Vídeňská Genesis - RodonVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Vídeňská Genesis je vzácný ilustrovaný rukopis První knihy Mojžíšovy sepsaný v Sýrii v první polovině 6. století; dnes se nachází ve vídeňské Národní knihovně (Vienna, Österreichische Nationalbibliothek, cod. theol. gr. 31).

Popis manuskriptu

Vídeňská Genesis představuje nejstarší dobře dochovaný iluminovaný biblický manuskript vůbec.

Kniha obsahuje fragmenty knihy Genesis v řeckém překladu Septuaginty (často ve zkrácené verzi). Rukopis má dnes 24 folií: každé z nich obsahuje na spodní části listu po obou stranách iluminaci. Předpokládá se, že původně měla kniha 96 folií a 192 ilustrací. Text je psán unciálou stříbrným inkoustem na pergamenu z telecí kůže nabarveném purpurovou barvou (má stejný odstín jako purpurový plášť římského císaře).

Iluminace

Ilustrace jsou vyhotoveny v naturalistickém stylu, který se shoduje s římskou malbou té doby. Miniatury tak lze z hlediska formátu považovat za přechodné stadium mezi těmi, jež lze nalézt na starších svitcích a těmi z mladších rukopisných kodexů.

Každá strana je ozdobena jednou ilustrací, ta se však často vztahuje ke dvěma či více biblickým scénám ‒ proto bývá stejná osoba zobrazena na stejné straně několikrát. Ne všechny zobrazené postavy jsou doloženy v Bibli, některé známe pouze ze židovských psudoepigrafů, midrašů.

Vídeňská Genesis pochází ze stejné doby jako Rossanský kodex, s nímž má mnoho společného, stejně jako se Sinopským kodexem. Styl maleb je expresivní, čímž vykazuje velkou shodu s písemnými památkami syrského původu. Podle kunsthistorika N. Lazareva je Genesis kopií ještě staršího kodexu, který se nezachoval. Od dřívější teorie, že všechny výše zmíněné rukopisy patří díky mnohým shodám ke konstantinopolské iluminátorské škole 6. století, se dnes ustupuje. A to především proto, že je v ní stírán rozdíl mezi východokřesťanskou a byzantskou knižní kulturou této doby, což by vedlo k závěru, že Byzanc zcela podléhala semitským způsobům malby, což nelze v jiných oblastech doložit.  

Literatura:

„Die Wiener Genesis“, Wilhelm von Hartel und Franz Wickhoff, in: Jahrbuch der kunsthistorischen Sammlungen des Allerhöchsten Kaiserhauses, 15/16, 1895; Neudr. Graz 1970.

Karl Clausberg, Die Wiener Genesis. Eine kunstwissenschaftliche Bildergeschichte, Fischer, Frankfurt/Main 1984

Barbara Zimmermann, Die Wiener Genesis im Rahmen der antiken Buchmalerei. Ikonographie, Darstellung, Illustrationsverfahren und Aussageintention, Reichert, Wiesbaden 2003.

Robert G. Calkins, Illuminated Manuscripts of the Middle Ages. Ithaca, New York: Cornell University Press, 1983, s. 21‒22.

Ingo F. Walther, Norbert Wolf, Codices Illustres: The world’s most famous illuminated manuscripts, 400 to 1600. Köln, TASCHEN, 2005.

Kurt Weitzmann, Late Antique and Early Christian Book Illumination. New York: George Braziller, 1977.