Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.
ROZHOVOR - Pollert: Prázdná lůžka. Co se nepíše o covidu u nás. Konec výmluv na neočkované
Prázdná lůžka, u nichž chybí sestry. Na to hubuje lékař Lukáš Pollert z Fakultní nemocnice v Motole. „Po všech zkušenostech z celého světa bych se zaměřil jen na ohrožené a dočasně posílil personálně nemocnice. O tom se před rokem vážně mluvilo a já proklamoval, že až ta vlna odejde, nikdo si na nedostatek personálu nevzpomene. Až znova teď. Uvidíte, že po této vlně se stane to samé. A tak pořád dokola. Raději se budeme vymlouvat na neočkované, potom přijdou na řadu lenoši s další dávkou a tak dále,“ sdělil ParlamentnímListům.cz. On sám je připraven v případě zahlcení nemocnic pracovat mnohem déle než 8 hodin denně. „Opět jsou JIP plné starších a obézních lidí a není tam nikdo, kdo covid prodělal,“ informuje.
Když po vyhlášení nouzového stavu končícím kabinetem Andreje Babiše prohlásily strany nové vládní koalice, že ho budou respektovat, znamená to, že se ani jinak postupovat nedá? Nebo jste čekal od nové vlády jiný přístup?
Celé předvolební období kritizovali vládu Andreje Babiše za vše, co dělá v rámci boje proti epidemii covidu. Typicky za lockdowny, nouzový stav a podobně. Nyní plánují dělat to samé, jako přes kopírák. To je asi úděl každé opozice všechno kritizovat a pak po volbách v premiérské pozici otočit o 180 stupňů a dělat to samé. Avšak nebudu křivdit, uvidíme, jak si povedou doopravdy.
Pro končící vládu byl jedním z hlavních kritérií pro přijímání opatření počet pozitivně testovaných, pro kabinet Petra Fialy to má být obsazenost nemocnic a především jednotek intenzivní péče. Co podle vás nejlépe předjímá dění pro následující dny a týdny?
Největší obava byla vždy z přeplnění nemocnic. Jenomže o tom se vědělo už loni a neudělalo se vůbec nic. Teď na to nic koukáme a zase se divíme, že se nemocnice plní. Je to notoricky známý problém nedostatku zdravotního personálu. Sestry chodí raději pracovat do zahraničí. Lůžka jsou, dokonce přístroje i vybavení také. No, vždyť v nouzovém stavu lze bez výběrových řízení sehnat ledacos. Jen ne personál.
Nemálo lékařů a především zdravotních sester si veřejně stěžuje na ty, kteří se nenechali očkovat a druhý rok po sobě na konci roku zahltí nemocnice a jim připraví krušné Vánoce. Jsou neočkovaní i pro vás těmi, kdo zavinili návrat do katastrofického stavu loňské zimy?
Pokud se zahltí nemocnice o Vánocích nebo Velikonocích či Pesachu, ani vteřinu se nebudu rozmýšlet, zruším dovolenou a každý den budu pracovat nad rámec povinné osmihodinové pracovní doby. Pracuji na intenzivním oddělení, kde je občas hodně práce, a to mě baví. Mám například i atestaci z urgentní medicíny. To je krásný obor, který lékaře teoreticky připravuje na řešení krizových situací při hromadném neštěstí, a tak jakákoliv nestandardní situace, kterou je i současná covidová epidemie, je dobrou praktickou zkušeností.
Já si na lidi, kteří nežijí zdravě a třeba i hazardují se svým životem, nikdy nestěžoval. Naopak, jsou to mí klienti a já jim chci pomoci, bez mentorování, na cestě životem. Někdo klopýtne, ale třeba si příště dá větší pozor. A mimochodem, jedna injekce v podobě vakcíny není na zdravé cestě životem to nejdůležitější.
Nesetkáváte se tedy s lékaři či zdravotními sestrami, kteří s neočkovanými přestávají mít soucit a jsou na ně naopak naštvaní? Může se to nějak promítnout do péče o takové pacienty?
Nesetkávám. Alespoň zatím. Jenom v médiích se občas objeví takový nápad, ale jsem přesvědčen, že jde jen o nedorozumění. Nevěřím, že by nějaký zdravotník odmítl neočkovanému člověku pomoci. Zdravotníci mají přinášet všem nemocným lidem světlo, a ne temnost středověku.
Příští ministr zdravotnictví Vlastimil Válek plánuje, že plošná opatření nahradí rozhodnutí krajských hygien a že PCR test musí být tak dostupný, aby každý, kdo chce někam jít a nechce nikoho nakazit, si ho bude moct udělat a výsledek by měl ještě ten den. Je to nápad, který by nás mohl uchránit od lockdownu? Nebo se na to dá jít ještě jinak?
