Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.
Jaroslav BAŠTA - Pandemie mění svět
A vždycky měnily. Z krátkodobého hlediska svým dopadem na psychiku a chování lidí, z dlouhodobé perspektivy pak jednoznačně změnou genofondu postižené populace.
My všichni jsme potomky lidí, kteří před staletími přežili vlny zhoubných nemocí. Asi nejčastěji zmiňovaný případ představuje epidemie Černé smrti ve 14. století. Jared Diamond, americký polyhistor (spisovatel, lékař, evoluční biolog, ornitolog) si dokonce myslí, že morová nákaza, která poprvé zasáhla Evropu v letech 1347/48 spolu se znalostí výroby střelného prachu stvořila moderní evropskou civilizaci.
Jeho teorie vychází z toho, že vzhledem k nakažlivosti Černé smrti v drtivé většině zemřeli všichni altruisté, kteří se snažili nemocným pomáhat. Naopak většinou přežili sobci, kteří se uchýlili do izolace a počkali až se epidemie přežene. Proto se z Evropanů stali tak suroví a bezohlední dobyvatelé celého světa.
Již tenkrát platilo, že racionální (což tehdy znamenalo bezohledné) chování zvyšovalo šanci na přežití. Minimální úmrtnost na mor tehdy vykazovala také židovská ghetta kvůli obecně vyšší úrovni hygieny, jenže pověrčiví středověcí měšťané usoudili, že to ukazuje na původce epidemie. Přišla vlna pogromů na bezbranné obyvatele ghett, která ve svých důsledcích zmařila více životů než mor v majoritní populaci. Být ozbrojen a vycvičen, mělo pro přežití stejnou váhu jako dodržování dobových protiepidemických opatření.
Současná pandemie COVID-19, přestože stejně jako mor ve 14. století dorazila z Východu, zatím ještě nedosahuje jeho mortality a dá se tlumit a rozložit v čase dodržováním přísných hygienických pravidel. Nacházíme se teprve v počáteční fázi epidemie, takže o onemocnění víme málo. Ani to, zda vyléčení z COVID-19 znamená získání imunity, nebo naopak fatální oslabení organismu pro případ znovunakažení.
Budeme-li se na koronavirus dívat jako na politickou pandemii, při pohledu na mapu zjistíme, že v Evropě se na ní z hlediska reakce jednotlivých států v podstatě zobrazuje bipolární rozdělení světa, které skončilo před 30 lety.
Vysvětluji si to tím, že na východě ještě nedošlo k takové atomizaci společnosti jako na druhé straně Železné opony. Proto náš ministr vnitra může apelovat na zodpovědnost lidí s argumentem, že si přece nevezmou na svědomí to, že by nakazili někoho ze starší generace, že by to sami sobě nemohli odpustit.
Na druhé straně hranice se v pořadu veřejnoprávní televize komik těší, že na koronavirus umřou tlustí bílí dědci, kteří padesát let devastovali svět. Po písni o babičce ekosvini je to další příspěvek k vyvolání mezigenerační nenávisti. Takové pokrokáře máme i u nás.
Také se těší na to, jak si to po skončení epidemie vyřídí s populisty, kteří už nebudou mít podporu vymřelé či izolované starší generace. Doufám, že se mýlí. V následné hluboké hospodářské krizi se bude muset hodně škrtat.
První na řadě budou ti, kdo se ukázali jako neužiteční až nebezpeční. Mám na mysli politické neziskovky vyznávající solidaritu s celým světem kromě svých spoluobčanů. Podpora migrace na západě Evropy kvůli zjevné neochotě migrantů podrobit se omezením, zkomplikuje průběh epidemie. A to nedomýšlím, co se stane, až následná hospodářská krize omezí jejich sociální podporu, kvůli které se vydali na cestu.
Stejně dopadnou plány s Novým zeleným údělem. Koronavirus nám dal trochu ochutnat, jak bude vypadat Evropa podle Grety. Stačí k současnému stavu připočíst nedostatek energie, se všemi důsledky pro naše životy. Holt žijeme v opravdu zajímavých časech.
Zdroj: prvnizpravy.cz
Klíčová slova: Česká republika, Klimatický aktivismus, Koronavirus, Kritika Evropy