Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Přemýšlel jsem, jak pojmout článek o nepokojích v Chemnitzu (Saské Kamenici), o nichž je reportáží spousta, ale většinou dost tendenčně zaměřených.

Nakonec jsem se rozhodl pro formát „otázek a odpovědí“, protože mi přijde nejpřehlednější a protože spousta lidí už se mě osobně či po Internetu dotazovala. Zároveň se omlouvám, že jsem toho nestihl pokrýt více. Skutečně poctivá analýza by byla 2x delší a zabrala by mi tak osm hodin času, které nemám. Prosít totiž „zrno od plev“ je v tak emocionální záležitosti strašná práce. K většině tvrzení kolujících po Internetu nedohledáte zdroj a musíte je vyhodit, i kdyby zněly sebezajímavěji.

Otázka 1: Co odstartovalo celé události?

Vražda spáchaná v neděli ve 3.15 ráno na Danielovi H., 35-letém německém občanovi kubánského původu. Zemřel na bodná poranění po převozu do nemocnice. Další dva muži, věk 33 a 38 let, byli při tomtéž incidentu pobodáni také, ale žijí. Noviny Bild mají fotku oběti.

Daniel H. byl podle všeho v Chemnitz známou osobou (v dobrém slova smyslu; zmiňováno tamtéž na Deutsche Welle), takže jeho smrt emocionálně zasáhla hodně lidí.

Policie vydala ve věci vraždy zatykače na dvě osoby, třiadvacetiletého Syřana a dvaadvacetiletého Iráčana. Oba už sedí ve vazbě. Podle vyjádření kriminalistů je vyloučeno, že by oba zatčení jednali v sebeobraně. Čeká je tedy soud za vraždu.

(Poznámka MK: vzhledem k tomu, že oběma podezřelým je více než 21 let, nemohou být souzeni jako mladiství a hrozí jim tedy doživotí. Německý trestní zákoník u dospělého ani jiný trest nepřipouští. Prakticky doživotí v Německu znamená minimálně 15 let, v průměru 18,9 roku do propuštění na podmínku – rozbor na německé Wikipedii. Každý ale propuštěn není. Někteří pachatelé opravdu sedí celý život.)

Šeptanda: policie byla v neděli i v pondělí s informacemi velmi skoupá a při absenci oficiálních zdrojů kvetla šeptanda. Minimálně dvě tvrzení, kolující po sociálních sítích, vedla k vyostření situace. První bylo, že Daniel H. měl před svojí smrtí bránit nějaké ženy před obtěžováním ze strany pachatelů. Druhé, že v nemocnici zemřel i druhý pobodaný.

Pokud je mi známo, dva zranění ještě žijí. Smrt některého z nich by se tajila hodně těžko. Druhou šeptandu, tu o obtěžování, zatím nikdo nepotvrdil, i když vyloučit se taky nedá.

Otázka 2: Jak je to s vývojem kriminality v Německu? Četl jsem, že průběžně klesá.

Hodně často kladená otázka. To je tzv. polopravda. Například iDnes přinesla v dubnu článek s tučným nápisem „Zločinnost v Německu je na rekordním minimu„, ale když se do něj ponoříte, shledáte, že tím se myslí kompletní součet všech nahlášených trestných činů. Tj. „zfalšování maturitního vysvědčení“ i „vražda“ představují po jedné čárce na seznamu.

Asi nejsem úplně sám, komu se takové míchání hrušek s jablky moc nezdá. Minimálně dává smysl oddělit nenásilné trestné činy od násilných, protože jejich dopad na život oběti je úplně někde jinde. A když toto rozdělení skutečně provedeme, obrázek se začne trochu měnit.

Násilná kriminalita v Německu kolísá. Mezi lety 2007 až 2015 klesala, jak by se u stárnoucí země čekalo. V roce 2016 výrazně poskočila nahoru, v roce 2017 zase trochu poklesla, ale ne univerzálně – například počet vražd za rok 2017 dokonce mírně vzrostl (o 3 %).

Mimochodem: v případech vražd a zabití bylo za rok 2017 celkem 1140 podezřelých s cizím pasem a 1558 německých občanů, tj. téměř vyrovnané skóre – což vzhledem k tomu, že cizinců je v zemi jen 10 milionů z 80 milionů celkem, znamená jejich výrazně nadproporcionální zastoupení. (Zdroj: tamtéž v Die Welt.)

Řečeno obrázkem: zub v roce 2016 je dost nápadný.

Vývoj násilné kriminality v Německu, zdroj: statista.com

Podobný vývoj je i v sousedním Rakousku, tam nastal v roce 2016 skok téměř stejných proporcí. Obrázek to opět ukazuje názorně:

Otázka 3: Byli demonstrující v Chemnitzu nacisti?

Toto je otázka, kterou kladou a) buď čtenáři vyděšení z násilných scén na YouTube, nebo b) čtenáři, kteří chtějí slyšet „ne, média zase nálepkují obyčejné lidi“.

Reálně vzato je odpověď taková, že nějací neonacisté tam byli. Sasko a obecně východní Německo skutečně tuhle scénu má, a ne úplně malou. Fungovala již za existence NDR, která zprávy o jejich aktivitě ututlávala, jak se jen dalo, protože stát dělníků a rolníků přeci takové skupiny nemohl a nesměl mít. Ve skutečnosti je měl. Jelikož v NDR bylo různých gastarbeiterů a studentů z Vietnamu, Kuby či Mosambiku dost, docházelo i k vraždám (jeden článek, druhý článek, pogrom v Merseburgu se dvěma obětmi z Kuby).

