Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerieVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

VOLEBNÍ AUDIT ČESKA Co naši společnost čeká v následujícím období? Politolog a nakladatel Alexander Tomský nabízí střízlivý, byť ne úplně pozitivní prognózu brzkého vývoje. S rostoucí inflací přijde zdražení, které zhorší utopické zelené plány EU, kvůli nimž chudší lidé nebudou mít na auta a do toho přichází Piráti, kteří podle profesora Tomského přinesou podporu úchylných „manželství“ podporujících polyamorii. K tomu všemu Západ vymírá a slábne. Ztraceno prý ale nic není.

Sněmovní volby se v České republice konají za měsíc a kousek. Při pohledu do „zpětného zrcátka“, je naše země v lepším stavu než při minulých volbách 2017?

Rozhodně je to dnes opravdu mnohem horší. Už je ten příšerný deficit státního rozpočtu, jistěže to zavinily nezbytné výdaje za opatření proti covidu, ale jakou část z celkové útraty promrhala neschopná a nepřipravená státní správa, to se nikdy nedozvíme… Byrokracie vždycky a z principu nakupuje draze „z cizího krev neteče“, roušky jsme mohli vyrábět u nás a nekupovat z Číny. Čeká nás inflace a značně zchudneme, znehodnocení měny postihne především střádaly i penze. Současné navýšení bude koncem příštího roku bezcenné. Zvýší se ceny nemovitostí a zlata. 

Největší průšvih Babišovy vlády je neschopnost stavět dálnice a vymyslet projekt na stavbu státních bytů. Mladí lidé nemohou zakládat rodiny, nemají-li kde bydlet, to je národní tragédie. Pokles porodnosti od počátku osmdesátých let dnes po 40 letech už tvrdě dopadá na ekonomiku. Prakticky všechna odvětví průmyslu a služeb postrádají pracovní síly, zatímco byrokracie bují. Postihuje to hlavně dopravu a nedostatek personálu v nemocnicích se bude prohlubovat. Tuhle vládu považuji za nejhorší od převratu před 30. lety. Vůbec nereaguje na nové problémy.

Velkou čáru přes rozpočet ČR udělal nejen koronavirus. Více či méně úspěšně se s ním potýkáme již rok a půl. Jak se s problémem během řešení nákazy i teď v případě očkování dle vašeho mínění poprala česká politická reprezentace?  

Velice špatně, ale to se týká celé západní společnosti. Nedokázala trasovat a izolovat včas nakažené osoby jako Asiaté. Stačí se podívat na statistiku, rozdíl je astronomický. Když si odmyslíme nedůvěryhodná čísla z Číny – je to v poměru mrtvých z covidem na milion obyvatel zhruba 30:1. Na počátku došlo k výbuchu v Lombardii, Londýně, New Yorku a Madridu, politici i občané zpanikařili. Média nafukovala hrozbu a dodnes všichni sledují počet pozitivně testovaných, ačkoli jim v masivní většině nic není. Všude zažíváme totéž, chaotické restrikce a uvolňování se stále střídají. 

Česká vláda je v zajetí epidemiologů, jako Václav Hořejší, kteří stálé plédují pro nějaké restrikce, jako bychom mohli dosáhnout stavu nula. Dávno bychom už jako Angličani měli přestat nosit roušky a neotravovat jimi život dětí ve škole. S covidem je nutno žít tak jako s chřipkou, při dostatečně proočkované společnosti o nic nejde.

Dlouhá léta jste před listopadem 1989 žil a pracoval ve Velké Británii. Britové již v druhé půli července zrušili opatření proti šíření nákazy, mají masivně proočkováno, byť denně vykazují poměrně vysoké počty nakažených. Jaká je tamní situace nyní? Jdou na to lépe než my?

Nijak výrazně. Britové sice předhonili Evropu v očkování o necelé dva měsíce, ale výsledek se od našeho výrazně neliší. Současná třetí vlna (mutace delty) je prakticky bezzubá, průměr tzv. nakažených od počátku dubna se tam pohybuje okolo 35 000 denně, ale úmrtí s kovidem je zanedbatelný počet, zhruba 35 osob na den. Ani věkový průměr se nezměnil 79 let a dvě choroby (1,8). Daleko horší to možná bude v zimě s chřipkou.

Jste renomovaný politolog. Jak byste zhodnotil čtyřletou vládu Andreje Babiše? Dokáže se vzpamatovat z covidového propadu preferencí a nakonec volby opět vyhrát?

Děkuji za kompliment. Jak už jsem řekl. Dálnice, byty, přebujelá byrokracie – tři katastrofální nedostatky. Babiš si hlídá dotace, o žádnou reformu daní nebo důchodového systému se nepokouší. Předvídat volební výsledek je nesnadné. Potenciální politické rozložení sil momentálně vypadá téměř stejně jako ve Sněmovně. Patová situace. 

Pořadí Ano, Spolu a PirStar se zřejmě nezmění. Ani kdyby nevypadla socdem, komunisté jistě projdou, to ale nebude Babišovi ani s tichou podporou Okamury stačit, ledaže by s ním šli z konjunkturalismu Piráti, samozřejmě bez starostů. Do Parlamentu se možná dostanou dvě ministrany Trikolóra a Přísaha a ty by ho nejspíš podpořily. Možná se ale rozpadne trojkoalice a s Babišem se spolčí lidovci. Pokud někoho přetáhne, tak povládne dál. Nechme se překvapit, jak říkají Angličané, týden je v politice dlouhá doba. 

