Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.
Smirnov Vasilij Sergejevič » Ranní návštěva císařovny hrobů předků v Mauzoleu Gally Placidie
Informace o díle
Informace o autorovi
Příjmení a jméno: Smirnov Vasilij Sergejevič
Vasilij Sergejevič Smirnov (rusky Василий Сергеевич Смирнов, 1858‒1890) byl ruský malíř, jehož specializací byly antické náměty. Za plátno „Neronov smrt“ obdržel v roce 1888 titul akademika, nicméně smrt ve 32 letech nedovolila, aby se jeho talent zcela rozvinul.
Smirnovova rodina žila v Moskvě a patřila k nižší šlechtě, která sloužila u carského dvora. Vzdělání nabyl na klasickém gymnáziu a na jeho volbu povolání měl zřejmě vliv rodinný přítel malíř V. G. Perov. Před dokončením gymnázia odešel do Moskevské školy malby, sochařství a stavitelství, kde se věnoval především klasické malbě a obdržel několik ocenění. Po odchodu do Petrohradu se učil malbě u P. Šamšina a P. Čisťakova.
Za své práce, které vysoce hodnotil mj. I. E. Repin, obdržel povolení a podporu pro svoji čtyřletou cestu po Itálii, jež na jeho tvorbu měla značný vliv. Navštívil a pobýval v Padově, Boloni, Benátkách a Florencii, od roku 1884 se usadil v Římě. V létě následujícího roku se mj. zúčastnil vykopávek v Pompejích.
Podlomené zdraví se malíři nepodařilo vyléčit ani během dlouholetého pobytu v Itálii a při návratu do Ruska roku 1890 zemřel.
Literatura:
Бенуа А. Н., История русской живописи в XIX веке, Moskva 1999.
Гордон Е. С., „Русская академическая живопись второй половины XIX в.“, in: Вестник Московского университета 3/1984, s. 66‒78.
Леонов А. И., Русское искусство: очерки о жизни и творчестве художников, sv. 2, Мoskva 1971.
Нестерова Е. В., Поздний академизм и Салон: Альбом, Sankt-Peterburg 2004.