Štítný ze Štítného Tomáš - RodonVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Tomáš Štítný ze Štítného (kolem 1333 ‒ mezi 1401 a 1409) byl český spisovatel, překladatel a jedna z předních osobností rané české reformace. Bývá označován za zakladatele české odborné prózy.

V mládí studoval na pražské univerzitě, aniž se ale snažil dosáhnout akademického gradu. Svou literární a překladatelskou činnost zahájil pod vlivem pražských reformních kazatelů, především Milíče z Kroměříže. Někdy v 50. letech 14. století se oženil a vrátil se zpět na svůj statek ve Štítném. Se svou manželkou měl pět dětí, z nichž tři dcery zemřely již v dětském věku. Dospělosti se dožila jen dcera Anežka a syn Jan. Ve Štítném však nepobýval trvale a zvláště po smrti manželky se po roce 1381 trvale usadil v Praze. Svůj statek ve Štítném pronajal Zbyňkovi z Kamenice a z nájmu v Praze žil. Později si zakoupil dům v sousedství Betlémské kaple (čp. 254).

Psal česky o náboženských otázkách. Ve svých kázáních a dílech se obrací především na nižší šlechtu, která by měla působit na lidi. Překládal z latiny, ale jeho překlady jsou spíše vlastními adaptacemi. Jako prvenství v Čechách se mu přisuzuje přemýšlení o etice a morálce jako vědních disciplínách.

Z díla:

1) Kodex Klementinský tvořený osmi traktáty, později přepracován K. J. Erbenem, který dva traktáty sloučil a jeden vyloučil, v díle Knížky šestery o obecných věcech křesťanských (kolem 1376). Kniha obsahuje tyto traktáty:

O vieře, o naději a milosti,

O trojiech staviech - panenském, vdovském a manželském,

O hospodáři, hospodyni a čeledi,

Kak se zdejší stavové lidští připodobnávají k andělským kuoróm

Ostnec svědomie a o pokušení ďábelském,

Kak se očistijem toho, že hřešíme.

2) O devieti staviech lidských podobných k devieti kóróm anjelským (kolem 1376), traktát

3) Knihy naučení křesťanského, traktáty

4) Olomoucké povídky, středověká zábavná próza (cyklus 35 povídek)

5) Řeči besední (kolem 1390), forma rozhovoru otce a dětí o základních křesťanských pravdách

6) Knížky o šašiech (kolem 1390), alegorické dílo o uspořádání středověké společnosti na základě pravidel šachové hry nebo z vizuální podoby figur napsané podle knihy italského dominikána Jacoba de Cessolis Liber de moribus hominum et officiis nobilium sive super ludo scacchorum (Kniha lidských mravů a povinností šlechty neboli o hře v šachy).

7) Řeči sváteční a nedělní (kolem 1392), výklad evangelií rozepsaný na jednotlivé neděle a svátky v roce

8) Exempla, krátká vypravování pro zpestření kázání

9) Barlaam a Josafat (po roce 1390), česká adaptace duchovního románu neznámého autora ze 6. století,

10) Zjevení svaté Brigity (po roce 1390)

11) Život svaté Alžběty (kolem 1400)