Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.
Ladislav VĚTVIČKA – Tetičko, neviš něco o mamičce a tatičkovi?
Tak nam Česka televiza připomněla vyroči popravy Milady Horakove. Tajak to bohužel už asi nijak jinak neumi, zrobila z teho nechutnu, nevyvaženu propagandystycku šaradu.
Přesně taku šaradu, jaku robili komunysti, když před plyšakem jednostranně vychvalovali jednu stranu, zapominali na to, že kus republiky osvobodili aji Ameryčani a Rumuni a tak dal a tak dal. Tenkrat nasazovali psi hlavu Svobodne Evropě, BBC a Hlasu Ameryky, z kerych pry zaznivaly tehdejši fejk ňůs.
Dneska se mi jini propagandysti snaži vysvětlovat, co je to fejk ňus. Starostlivě mi radi, co bysem neměl čitat a posluchat a opět se tvrdě cenzuruje, bo my venkovšti burani temu nerozumime a oni jo, navic maju granty z brusele a prahy, takže nemusi robit nic, enem zlo.
Děkuju. Rad si přečtu jednu, druhu, třeti aji čtvrtu stranu, porovnam s origynalama v puvodnim zněni bez vysvětlujicich tytulku a zrobim si nazor. Može se vam libit, anebo nemusi. S tym ja nic nenarobim.
Čital sem fčil ty dyskuzni přispěvky pod uternim blogem o nanebevzeti Milady.Je to mnohdy smutne čteni nazoru synku a děvuch, keři mavaju těma samyma propagandystyckyma praporama, kere su dneska podporovane vrchnosťu, kera na jedne straně vychvaluje svobodu slova a demokraciju, na druhe straně cenzuruje, vyhazuje z roboty a misto vzdělanych lidi dava přednost křižencum prasat s opicema a těm, keři plivaju na pomniky.
No tak schvalně, dneska mame přiležitost ke srovnani. Jeden z dyskuteru napsal: „Větvička ve stejném odstavci, kde píše o Goebbelsových základech propagandy, se nestydí napsat například zjevnou lež o „příkazu nebavit se o Lidicach“.
„Drahá tetičko a strýčku, srdečný pozdrav z Polska zasílá Jaruška.
Tetičko, nevíš něco o mamičce a tatíčkovi? O tatíčkovi nevím již tři neděle a o mamičce šestnáct dní. Náš majetek je to, co máme na sobě a proto tě prosíme, kdybys byla tak dobrá a kdyby bylo možno, něco mně poslala. A to hlavně nějaké jídlo a prádlo. A prosím tě ještě o dopisní papír, německé známky a cívku nití a nějaké jehly. Tetičko, máme třikrát denně jíst a málo. Odpusť, že na tobě chci jídlo a vím, že ti nepřebývá, ale máme tu hlad. Nevíš něco o Lidicích? Nějaké podrobnosti?
Odepište ihned!
Srdečný pozdrav a mnoho pusinek posílá vaše neteř Jaruška.“
„Milá teto, srdečný pozdrav z Polska zasílá Eva, Ema a Venda.
Jsme zde bez maminky a bez tatínka. Jsme zde jen o jedněch šatech a proto vás prosíme, zdali byste nám něco neposlala, nějaké staré střevíce. Byla byste tak laskava a poslala nám kousek chleba nebo nějakou buchtu. Vše rádi přimeme. Eva tu již zase stonala a již se uzdravila, ale za moc to nestojí. Vy jste zdrávi a pohromadě? Jak se vám daří?
Ještě jeden pozdrav a prosbu, kéž byste nám něco poslali, a to co nejdříve, neboť nevíme, jak dlouho budem na místě.
S pozdravem Sbohem Eva Kafková, Ema, Venda.
Děti dostaly papír, pohlednice a psací potřeby 30. června 1942 a hodni němečti onkelove v unyformach je vyzvali, aby napsaly svým příbuzným. Další den byly dopisy opravdu odeslány.
A následujícího dne, 2. července 1942, bylo 81 dětí (mezi nimi i Jaruška, Eva, Ema a Venda, autoři předchozích dopisů) převezeno z tábora Litzmannstadt (dnes Lodž) do tábora Kulmhof (dnes Chelmno) a zavražděny.
Tak co? Dneska mame vyroči. Na kolika zdech se budu dneska promitat fotky tych děcek? Budu čtene jejich dopisy? Budu se na pultik sudetoněmeckych spolupracovniku z KDU-ČSL promitat hologramy ze siluetama zavražděnych? Nebo se dokonce kdosik z mladych Chvilkařu odvaži odjet s promitačku až do Berlina?
A bude vubec v pornokanale zvanem „Česka televiza“ aspoň malinka zminka? Anebo se najdu bestyje, kere prohlasi - no ja, ale sedumdesate vyroči je kulate, sedumdesateosme ni. Anebo: Němci se už za zločiny nacizmu omluvili, na rozdil od komunystu. Anebo: přece nemožeme srovnavat Horakovu a 81 děcek.
A vlastně maju pravdu. Srovnavat to nejde. Horakova byla podle tehdejšich zakonu agentka cizi mocnosti, bojovala proti totalitě, jeji styky byly odhalene a byla odsouzena a popravena. Naprosto nesmyslně a zbytečně. Provedl to česky, komunystycky, totalitni režim. Že to bylo svinstvo, to dneska přiznavaju už aji dnešni komunysti. Což ovšem Miladě a jeji cerce moc platne neni, že.
Jednaosumdesat lidickych děcek, jejichž smrt si připominame dnes (dalši přibyla v nasledujicich dňach) neprovedlo nic ani podle tehdejšich zakonu. Přesto byla všecka děcka zavražděna. Provedl to německy, nacistycky, totalitni režim.
A schvalně... věnuje temu vyroči Česka pornokoronovize tolik prostoru jako vyroči Milady?
Asi ni, že, bo ju ovladla nova, ničiva levičacka sila.
Všechny zločiny je třeba připominat, jak ty narodně socialistycke (nacistycke), tak internacionalně socialistycke (komunystycke), tak aji ty dnešni multykulturně socialistycke, aji když zatim enem niči sochy a zapaluju auta a obchody. Ovšem narodni a internacionalni socialisti tež začinali cenzurou, neškodnym palenim knižek a vyhazovanim lidi z prace. Bohužel netrvalo dluho a palili se aji lidi a lidi zahadně vypadavali z oken.
Tuž tak.
Zdroj: vetvicka.blog.idnes.cz
Klíčová slova: Česká republika, Druhá světová válka, Kontroverze, Kritika politiků