Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Rizá Abbásí (Riza yi-Abbasi nebo Reza-e Abbasi, také Aqa Riza, asi 1565–1635) byl přední perský miniaturista isfahánské školy a jistě nejznámnější představitel perského islámského umění. Po většinu své kariéry pracoval pro perského šáha Abbáse. A zejména pro své působivé miniatury zobrazující krásné mladé lidi je považován za posledního velkého mistra tohoto žánru.

Rizá se mohl narodit v Kášánu, Rizá Kašání je totiž jednou z verzí jeho jména. Je ale také zmiňováno, že se tak stalo v Mašhadu, kde jeho otec, miniaturista Alí Asghar, pracoval v dílně místního guvernéra prince Ibrahíma Mirzy. Od svého otce také patrně získal Rizá výtvarné vzdělaní a připojil se k dílně šáha Abbáse již ve velmi mladém věku.

Na rozdíl od jiných perských umělců své knižní ilustrace a miniatury často podepisoval či opatřoval značkami. Mnohé z nich však dnes vědci odmítají jako pozdější podvrhy. Podílel se na ilustracích nejkrásnějších perských knih své doby, jeho díla tak dnes nacházíme v mnoha knihovnách po celém světě. Jeho styl ovlivnil celou řadu následovníků, a dodnes tak bohužel nelze přesný rozsah jeho díla definitivně vymezit.

V roce 1603 asi ve věku 38 let získává umělec od svého mecenáše čestný přídomek Abbásí, spojující ho takto se jménem jeho patrona Abbáse. Tato změna jména zavdala ve dvacátém století příčinu k četným dohadům, zda Aqa Rizá a Rizá Abbásí nejsou dvě rozdílné osoby. Rovněž nesmí být zaměňován se svým součastníkem Alím Rizou Abbásím, dvorním kaligrafem, který byl v roce 1598 jmenován hlavním šáhovým knihovníkem.

Oba Rizové následovali šáha při jeho tažení do Chorásánu v roce 1598 a stěhovali se s ním do nového hlavního města Isfahánu, rovněž v letech 1597 a 1598. Brzy poté Rizá Abbásí šáhovu dílnu opouští a vystupuje jako nezávislý umělec. Zdá se, že si v této době užíval pohodlného života umělecké společnosti hlavního města, stýkal se s artisty a zápasníky, zřejmě v touze po svobodném životě.

V roce 1610 vedl patrně nedostatek prostředků umělce k tomu, že se opět vrátil do šáhových služeb, kde setrval až do své smrti. Jeho styl se však po návratu do dílny velmi změnil, jásavé barvy a virtuozní technika jeho raných miniatur ustoupila tmavším, expresivnějším barvám a hrubším liniím. Nové motivy jen zčásti kompenzují tento negativní vývoj v jeho práci. Za náměty volí často starší muže, učence, súfíje či Evropany, ve svých posledních letech se uchyluje až ke karikatuře a satirickému tónu.

Známe dnes s určitostí 128 miniatur, jejichž autorem je nesporně Rizá Abbásí, další desítky jsou mu pak přisuzovány. Při pohledu na jejich krásu nezbývá než litovat, že o životě tohoto velkého umělce máme tak málo zpráv a dokladů.