Čapek Karel - RodonVzrůst mravnosti a morálky je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti.

PhDr. Karel Čapek (9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938 Praha) byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a fotograf.

Přední český prozaik, dramatik, žurnalista, autor knih pro děti, překladatel, filozof a vůdčí osobnost kulturního života za první republiky.

Narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích u Trutnova v rodině lékaře MUDr. Antonína Čapka. Měl dva sourozence, sestru Helenu a bratra Josefa. Roku 1890 se rodina přestěhovala do Úpice, kde si otec založil vlastní ordinaci. V letech 1895 až 1900 zde také Karel chodil do obecní školy a od roku 1901 začal studovat na osmiletém gymnáziu v Hradci Králové. Roku 1905 byl však Karel Čapek ze školy vyloučen, a odchází ke své sestře Heleně do Brna, kde pokračuje ve studiu na Prvním českém gymnáziu. Za jeho pobytu v Brně Čapkovi rodiče prodali dům v Úpici a přestěhovali se do Prahy, bydleli na Malé Straně, v Říční ulici č. 11. V roce 1907 Karel začal studovat na Akademickém gymnáziu v Praze, kde roku 1909 konečně odmaturoval a začal studovat filozofii na Karlově univerzitě. Doktorát filozofie získal v listopadu roku 1915. Pro nemoc nebyl odveden do války. Čapkovi rodiče se přestěhovali do Trienčanských Teplic, ale Karel spolu s bratrem Josefem zůstali v Praze. Zprvu Karel Čapek působil jako učitel, roku 1917 nastoupil jako redaktor do Národních listů. Pro nesouhlas s politickými názory šéfredaktora listů však z novin odešel. Roku 1920 se Karel seznámil se svou budoucí manželkou, herečkou Olgou Scheinpflugovou. V letech 1921–1938 působil v redakci Lidových novin a zároveň se stal dramaturgem a režisérem Městského divadla Královských Vinohrad. V roce 1922 se setkal Karel Čapek s prezidentem T. G. Masarykem a jeho názory zaznamenal v knihách Hovory s T.G.M., Mlčení s T.G.M a Nablízku T.G.M.

V roce 1925 se stal členem pražského Penklubu, později byl zvolen jeho předsedou. V květnu byl zvolen členem Literárního odboru IV. třídy České akademie věd, ale po měsíci na tuto funkci rezignoval. Důvodem jeho rezignace bylo odepření členství významným literátům, jako např. P. Bezručovi nebo F. Šrámkovi.

Roku 1935 se po patnáctileté známosti oženil s Olgou Scheinpflugovou. Rok nato je navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Rok 1938 je rokem, kdy se Karel Čapek snaží pomoci národu otevřenými dopisy na obranu kultury, hájí principy svobody a snaží se lidem podat objektivní pohled na politickou situaci v tehdejším Československu. 25. prosince 1938 umírá v Praze na následky nachlazení.

Z počátku Karel Čapek spolupracoval s bratrem Josefem, ten se ale postupem času věnoval více tvorbě výtvarné. V rané tvorbě Čapek vycházel zejména z podnětů české předválečné moderny. Z jeho cest po Evropě vzniklo několik knih cestopisných fejetonů: Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska, Cesta na sever.

V knihách Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy vytvořil Karel Čapek originální typ krátkých detektivních příběhů. V druhé polovině 30. let se Karel Čapek vrátil k utopicko-fantastickému směru, a to v románech Válka s mloky, Bílá nemoc a Matka. Velká část Čapkova díla byla vydána posmrtně Miroslavem Halíkem – patří mezi ně Život a dílo skladatele Foltýna, Měl jsem psa a kočku, Kniha apokryfů, Kalendář, O lidech, Bajky a podpovídky, Čtení o T.G.M, Místo pro Jonathana, Listy Olze a další.

