Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

Boris Alexejevič Smirnov-Ruseckij (21. ledna 1905, Petrohrad – 7. srpna 1993, Petrohrad), jeden z významných ruských moderních malířů, představitel tzv. kosmismu.

Boris Smirnov-Ruseckij se narodil 21. ledna 1905 v Petrohradě. V roce 1917 se rodina přestěhovala do Moskvy. Pocházel ze staré petrohradské šlechtické rodiny, a jeho mládí bylo tedy požehnáno prostředím tvůrčí inteligence a kulturních zájmů. Smirnov-Ruseckij vyrůstal v atmosféře rozvíjející jeho estetické sklony. Jako mladý muž pociťoval zejména silný duchovní vliv svého strýce, uměleckého kritika A. P. Ivanova, který uvedl svého synovce do světa umělců a umění. Boris Smirnov-Ruseckij nastoupil cestu pokračování umělecké tradice ruského kosmismu a stal se také členem skupiny umělců „Amaravella“, která se objevila v Rusku ve 20. letech dvacátého století.

V období mezi léty1922 a 1927 si mladý umělec aktivně dopisoval s Kandinským a v roce 1927 se podílel na výstavě společnosti „Corona Mundi“. V roce 1928 spolu s umělci ze skupiny Amaravella vystavoval svá díla v Chicagu. V roce 1929 se zúčastnil velké skupinové výstavy v Moskvě. Osudy členů umělecké skupiny spirituálně založených umělců Amaravella však tak jako osudy mnoha dalších talentovaných rusů zničil totalitní režim. V roce 1930 byla skupina umělců Amaravella podrobena první politické represi a myšlenky kosmismu jako jedinečného fenoménu v ruském umění byly prakticky zapomenuty.

Ve 30. letech byla skupina perzekuována a tzv. kosmické umění bylo na mnoho let zakázáno. Jeden z umělcových přátel si tehdy poznamenal že umění ve všech svých formách by mělo přinášet především lehkost srdce. Nic nemohlo být tehdejší sovětské realitě vzdálenější než takovéto myšlenky. Smirnov-Ruseckij však navzdory pronásledování pevně věřil ve své umění a dále se věnoval práci, za jejíž hlavní cíl si vytknul hledání krásy. Z této doby pocházejí jeho překrásná plátna s motivy severské přírody.

24. června 1941 byl Smirnov-Ruseckij nezákoně zatčen, spolu s ostatními kteří se stýkali s Kandinským, a zejména těch, kteří se podíleli na velké výstavě skupiny v USA v roce 1923.

Až o 16 let později, v roce 1956, byl Smirnov-Ruseckij rehabilitován. V tomto roce také dokončil diplomovou práci o krystalové struktuře kovů (na studia se vrátil poprvé od roku 1930, tedy po 26 letech).

Příznivé podmínky pro tvůrčí práci potkaly tedy Smirnova-Ruseckého až ve druhé polovině padesátých let. Umělec v té době prochází tvůrčím rozletem. Jeho tehdejší práce je velmi plodná a rozvíjí vše to, co bylo umělcem koncipováno ve dvacátých a třicátých let – rodí se skvělá nová série obrazů, jeho rukopis se stává jemnější a oduševnělejší.

V období od roku 1962 do roku 1988 uskutečnil v Moskvě, Leningradu, Kyjevě, Novosibirsku, Vyborgu a Pskově bezpočet samostatných výstav svých prací.

Rostoucí zájem o umělcovu práci není náhodný, je to dáno především velkou duchovní silou jeho obrazů. Jeho malby jsou vysoce meditativní a dokonale dokáží zachytit atmosféru – tolik obdivovaný mlžný opar či záři hvězd – zdánlivě zcela jednoduchými výrazovými prostředky. Smirnov-Ruseckij byl podle svých součastníků muž neobyčejné víry. Ani téměř patnáct let věznění a gulagu jej nezlomilo a nepřestal malovat optimistické obrazy plné vesmírné harmonie a jednoty, v niž po celý svůj život věřil.

Boris Smirnov-Ruseckij zemřel v Petrohradu 7. srpna 1993. Tento jedinečný umělec po sobě zanechal velké dědictví více než 1800 obrazů a dalších 2000 studií, je autorem více než 40 obrazových cyklů.

Hlavním úkolem umění, napsal Smirnov-Ruseckij, je prohloubení spirituality v životě. Umělcova moudrost inspirovaná láskou k životu, k lidem a přírodě, které vždy chápal jako jeden harmonický celek, na nás promlouvá z jeho pláten.