozumem, kam podle vás „hadr přes pysk“, jak vy říkáte, patří, a kde je to dle vašeho názoru zbytečné?
Myslím, že můžeme konstatovat, že v okamžiku, kdy zakážeme lidem vzájemný styk (v hospodách, obchodech, v práci…), pak se na čas utlumí přenos nemoci. To se projevilo po totalitních opatřeních na jaře, stejně jako na podzim. Že to našemu zdraví ubere jinde, nyní neberme v úvahu.
Kolikrát ještě chceme utlumovat, záleží na vývoji v USA. Naše vláda o tom nerozhoduje, je jen kašpárkem, který dělá to, co si přeje ten nahoře – Slováci pro něj mají krásné slovo – bábkovodič. My neděláme vlastní politiku, které by záleželo na zdraví. Kdyby tomu tak bylo, pak by nikdo nevyhlásil zákaz nočního vycházení, zákaz úřadování na úřadech, nikdo by nenechal stát lidi na mrazivé ulici nebo by jim nezakazoval nakupovat v neděli.
Takže nosit roušku by měl ten, který je „nachlazen“ nebo cítí jakékoliv příznaky nemoci. Nosit roušku by měly ohrožené skupiny a všichni bychom se měli chovat tak, abychom zvýšili obranyschopnost organismu. Když ale vidím haldy chemických produktů a hektolitry PET lahví v koších mých spoluobčanů při nákupech, neviděl bych to příliš optimisticky.
„Zkurvená doba“, objevilo se také v jednom vašem příspěvku na FB. Koho z českých politiků z toho, jak to dnes u nás vypadá, podle vás vinit? A ustojí vláda Andreje Babiše tuto situaci? Jak vidíte její vyhlídky v následujících parlamentních volbách?
Teď si neuvědomuji, v jaké souvislosti to zaznělo, ale z dnešní doby bych nevinil jen politiky. Politici dělají pouze to, co jim národ dovolí. My jim dovolujeme hodně, na rozdíl třeba od Poláků nebo od Maďarů, tak se nemůžeme divit, že si politici dovolují víc a víc. Dá se jen konstatovat fakt, že „zlo není zlem samo od sebe, postupuje tak dlouho, dokud se někdo nezvedne a neřekne mu – a dost!“
„Ještě na počátku března bych opatření jako zavření hospod, zavření hranic, omezení svobod bral jako poplašnou zprávu. Ještě v pátek třináctého, kdy byla vyhlášena první vážná opatření omezující naše svobody, jsem byl pracovně v Africe a na Balkáně a nenapadlo by mě, že je něco takového možné. Nicméně dnes, po skoro třech týdnech, kdy mnozí už umí generály býti, považuji většinu vládních opatření za správnou, přicházející přesně v ten okamžik, kdy měla přijít. O chvilku dříve by mohla vyvolat demonstrace, o chvilku později mohla způsobit katastrofickou situaci ve zdravotnictví. Nicméně je nejvyšší čas začít uvolňovat stavidla. Otevřením škol počínaje a otevřením hospod konče. Jinak budeme svědky totální ekonomické katastrofy,“ řekl jste mi začátkem dubna. Vidíte to tedy dnes jinak?
Vidím to naprosto stejně, nic bych na těch slovech neměnil. V okamžiku propuknutí nemoci nikdo nemohl vědět, co se tady žene a jak moc to je nebezpečné. Vláda sice provedla totalitní a přemrštěná opatření, ale nikdo jí to nevyčítal tenkrát, ani dnes. Ale jak všichni víme, není problém něco vyhlásit, ale prohlášení zrušit, že…To, co vláda tehdy provedla, není problém. Problém byl a je, že po dvou týdnech nebyla schopna opatření vyhodnotit a okamžitě zrušit, protože nikdo už neměl koule na to, aby na sebe vzal zodpovědnost za tento krok. Místo toho další dva měsíce pořádala nesmyslné tiskovky a používala salámovou metodu.
A podobný „zločin“ koná vláda dnes, s jediným rozdílem, že si vymyslela jakousi tabulku PES, což je jen velký podvod na této zemi a jejich občanech. Gumovou excelovou tabulku zvládne vytvořit kdejaký pitomec, k tomu nepotřebuju vládu a statisíce jejich dobře placených úředníků.
Jak moc bude podle vás svět jiný „po koronaviru“? Jak dlouho se bude ekonomicky vzpamatovávat?
Celý svět byl zadlužen už před rokem, kdy žádná „korona“ nebyla. Dnes je svět zadlužen násobně více. Celý svět! Všechny země jsou zadluženy! A položil si někdo otázku, komu tedy všechny země dluží? A kdo je tedy v plusu? A co s těmi aktivy dělá? A mohl bych ty osoby a firmy vidět? A proč nejsou v seznamu nejbohatších zemí, firem a jednotlivců? No vidíte, takže otázka, jak bude svět vypadat po „koronoviru“, není otázka na mě, nebudou ji zodpovídat státy, ani jednotlivci, ale někdo jiný.
A jak se bude svět dlouho ekonomicky vzpamatovávat? No přece tak dlouho, dokud budou chtít…
Položíme-li si podobnou otázku i co se týče ČR. V čem budou naše životy a společnost v době po covidu jiné?
Budou jiné jen v tom, co sami dovolíme. Žádná vláda, žádný parlament ani represivní orgány nezmůžou nic proti občanskému odporu. A občané mají na odpor proti totalitním zákazům právo. Politikům se pomalu daří lidi probouzet.
Je jen otázkou času, kdy se formy občanského boje z Polska přelijou na Ostravsko a do celé republiky. Formy strajku okupacyjnego, tedy okupačních stávek, jsou bezbřehé. Uvidíme, jestli si už zasloužíme tu Havlovu občanskou společnost, nebo jsme jen papouškovali fráze.
Tento stát nepatří politikům, ani neziskovkám – a lidi nebudou donekonečna držet hubu a krok.
Kdybyste se zařídil jako Větvičkův fanoušek podle vašeho motta: „Nevěřte politykum, nevěřte dochtorum, nevěřte novinařum, nevěřte blogařum a hlavně nevěřte mně. Věřte sobě. Mate vlastni hlavu,“ co byste dnes nejspíš dělal se životem?
Dělal bych to, co dělám. Bez ohledu na státní represe a totalitní nařízení žiju, cestuju, bavím se a mám radost ze života.
Do jaké světa procitne svět v roce 2021?
To záleží na nás. Politikům současný stav vyhovuje. Nemají důvod jej měnit, protože jim dává možnost ovládat všechny a všechno. Bez nátlaku se nezmění. Někteří lidé si myslí, že lze vše zvládnout mírovými prostředky. Já si to nemyslím. Obávám se, že nás čeká násilí, nepokoje a občanské války.
Zdroj: parlamentnilisty.cz
Klíčová slova: Česká republika, Koronavirus, Kritika elit, Krize společnosti