Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Rogier van der Weyden (1399/1400 – 1464)

Rogier van der Weyden, spolu s van Eyckem nejvýznamnější vlámský umělec, se narodil patrně v roce 1399 nebo 1400 jako syn kameníka v Tournai. O jeho životě máme poměrně málo zpráv a protože ani jedno ze svých děl nepodepsal a nezanechal ani jinou písemnou památku, můžeme jeho život zrekonstruovat zejména podle známých objednávek jeho prací a dalších podobných záznamů. Ze stejného důvodu není ani dodnes přesně určen celý rozsah jeho obdivuhodného díla. Víme, že roku 1426 dostává čestný titul „Master Rogier de la Pasture" a téhož roku se žení s Elizabet Goffaertovou.

V následujících letech 1427 až 1432 studuje v dílně velkého umělce Roberta Campina a v roce 1432 se stává mistrem malířského cechu v rodném Tournai. Poté odchází do Brugg, kde žije mezi léty 1432 a 1435 a kde se také setkává s van Eyckem, jenž na něho pravděpodobně velmi zapůsobil.

V roce 1435 van der Weyden maluje snímání z kříže pro Archerův cech v Lovani a po dokončení obrazu se okamžitě stává slavným. Usazuje se v Bruselu, kde je jmenován městským malířem a získává mnoho významných a prestižních zakázek.

V roce 1446 maluje významný obraz „Poslední soud" objednaný kancléřem Rolinem ve službách vévody Burgundského pro kapli hospicu v Beaune.

Snad v roce 1450 cestuje do Itálie, kde jej provází výborná pověst – zaměstnávají ho mimo jiné Mediceové ve Florencii a Esteové ve Ferraře. V italském prostředí se zajímá o soudobé malířství a poznatky zúročuje ve své práci. Zároveň zde vyučuje olejomalbě, jež byla známa právě v jeho rodném Vlámsku. Obdivuje styl Fra Angelica a Fabriana. Z Itálie se zpět do Holandska vrací v roce 1452 a maluje obraz „Zrození páně" a známý triptych „Braque". V následujícím roce 1453 maluje obraz „Sedm svátostí". Další významné dílo pochází z roku 1462, kdy maluje portrét sv. Columby.

Rogier van der Weyden umírá v Bruselu 18. června 1464 jako bohatý a slavný umělec. Jeho vliv prostupuje celou následující epochou západoevropského malířství – mezi jeho nejvýznamnější následovníky patří vlámští malíři Bouts, Memling i van der Goes.