Významně mohou do budoucí podoby naší země promluvit Piráti, kteří si věří, chtějí vyhrát a obsadit post premiéra. Co by pirátské osazenstvo Strakovy akademie znamenalo pro naši zemi?

To by bylo opravdu zlé. Tahle pirátská mládež (nomen omen) nasává progresivistickou západní ideologii a zanáší ji k nám, neustálé zrovnoprávňování pofidérních menšin, popírání přirozených rozdílů mezi muži a ženami, podpora úchylných „manželských“ svazků,jakou je polygamie nebo polyamorie, hodlají uzákonit užívání hormonů u dětí, které se zbláznily, a protože se to stalo módou, chtěji změnit svou sexuální orientaci, což považuji za zločin. Přečtěte si knížku Douglase Murrayho Šílenství davů, bude vás mrazit.

Jakkoli by se zdálo, že jediným významným tématem po odeznění nejhorší fáze covidu bude ekonomická obnova a soustředění na opětovný růst, EU i některé členské státy se značně zaměřují na zelená témata, tzv. Green New Deal, chystaný zákaz aut se spalovacími motory, vypnutí uhelných elektráren a další podobné věci. Nakolik jde o akutní problém? 

Jak dalece je to akutní, to nevím. Budou-li se opravdu prosazovat nulové emise, v jednu chvíli se začne hospodářství propadat. Nahradit uhelné elektrárny čistším plynem lze celkem snadno, je to jen o málo dražší. Má to ale jeden háček: závislost na Rusku. Náhrada spalovacích motorů elektrickými má svůj limit, závratně rostou ceny vzácných kovů užívaných v bateriích, takže elektroauta budou čím dál neúměrně dražší, a to nemluvím o nákladech na rozvodné sítě – žádná ekonomika rozsahu (economy of scale) je nespasí. 

Polovina té chudší populace zejména na venkově by tak přišla o auto, myslíte, že si to nechají líbit? Viděli jsme ve Francii, jak nepatrné zvýšení ceny nafty vyhnaly do ulic statisíce lidí. Elektřiny ze slunečníků a větrníků na elektrifikaci celého hospdářství nikdy nevyrobíme v dostatečném množství. Jeden odborník to spočítal na čtyři a půl Temelínů. Je to nebezpečná utopie.

Kdyby se všechny tyto ekologické záměry zrealizovaly, ekonomické náklady se vyšplhají do obrovských výšin. Uvědomují si to lídři EU? Anebo máme o zelené změny kvůli naší planetě usilovat bez ohledu na finance?

Nemám ponětí, jaké úvahy táhnou v hlavách eurokratů, ekonomické problémy v evropské postcovidové (a stárnoucí) společnosti porostou i bez zelené politiky, ta je může jen vyhrotit. Pokud se udrží demokracie (v Holandsku parlament zakázal referenda), tak nemám obavy, že společnost utopické politiky odstaví.

Ještě zpět k brzkým volbám. Na co by se budoucí reprezentace měla intenzivně zaměřit? Jaké velké výzvy, ať už domácí či zahraničněpolitické, budou podle vás na stole?

Měla by bojovat s inflací a utopií Zeleného údělu. Od další Babišovy vlády ale nelze čekat vůbec nic a opozice se na vládě nedohodne. 

Aktuálně je vděčným tématem i Afghánistán, který po dvaceti letech opustila západní vojska. Američané odešli nečekaně ze dne na den, evakuace probíhaly komplikovaně a Tálibán obsadil zemi téměř za pár desítek hodin. Jaká je to zpráva o tzv. spojencích? Proč to celé, zejména pro USA, dopadlo takovým debaklem?

Ten způsob odchodu, zbrklý úprk, je politická katastrofa. Posílil islamisty celého světa a jak naznačujete, oslabil důvěru spojenců v NATO. Důvodů amerického debaklu je mnoho. Především nelze zvenčí vnutit nesourodé kmenové společnosti stabilní a slušný režim. Ta se nachází v permanentním konfliktu a může ji vládnout pouze surová diktatura menšiny, jak to dokazuje Sýrie nebo v menší míře Irák, kde mají šíité nadpoloviční převahu. 

Američané nemohli porazit guerillu, která měla útočiště a podporu v Pakistánu, kam za nimi nemohli, a museli by v Afghánistánu zůstat nastálo, což dnes demokracie odmítá. Je to škoda, v posledních letech už neměli téměř žádné ztráty na životech a za dvě, tři generace by vychovali civilizovanější společnost. Bohužel to nejde. Americká veřejnost byla po fiasku v Iráku a po dvacetileté okupaci Afghánistánu znechucená. Dnes už se exportu demokracie a lidských práv nedaří. Zlaté časy dávno pominuly (Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan), demokratizace latinské Ameriky v 80. letech. Vracejí se diktatury. A Západ vymírá a slábne. Jsme závislí na podpoře Ameriky, ale měli bychom posilovat svou obranu alespoň jako Poláci. 

Zdroj: parlamentnilisty.cz