Život a doba spisovatele Karla Čapka v datech

1890

Narozen 9. 1. v Malých Svatoňovicích. Otec MuDr. Antonín Čapek (1855-1929), matka Božena, rozená Novotná (1866-1924). Sourozenci: Helena (1886-1961), provdaná Koželuhová, ovdověla, od roku 1930 provdaná Palivcová; Josef (1887-1945) ženatý od roku 1919.

1895-1901

V Úpici, kde rodina bydlí, navštěvuje obecnou školu a jednu třídu měšťanské školy.

1901-1909

Středoškolská studia začíná v Hradci Králové, posléze pokračuje v Brně, končí maturitou

v Praze.

1907

Rodina se stěhuje z Úpice do Prahy.

1909-1915

Studuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii, estetiku, dějiny výtvarného umění, anglistiku, germanistiku a bohemistiku. (V letech 1910-1911 studuje v Berlíně a v Paříži.) V listopadu 1915 je promován na doktora filozofie.

1917

Působí jako domácí učitel Prokopa Lažanského na zámku v Chyších u Žlutic. V říjnu nastupuje do redakce Národních listů.

1921-1938

Je členem pražské redakce Lidových novin, v letech 1921-1923 pracuje v Městském divadle na Královských Vinohradech jako dramaturg a režisér.

1922

Poprvé představen presidentu T.G. Masarykovi.

1925

Je zvolen předsedou československé odbočky Penklubu, kterou pomáhá založit. Stěhuje se s bratrem Josefem do nového domu na Vinohradech.

1931

Jmenován členem mezinárodního výboru pro duševní spolupráci Společnosti národů (stálý výbor pro literaturu a umění).

1933

Pracuje ve Výboru pro pomoc německým uprchlíkům, je místopředsedou Penklubu.

1934

Organizuje pomocnou sociální akci Demokracie dětem.

1935

Žení se s Olgou Scheinpflugovou, počátky stavebních úprav domu ve Strži, který novomanželé dostali od Václava Palivce do doživotního užívání.

1937

Účastní se světového kongresu Penklubů v Paříži.

1938

Podílí se na organizaci světového kongresu Penklubů v Praze. Opakovaně je navrhován na Nobelovu cenu za literaturu. Po mnichovské konferenci (29. - 30.9. 1938) čelí nenávistné kampani, bojuje s českým fašismem a prožívá nejtěžší období svého života. Umírá 25.12. na zápal plic. Pohřeb na Vyšehradě se koná 29.12.

První vydání knih Karla Čapka

1917 - Boží muka

1918 - Pragmatismus čili Filozofie praktického života

         - Krakonošova zahrada

         - Nůše pohádek

1920 - Loupežník

         - Kritika slov

         - RUR

 1921 - Trapné povídky

         - Ze života hmyzu (společně s Josefem Čapkem)

1922 - Lásky hra osudná (společně s Josefem Čapkem)

         - Zářivé hlubiny a jiné prózy

         - Továrna na absolutno

         - Věc Makropolus

1923 - Italské listy

1924 - Krakatit

         - Anglické listy

1925 - Jak vzniká divadelní hra a průvodce po zákulisí

         - O nejbližších věcech

1927 - Adam stvořitel

         - Skandální aféra Josefa Holouška

1928 - Hovory s T.G.M. (1. díl)

1929 - Povídky z jedné kapsy

         - Povídky z druhé kapsy

         - Zahradníkův rok

1930 - Výlet do Špatněl

1931 – Hovory s T.G.M. (2. díl)

          - Marsyas čili na okraji literatury

1932 - Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek

         - Obrázky z Holandska

         - Apokryfy

         - O věcech obecných čili zoon politikon

1933  - Dášenka čili život štěněte

          - Hordubal

1934 - Povětroň

         - Obyčejný život

1935 - Hovory s T.G.M. (3. díl)

         - Mlčení s T. G. Masarykem

1936 - Válka s mloky

          - Cesta na sever

 1937 - Bílá nemoc

         - Jak se dělají noviny

         - První parta

1938 - Matka

         - Jak se co dělá

1939 - posmrtně - Život a dílo skladatele Foltýna (torzo románu)