Svatá císařovna Helena - RodonVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Svatá císařovna Helena (lat. Flavia Iulia Helena Augusta) je též známa jako svatá a „apoštolům rovná“ císařovna Helena, Helena Augusta nebo Helena Konstantinopolská (255–330) byla manželkou pozdějšího římského císaře Constantia I. Chlora, jemuž porodila syna Konstantina, zvaného později Veliký.

O Helenině původu není mnoho známo, církevní historici se rozcházejí jak v jejím původu, tak působení na dvoře. Jisté je, že se kolem roku 289 stala manželkou císaře Constantia Chlora, jemuž porodila syna Konstantina. Později se Helena zdržovala převážně na dvoře svého syna Konstantina. Nevíme, kdy a kde přijala křesťanskou víru, stalo se tak zřejmě kolem roku 312. Ještě za života získala tituly nobilissima femina a Augusta (císařovna).

Slávu v celém křesťanském světě si získala až opuštěním pohanských kultů a přijetím křesťanství, k němuž přivedla i syna Konstantina. Oba pak prosluli jako zakladatelé raně křesťanských chrámů, např. římské baziliky sv. Kříže (dnes S. Croce in Gerusalemme), baziliky Apoštolů v Konstantinopoli či baziliky Narození Páně v Betlémě.

Podle tradice Helena vykonala (zřejmě roku 326) pouť do Svaté země, kde se jí podařilo nalézt části Kristova kříže a další svaté ostatky.

Ikonografie

Všechny zásadní události „apoštolům rovné“ císařovny Heleny se odrazily také v její ikonografii. Nejčastěji je totiž zobrazována se svým synem císařem Konstantinem, a to jako prototyp svatých panovníků (tento ikonografický typ se dále rozvíjel i ve východokřesťanské ikonografii).  

Oba světci jsou vyobrazováni většinou jako celé postavy, oděv odráží jejich císařský původ. Jednoznačně rozlišujícím atributem je stejně mohutný osmiramenný kříž, který někdy svojí výškou překonává světce, většinou jej drží sv. Helena pravou rukou a sv. Konstantin levou.