Večeře páně (konec 2. století) - RodonVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

První doklady křesťanského umění v Římě, pocházející z 2. a 3. století, můžeme nalézt ve složité spleti chodeb a prostor pod touto starověkou metropolí známých jako Katakomby. Jde vlastně o rozsáhlá podzemní pohřebiště využívaná obyvateli říma i v dřívějších dobách. Zdá se, že oproti všeobecně rozšířenému názoru nebyly katakomby útočištěm křesťanů v době jejich pronásledování, ale pouze pohřebištěm. Z míst, kde byly uloženy ostatky významných mučedníků, se později stávala poutní místa a místa modliteb. Zachovaly se nám v nich rozsáhlé podzemní galerie nástěných maleb, pro něž je typické, že se ještě zcela neoprostily od dříve rozšířených výtvarných názorů a stylizací, a cele navazují na předcházející římské pohanské umění, i když mu dávají nový duchovní rozměr. Můžeme zde vidět dekorativní prvky typické pro antiku, a rovněž časté zobrazení Krista-Orfea či Krista jako Apolóna jedoucího na slunečním voze. Jde o jedinečný doklad toho, že nová, ryze křesťanská estetika se prosazovala v prostředí pronásledované církve jen zvolna. Mezi nejkrásnější malby můžeme jistě počítat ty nacházející se ve Flaviovském hypogeu, v Ampliatově hrobce v Domittiliných katakombách a také v Capelle Graeca.

Vyobrazení večeře Páně v takzvané Capella Graeca v Priscilliných katakombách v Římě je jedním z nejstarších dochovaných dokladů raněkřesťanského umění vůbec. Je zajímavé, že na této nástěné malbě vidíme pouze sedm stolovníků, stejně tak jako na několika dalších.