Rossanský evangeliář - RodonVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Rossanský evangeliář (též Rossanský kodex, Codex purpureus Rossanensis, Gregory-Aland no. 042 nebo Σ) patří k nejstarším a nejcennějším starověkým rukopisům. Pochází z 6. století a byl objeven v roce 1879 v katedrále Santa Maria Achiropita v italském městě Rossano.

Popis rukopisu

Rossanský evangeliář je napsán stříbrným inkoustem na purpurovém pergamenu. Zkratky slov „Bůh“ a „Ježíš“ (nomina sacra) jsou napsány inkoustem zlatým. Text se řadí do dvou sloupců po dvaceti řádcích.

Společně s kodexy Sinopským (О), Beratským (Φ) a Petrohradským purpurovým (N) se řadí mezi unikátní purpurové unciální rukopisy.

Rukopis byl sepsán v období byzantského záboru italského území právě tehdy se rodící podobou byzantské řečtiny. Obsahuje Matoušovo evangelium a většinu Markova evangelia.

Kodex není úplný, více než polovina stran se nezachovala. Dnes je vystaven v muzeu Diocesano (Museo Diocesano) v italské Kalábrii.

Iluminace

Manuskript zdobí několik vysoce kvalitních ilustrací, jež zobrazují evangelijní události. K nejznámějším patří scéna „Kristus před Pilátem“, na níž římský správce oblasti Judea sedí na trůnu a zpovídá Krista; scéna obsahuje řadu postav včetně davu, který se pře o Kristovu vinu či nevinu. Tomuto zobrazení se velmi podobá rovněž kresba, na níž je ve spodní části zobrazen nejdříve Jidáš se třiceti stříbrnými a poté jeho oběšení na stromě.

Velmi zdařilé je rovněž zobrazení evangelisty Marka, jenž píše za laskavého dohledu Bohorodičky evangelium.

Literatura:

Oscar von Gebhardt, Die Evangelien des Matthaeus und des Marcus aus dem Codex purpureus Rossanensis, Leipzig 1883.

Codex purpureus Rossanensis (Rossano, Museo dell'Arcivescovado), sv. 1-2, Guglielmo Cavallo, Jean Gribomont, William C. Loerke (eds.), Roma ‒ Graz 1992.

Walther, Ingo F., Norbert Wolf, Codices Illustres: The world’s most famous illuminated manuscripts, 400 to 1600, Köln 2005, s. 62-63.

Mario Rotili, Il Codice Purpureo di Rossano, Cava dei Tirreni 1980.

Kurt Weitzmann, Late Antique and Early Christian Book Illumination, New York 1977.

Лихачёва В. Д., Искусство Византии IV ‒ XV веков, Мoskva 1986, s. 78-80.