Remarque Erich Maria - RodonVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.
Knihovna » Světová literatura » Remarque Erich Maria - 1898 - 1970
Byl významný německý spisovatel a žurnalista.
Erich Maria Remarque (vl. j. Erich Paul Remark, 22. června 1898, Osnabrück – 25. září 1970, Locarno).
Narodil se 22. června 1898 Anně Marii Remarkové a knihvazači Franzu Remarkovi. Měl dva bratry a dvě sestry. Studoval na učitelském ústavu v Münsteru, roku 1916 narukoval jako osmnáctiletý do první světové války, na západní frontě byl brzy vážně raněn a konec války prožil v lazaretu v Duisburgu.
Po návratu z války měl problémy začlenit se do normální společnosti. Vystřídal řadu povolání, nejprve chtěl být hudebníkem a později malířem. Pracoval též jako učitel, automobilový závodník, obchodní cestující aj. V letech 1923–1934 působil jako redaktor časopisů „Sport im Bild“ v Berlíně a „Echo Continental“ v Hannoveru.
Cestoval po Itálii, Švýcarsku, Balkáně a Turecku. V roce 1925 se oženil s Ilse Juttou Zambonovou, manželství však trvalo pouze 7 let – skončilo v roce 1931, kdy emigroval do švýcarské Ascony.
Přesto, že psal a vydával povídky, celosvětový úspěch přišel až po vydání románu Na západní frontě klid. Již rok na to ji zfilmoval režisér Lewis Mileston a během tří let se prodalo tři a půl milionu výtisků.
Ihned po nástupu nacismu (1933) se dostal na index zakázaných autorů a v roce 1938 byl zbaven německého občanství. Nacistická propaganda ho označila za „literárního zrádce“ a jeho knihy byly veřejně páleny. Roku 1939 emigroval do New Yorku, kde získal americké občanství. Do vlasti se po válce nikdy nevrátil.
Po válce žil střídavě v USA a Švýcarsku. V roce 1958 se znovu oženil s americkou filmovou hvězdou Paulette Goddard, bývalou manželkou Charlieho Chaplina.
Remarque zesnul na srdeční chorobu 25. září 1970 na klinice v švýcarském Locarnu. Byl jedním z nejlepších spisovatelů své doby.
Ve svých dílech se věnuje tzv. „ztracené generaci“, tedy pokolení, které prožilo první světovou válku, se kterou soucítil. Jeho romány jsou protiválečné, později protifašistické.
Z díla:
Žena se zlatýma očima, někdy překládáno jako Gam (1918)
Domov snů, též překládáno jako Říše snů (1920)
Stanice na obzoru (1928)
Na západní frontě klid (1929)
Cesta zpátky (1931)
Tři kamarádi (1936)
Miluj bližního svého (1941)
Vítězný oblouk (1946)
Jiskra života (1952)
Čas žít, čas umírat (1954)
Černý obelisk (1956
Noc v Lisabonu (1962)
Zaslíbená země (1970)
Stíny v ráji (1971)