Pro novináře jsou příslušníci těchto hnutí perfektním objektem k natáčení, protože hajlují, házejí pivními lahvemi, strkají se s policií, vypadají jako dementi atd. Důsledek je ten, že jejich záběrů najdete hodně. Usuzovat z nich ale na průměrné složení davu je zavádějící. Díval jsem se na dost videí a nejsem schopen ten podíl odhadnout; většinou jsou záběry příliš rozmazané.

Zvláště u té velké pondělní demonstrace (k číslům se ještě dostaneme) nemohli neonacisté čistě číselně tvořit většinu. Chemnitz má nějakých 250 tisíc obyvatel, což není moc velká zásobárna pouličních rváčů. Kdyby šlo o události plánované měsíce dopředu, nepochybně by se jim sjeli pomoct i soukmenovci z ostatních spolkových zemí (což by ostatně platilo i o Antifě, která se k takovým akcím také sjíždí z celé SRN), ale „z neděle na pondělí“ to takto rychle po stovkách a tisících zorganizovat nejde. Obě strany se tedy musely spolehnout hlavně na místní zdroje z Chemnitzu a okolí.

Strávil jsem asi 20 minut hledáním odhadovaného počtu neonacistů v Sasku a žádná slušná čísla jsem nenašel. Federální „Úřad pro ochranu ústavy“ má za to, že v celém Německu bylo v roce 2016 celkem 12100 neonacistů připravených k násilí (gewaltbereite). Kdyby se to dělilo rovnoměrně, vyšlo by na zemi velikosti Saska nějakých šest stovek, protože Sasů jsou 4 miliony. Ono to ovšem rovnoměrně rozdělené nebude. Pokud by Sasko mělo cca 3x větší hnědý problém, než co odpovídá německému průměru, bylo by zde nějakých 2000 násilných neonacistů. Což by odpovídalo jiné statistice, kterou jsem našel, totiž, že v Sasku mají k dispozici 45 objektů, kde se mohou scházet.

Otázka 4: Jak to tedy bylo s těmi demonstracemi?

První shromáždění se odehrálo v neděli kvečeru a bylo spontánní – tj. víceméně organizované přes Internet a bez úředního ohlášení. Našel jsem pár videí, ze kterých je průběh a počet účastníků trochu patrný.

Té první, nedělní demonstrace, se účastnilo (podle policie) cca 800 lidí. Mně to podle videí připadá trochu víc, tak 1200, ale nebudu se hádat.

Na pondělí byly ohlášeny dvě další demonstrace, jedna svolaná ke zdejší slavné hlavě Karla Marxe a organizovaná spolkem „Pro Chemnitz“. Druhá, jak už to v Německu obvykle chodí, za „světu otevřený Chemnitz“. Jejím organizátorem byl spolek „Chemnitz Nazifrei“.

Oba spolky uvedly před svými akcemi dost mizivé odhady účastníků, oběma však dorazilo lidí mnohem víc, protože povědomí o akcích už bylo podstatně větší. Čísla, která jsem viděl třeba na iDnes, jsou nesmyslná až absurdní (odhadovali 2000 účastníků v případě té první). Zástup byl daleko větší, podle policie minimálně 6000 lidí. Organizátoři odhadovali počet na deset tisíc osob (v tickeru, 22:04).

Policie nebyla na takové počty lidí připravena a nepodařilo se jí oddělit znepřátelené tábory úplně od sebe. Došlo k potyčkám. Následovalo zatýkání hříšníků, aktuální stav zní „dvacet zraněných a 43 sdělených obvinění“.

Což vzhledem k tomu, jak věc plní média po celé Evropě, je poměrně málo, ale je možné, že vzhledem ke slabosti přítomné policie prostě některé události nebyly úředně zaznamenány.

Zde je video bulvárního deníku Bild, který odvedl krátkou, ale vcelku poctivou práci. Nesoustředil se jen na pořvávající holé hlavy a vyzpovídal i normálnější účastníky pochodu. Vesměs si stěžují na nárůst násilné kriminality ve městě, poslední dvě děvčata oběť evidentně znala.

Otázka 5: Byla to unikátní událost, nebo se situace bude opakovat?

Může se za podobných okolností opakovat, zvláště v Sasku. Každý národ či region má svoji laťku, od které vznikají pouliční nepokoje. Západní Němci jsou v tomhle směru krotší, Sasové se ve frekvenci demonstrací a dalších projevů nespokojenosti podobají spíše Italům. Jak vidno ve videu od Bildu, týká se to i důchodkyní.

Za potenciální soudek se střelným prachem považuji hlavně Leipzig (Lipsko), což je město, ve kterém jsou přítomny stejné „ingredience“ jako v Chemnitzu, ale v podstatně větší míře, protože Leipzig má o dost víc obyvatel a navíc rozsáhlejší tradici politické aktivity všeho druhu, včetně té násilné.  Kdyby se nějaká podobná vražda odehrála v Lipsku, byl by ten větší dav možná dvacetitisícový, ten menší by měl tak 5 tisíc hlav (ne-li více, protože antifářů je v Lipsku hodně) a policie by měla ještě tvrdší oříšek k rozlousknutí.

Zdroj: kechlibar.net