Pokud se budou testovat všichni, kteří jsou potenciálně infekční, tedy hlavně i očkovaní, tak možná. Ale já bych místo testování a lockdownů raději posílil nemocniční personál k prázdným lůžkům, snahu očkovat ohroženou skupinu seniorů a na ně se zaměřit v podobě kontrol jejich zdravotního stavu a případné rychlé terapeutické intervence. Děti, školy, sportovní a kulturní zařízení bych nechal žít, jestli se to dá tak nazvat.
Od počátku koronavirové epidemie se veřejnost upíná k nějaké naději, ať už objevu vakcíny nebo léku. Když se ukázalo, že očkování chrání jen po dobu několika měsíců, přicházejí odborníci s dalším hitem – principem zdvojené obrany. Nejúčinnější imunitou proti covidu je prý kombinace prodělání nemoci a dvou dávek očkování a je jedno, v jakém pořadí. Měli by jít tedy očkovaní naproti nakažení, nebo raději podstoupit aplikaci třetí dávky?
No, kdyby to mysleli vážně, pak respirátory jsou brzdou přirozené imunizace. Třetí očkování je stále proti původní variantě, která už tu není. Nevím, nakolik je tato třetí dávka účinná. Opakuji, po všech zkušenostech z celého světa bych se zaměřil jen na ohrožené a dočasně posílil personálně nemocnice. O tom se před rokem vážně mluvilo a já proklamoval, že až ta vlna odejde, nikdo si na nedostatek personálu nevzpomene. Až znova teď. Uvidíte, že po této vlně se stane to samé. A tak pořád dokola. Raději se budeme vymlouvat na neočkované, potom přijdou na řadu lenoši s další dávkou a tak dále.
Státy Evropské unie dostanou ve druhé polovině prosince vakcíny proti covidu pro děti od pěti do dvanácti let, jejichž použití už bylo schváleno. Jaká jsou podle vás pro a proti očkování této věkové skupiny a které argumenty jsou silnější?
Nejsem dětský imunolog, ale z celého světa můžeme číst pro a proti. Mně z toho vychází, že dětská imunita si s rýmou poradí tak jako s jinou rýmou. Navíc pokud sledujeme statistiku obsazenosti JIP, tak zcela jednoznačně jsou tam jen 65 a víceletí. Tak snad nenaočkovaní senioři nebudou důvodem očkování dětí. To už opravdu může nežádoucí účinek vakcíny převýšit její benefit.
Obyvatelstvo Německa vystrašil tamní ministr zdravotnictví Jens Spahn, když varoval před nebezpečím varianty delta: „Skoro každý bude tuto zimu očkován, vyléčí se, nebo zemře. Taková je pravděpodobně delta.“ Lze tuhle pochmurnou vizi brát jen jako nátlak na tu třetinu neočkovaných, nebo deltě opravdu během zimy nikdo neuteče?
Nevím, zatím to tak nevypadá. Opět jsou JIP plné starších a obézních lidí a není tam nikdo, kdo covid prodělal.
Když už je veřejnost takhle přestrašená, jak na vás zapůsobily zprávy o jihoafrické mutaci omikron, kterou Světová zdravotnická organizace označila za znepokojivou, tedy vysoce nakažlivou variantu, s níž se hůř bojuje nebo má za následek těžký průběh nemoci?
Nijak, virů jsou na světě miliony druhů a teď máme možnost je on-line sledovat a testovat a hlavně o tom psát a strašit. Je to taková hybridní mediálně-sociální válka. Strach z viru je na světě mnohem dříve než samotný virus. Už nás zabíjí, všude ho testujeme, stříkáme na něj dezinfekci, nosíme roušky, bojíme se druhých a virus se ani neobjevil.
Strach zvyšuje sledovanost internetu a sociálních sítí, kde probíhá živelná diskuse s dezinformacemi na všech stranách. Cílem všech majitelů této platformy je přece maximální sledovanost. Mír nikoho nezajímá, ale tvrdý názorový střet. Z historických paralel asi nejlépe takticky vychází postupná nespravedlivá diskriminace jedné skupiny lidí. Pokud se psychicky nezlomí, nutně dojde k násilí.
Na Twitteru jste napsal, že očkování nebrání šíření viru a vymýtit ho nepůjde. Když nepůjde vymýtit, tak si další soužití s ním máme představit tak, že budou podobným tempem přibývat jeho oběti, jichž se k dnešnímu dni uvádí 5 266 432?
Stále se nedostáváme k číslu šest milionů zemřelých dětí hlady každý rok. To znamená za deset let 60 milionů a za sto let od poslední větší chřipky je to přes půl miliardy mrtvých dětí. Ale zajímá to vůbec někoho, když víme číslo u covidu na jednotky?
Zdroj: parlamentnilisty.cz
Klíčová slova: Koronavirus, Kritika vlády, Vakcinace, Zdravotnictví