Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Jacek Malczewski (15. července 1854, Radom – 8. října 1929, Krakov) byl významný polský malíř historizujícího a symbolistního projevu, člen hnutí Mladé Polsko.

Život

Malczewski vyrůstal ve zchudlé měšťanské rodině, ve 13 letech ho rodiče poslali na strýcův statek. V roce 1871 odešel do Krakova, kde studoval na gymnáziu a současně navštěvoval Školu výtvarných umění (Výtvarnou akademii). První ředitel této školy – slavný malíř historických témat Jan Matejko – záhy rozpoznal jeho talent. Studoval také na École des Beaux-Arts v Paříži. V roce 1887 se oženil, roku 1888 se mu narodila dcera Julia, roku 1892 pak syn Rafaeł, později také výtvarný umělec.

Roku 1896 se vrátil na krakovskou akademii jako její profesor, ale po konfliktu s rektorem akademie malířem J. Falatem (1853-1929) ze školy odešel.

V roce 1897 založil krakovské sdružení umělců SZTUKA, mezi jehož členy patřili mj. malíři T. Axentowicz (1859–1938), J. Mehoffer (1869–1946), S. Wyspiański (1869–1907).

Roku 1910 se stal rektorem akademie Teodor Axentowicz, který Malczewského pozval zpět do profesorského sboru a o dva roky později se rektorem stak sám Malczewski. V této funkci pak setrval až do roku 1921. Přes své časté pobyty v zahraničí (Francie, Německo, Rakousko, Itálie, Řecko, Turecko) jeho tvorbu nejvíce ovlivnilo polské umění a polská lidová tvorba.

Je pochován v kryptě kostela sv. Archanděla Michaela a sv. Stanislava na Skałce v Krakově.

Dílo

Malczewského tvorba se zprvu nesla v romantickém duchu, maloval jak krajiny, tak realistické historické obrazy (vliv Artura Grottgera). Od roku 1884 se v důsledku smrti otce objevuje v jeho tvorbě častěji motiv smrti. Přes příklon k symbolismu počátkem 90. let minulého století se i nadále věnoval historickým tématům.

K jeho nejznámějším obrazům patří: Smrt Heleny (Śmierć Ellenai, 1883), Štědrý večer na Sibiři (Wigilia na Syberii, 1892), Melancholie (1890–1894) a Bludný kruh (Błędne koło, 1895–1897). Maloval také portréty svých významných současníků.

Literatura

A. Jakimowicz, Jacek Malczewski i jego epoka, Warszawa 1970.

A. Jakimowicz, Jacek Malczewski, Warszawa 1974.

S. Krzysztofowicz-Kozakowska, Jacek Malczewski, Wrocław 2005.

D. Kudelska, Dukt Pisma i pędzla. Biografia intelektualna Jacka Malczewskiego, Lublin 2008.

A. Ławniczakowa, Jacek Malczewski, Warszawa 1976.

Muzyka w obrazach Jacka Malczewskiego, red. T. Grzybkowska, Warszawa 2005.

J. Puciata-Pawłowska, Jacek Malczewski, Warszawa 2005.